Ve škole frajeři, doma oběti. Týraným dětem často nepomohou ani učitelé, okolí jim nefandí

„Měli jsme tu vysoce postaveného tatínka, který své děti nutil zabíjet zvířata. V životě jim nedal ani facku, ale třeba jim říkal, aby podřízli ptáčka,“ šokuje ředitelka centra pro děti Locika, které se snaží pomáhat týraným dětem a které se rozhodlo zřídit hlouběji strukturovanou síť po celé České republice, díky níž by se mohli nejen samotné děti, ale například i učitelé dozvědět, kde hledat odbornou pomoc a jak k nešťastné situaci přistupovat.

Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika, které pomáhá dětem ohroženým domácím násilím | FB Centrum Locika

Síť by měla „popostrčit“ hlavně základní a mateřské školy k tomu, aby zřídili specializované třídy, kde by se mohly zachytávat děti, aby nepropadaly v systému. „Zvažujeme také sdíleného psychologa pro děti, kterých je zoufale málo i přes nutnou potřebu,“ dodává radní pro školství a vzdělávání Prahy 7 Hana Šišková.

„Zatím to provozujeme na magistrátní úrovni, ale už vybíráme kraje, kam by se dal tento projekt přenést,“ doplňuje pro Blesk Zprávy. Prozatím má k dispozici 300 tisíc.

Agresivní „výtržník“, nebo oběť týrání?

Zmíněný případ týrání je jen špičkou ledovce obdobných případů, kdy je dítě doma fyzicky nebo i psychicky týráno. Podle odborníků se s nějakou formou násilí setká až 10 % dětí. Úskalím je ale malá informovanost učitelů, jak podobné případy řešit. Buď sami netuší, jak se k dítěti chovat, či se obávají negativní zpětné reakce – učitel totiž musí jednat na vlastní pěst, na rozdíl od zahraničního modelu, kde učitel anonymně nahlásí podezření a to si pak přebírají odborníci a psychologové.

Ženu v Ostravě přepadly a okradly děti (12 a 13): Chlapci byli na útěku z ústavu

„Denně jsem se setkával s traumatizovanými dětmi, které nebyly připravené na to, co se jim stalo. Český učitel je pak na to s dítětem sám, protože má málo míst, kam se může obrátit pro pomoc,“ míní metodik a psycholog Martin Galbavý, který sedm let strávil i za katedrou.

Agresivita, ale i opačný extrém - naprostá uzavřenost. I to může zrcadlit nepohodu, kterou dítě zažívá doma. „Mohou kvůli tomu mít problémy s agresivním chováním vůči okolí či vůči sobě, s regulací svých emocí, se soustředěním. Mohou mít problémy se vztahy s vrstevníky i autoritami ve škole. Reagují pak nevypočitatelně a nesrozumitelně,“ míní Wünschová. Ředitelka dodává, že by se tyto děti neměly nálepkovat, ale mělo by se udělat vše pro to, aby měly možnost dobré startovní čáry.

Učitelka ve školce týrala děti? Policisté zahájili trestní stíhání

Právě nálepky jsou pro české školství a společnost „klasikou“, myslí si klinická psycholožka Leona Jochmanová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. „Zbytečně získají diagnózu ADHD nebo jiné poruchy chování, což je kontraproduktivní, protože se neřeší pravá příčina problému,“ míní expertka.

Problém se přehlíží, míní expertka

„Ze zkušenosti víme, že čím dřív se problém začne řešit, tím je to lepší. V Česku se ale toto téma přehlíží, často se setkáváme s opravdovou bezmocí, kdy nikdo neví, jaké jsou ty správné kroky,“ zoufá si Wünschová. Učitelé by přitom podle jejích slov rádi zasahovali, bohužel jim systém není nakloněn.

Šišková se vyjádřila i k plánu vlády do školství dostat i nepedagogické pracovníky. Blesk Zprávám prozradila, že tuto možnost vítá. „Vidím to i z druhého pohledu. Už teď tam ti lidé jsou a působí tam. Co mají ale ti ředitelé dělat? Nemají koho za katedru postavit,“ svěřila se. S „návodem“ jak řešit problémové žáky či jak poznat týrané dítě by mohli podle ní být velice prospěšní.

A jak se dá vlastně poznat dítě, které si prochází problémem? „Já myslím, že jsou dva typy dětí. Jednak jsou to děti, které velmi často propadávají tím sítem pomoci, protože jsou úzkostné a depresivní. Tyhle děti nezlobí a nejsou vidět a jsou podle mě o to více ohrožené, než ty děti agresivní, které zřetelněji volají o pomoc,“ uzavírá Wünschová a varuje před vygradováním do velké problémové epizody, či dokonce sebevraždy.