Pí*ův statek, Ko*otské rybníky i Čů*áček: Názvy českých regionů pobaví

Nekorunovaným králem zvláštně pojmenovaných památek v Česku je Píčův statek. Zřícenina, která se nachází v Příhrazských skalách v Českém ráji směrem na Drábské světničky. Dnes je to pár kamenů, místo se ale může chlubit bohatou historií, která vysvětluje jeho jméno.

První písemná zmínka o usedlosti pochází z roku 1554, tedy dávného středověku. Téměř 300 let zde žil rod jistých Komárků, kteří na místě pobývali až do 18. století, kdy se o statek nepřihlásil žádný dědic. Jediný rodinný příslušník, který měl na usedlost nárok, byl Jiří Komárek, ale nevrátil se z vojny.

Na statek se tak přiženil muž jménem Jan Píč, odkud pochází současné jméno osady. Měl mnoho finančních prostředků a místo pod jeho rukou vzkvétalo. Tak moc, až se majetek dynastie Píčů rozrostl na 14,4 ha polí, luk a lesů. Pěstovali spoustu zemědělských plodin, chovali hospodářská zvířata. V kraji vládl blahobyt.

Antonín „cupuje“ autoatlas plný chyb: Silnice na sjezdovce i špatné názvy obcí

Rodina si díky tomu vybudovala respekt, který jí vysloužil až přátelství s místní šlechtou. Všechno se tehdy v okolí jmenovalo po dynastii Píčů – známí byli například „Píčovi holubi“.

Komunisté majitele vyhnali

Zlatá éra statku trvala zhruba do konce 19. století, oblast ale fungovala až do období světových válek. Poslední velký majitel, Václav Píč, zemřel v roce 1941. Zbyla po něm vdova a syn, ty ovšem vyhnali komunisté, syna dokonce poslali na dva roky nucených prací do kamenolomu. Provinění? Byl velkostatkář, což se tehdejšímu režimu nelíbilo.

Píčův statek tak zůstal zcela opuštěný a začal chátrat. Majetek byl rozkraden, zdi osady posloužily jako stavební materiál. Pozemky rodiny Píčů byly znárodněny.

Píčův statek je zřícenina v Českém ráji. Název nese po rodu Píčů, který zde pobýval | Profimedia.cz

Místo, které svým názvem přímo vybízí k tomu sednout si u něj a dát si láhev vychlazeného piva, je Pivnická rokle na hranici Českomoravské vrchoviny. Jde o pískovcový kaňon někdy přezdívaný český Grand Canyon. Celý region, který jej obklopuje – Pivnice – je od roku 1998 přírodní památkou.

O tom, zda název rokle skutečně souvisí s pivem, nepanuje shoda. Jedna z teorií je, že chladno, které panuje v rokli, připomíná chladno ve sklepech, kde se chladí pivo.

Dalším používaným názvem pro místo jsou Žižkovy maštale. Spekuluje se totiž, že během husitských válek se v Pivnické rokli ukrýval Jan Žižka s vojskem. Tato informace ale nikdy nebyla potvrzena.

Přírodní úkaz Pivnická rokle na Vysočině | Michal Klajban, CC BY-SA 3.0

Mezi zvláštními názvy regionů v Česku bývá nejčastěji zmiňováno Kokotsko a jeho Kokotské rybníky na Rokycansku. V polovině 14. století tu existovala stejnojmenná obec, zanikla ale během husitských válek. Do dnešní doby se zachovala pouze soustava rybníků, kolem které byla v roce 2010 otevřena naučná stezka.

V turistických průvodcích je „Kokotská naučná stezka“ popisovaná jako nenáročný výlet vhodný i pro rodiny s dětmi. Místo není tolik frekventované, vládne tu klid. V okolí se nachází pozůstatky mohyl z období halštatské mohylové kultury.

A název Kokotsko? Nic hanlivého na tom není, i když z pohledu moderního člověka se tak může zdát. Kokot byl ve staročeštině kohout a místní skaliska na Kokotském hřebeni skutečně připomínají hřebínek kohouta.

Oblast Kokotsko a její rybníky nedaleko Plzně | Viliam Buchert

Na Kokotsku ještě chvíli zůstaneme, jedna ze zastávek naučné stezky kolem Kokotských rybníků je pramen Čůráček. Je to skutečně drobný proud vody, který vypadá, jako by „čůral“ ze skály. V tomto případě tedy jde o záměrně vtipný název popisující reálný stav věci.

Pramen Čůráček je jednou ze zastávek naučné stezky kolem Kokotských rybníků | Jan Vaněk

Další přírodní památka, která přesně popisuje, co návštěvníci uvidí, je skalní útvar Ďáblova prdel v České Kanadě v jižních Čechách. Je to velký balvan poblíž osady U Panského lesa, který vypadá… jako zadek. Ďáblova pak proto, že podle staročeských pověstí čerti po celé zemi rozhazovali kameny.

Lesní skalní útvary ze žuly jsou vůbec charakteristickým jevem pro Českou Kanadu. Nachází se například u obcí Zvůle, Stálkov nebo Kunžak. Místní lidé dříve spekulovali, že sloužily k rituálním účelům, především tzv. skalní mísy. V regionu najdeme i kámen Ďáblův chleba.

Balvan v České Kanadě známý jako Ďáblova prdel | Marcela Mikešová

Vynechat nelze ani zástupce zvláštních názvů z řad obcí a vesnic. V Česku existuje Peklo, Pičulín, Vajglov, Mrtník, Čuranda nebo třeba Šukačka.

Mít v občanském průkazu napsané místo bydliště Šukačka může vyvolat pozdvižení, název je ale nevinný. Podobně jako u Kokotských rybníků název odkazuje ke starému označení zvířete, v tomto případě kozy. Nejčastěji se uvádí, že název obce je odvozenina právě od srbského slova „šuka“ pro kozu.

Další teorií pak je, že Šukačka vychází ze staročeského slovesa „šukat“ – hledat nebo pobíhat. Slovo dodnes existuje v polštině.

V Česku existuje obec, která nese jméno Šukačka | Profimedia.cz