Pionýr slaví 70 let. Připomeňte si časy s červeným šátkem, odznáčkem a tábory

Po válce se obnovená skautská organizace u nás těšila obrovské oblibě. V Junáku bylo tehdy asi čtvrt milionu dětí. To pro nově nastupující komunisty na jednu stranu znamenalo hrozbu, na druhou stranu ji ale nemohli jednoduše zrušit. Skauty si tak podrobili nejprve tím, že Junáka donutili stát se členem jimi vedeného svazu mládeže. Po převratu v únoru 1948 pak obsadili skautské ústředí, do vedení organizace prosadili akční výbor složený z komunistů a začali ji postupně likvidovat. 

Nahradit ji měl Pionýr po vzoru toho sovětského. Skauting v mnohém napodoboval. I pionýři tábořili pod stanem, chodili na výlety do přírody a nosili šátky kolem krku, žlutou ale nahradila rudá. Oficiálně byla založena Pionýrská organizace Junáka na slučovací konferenci mládeže 24. dubna 1949. O rok později slovo junák z jejího názvu zmizelo. Když byly 1. ledna 1951 zrušeny poslední skautské oddíly, byl Pionýr jedinou legální organizací pro děti a mládež.

Sedmička pionýrů | archiv

Zemřela zpěvačka pionýrské hymny, kterou zpívaly statisíce Čechů! Recitoval ji i Zeman

Zatímco skauti se učili lásce k přírodě, pionýři se učili především lásce ke komunismu, ke straně a k boji proti třídnímu nepříteli. „Děti, také holčičky, dostanou dřevěné pistole a hledají špiona, který se ukrývá v díře. Když ho objeví, zastřelí ho - také holčičky ho zastřelí, vytáhnou za nohy ven a hodí ho do jámy. To teprve je správný pobyt přírodě,“ popisoval 1958 Ferdinand Peroutka v komentáři, který zveřejnil časopis Skautský svět.

Krize pionýrů přišla s rokem 1968. Ke slovu se tehdy dostali Zemětřesení 1968 progresivní pracovníci, kteří usilovali o nové, méně politické pojetí organizace. Obnovil se také Junák a další organizace a mnoho dětí přešlo právě do nich. Vše ale přerušil 21. srpen 1968. Roku 1970 vznikl Socialistický svaz mládeže a skauti opět museli přejít do ilegality. Předchozí fungování Pionýra bylo opět obnoveno v duchu marxismu-leninismu.

Sedmička pionýrů | archiv

Typickým rysem pionýra byl kroj. Ten slavnostní se skládal z bleděmodré košile s červeným šátkem. Ten se vázal tzv. ambulantním uzlem. Dívky nosily modrošedé sukně a chlapci modrošedé kalhoty. Sukně i kalhoty musely mít pásek s kovovou sponou. Na té byl pionýrský znak a heslo Vždy připraven.

V levé kapse košile měl pionýr odznak a pod ním filcové kolečko. Zajímavostí je, že mladší pionýři měli žluté kolečko a starší modré.

Sedmička pionýrů | archiv

Pionýry se děti stávaly až v devíti letech, ve třetí třídě základní školy. Do té doby se měly »dobrovolně organizovat« v Jiskrách, které vznikly roku 1958. Členem Pionýrské organizace byl skoro každý zhruba od 8 do 15 let (v první a druhé třídě šlo nejprve o Jiskry). Vstup do Pionýra byl povinný, ale některé děti, například z rodin disidentů či režimu nepohodlných, do organizace nemohly.

Jak jsme se oblékali za totáče: Plísňáky, tesilky, dederonové košile a další skvosty ze šatníků!

Ti, kteří mohli být členem, se museli zavázat k plnění pionýrských zásad a složit slib. Ten zněl: „Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zákonů, abych byl dobrým občanem své milované vlasti, Československé socialistické republiky, a svým jednáním chránit čest Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.“

Že v Pionýru byl za komunismu opravdu skoro každý, dokládá i snímek recitujícího mladého pionýra ze 70. let. Není to totiž nikdo jiný než Miroslav Kalousek (58, TOP 09). „Rodiče doufali, že když vstoupím do Pionýra, pustí mě bolševik alespoň na zemědělskou průmyslovku. Doufali marně, musel jsem do ušáku,“ řekl ke snímku, který začal kolovat po internetu.

Mladý Miroslav Kalousek (TOP 09) na staré fotografii recituje v rámci akce pionýrů | Archiv Blesku

Pionýři byli pověstní také čestnou stráží. Ať už u pomníků neznámého vojína, či dalších padlých za druhé světové války.

Hrob neznámého vojína na pražském Vítkově | Blesk:David Malík

K Pionýru patřil i průkaz a kovový odznak se státní vlajkou, která symbolizovala jednotu, a s rudým ohněm se třemi plameny, které ukazovaly společné úsilí komunistů, mládeže a dětí. Otevřená kniha ve znaku představovala život.

Mezi symboly patřily také rudé prapory pionýrských organizací a heslo. Vedoucí vždy vyzval pionýry slovy „K budování a obraně vlasti buď připraven!“. Dítě muselo odpovědět „Vždy připraven!“.

Sedmička pionýrů | archiv

Komunisté nenechali nic náhodě a propagandisticky masírovat se snažili i mladé diváky v televizi. Proto v dobách normalizace Československá televize vysílala pořad Pionýrská vlaštovka. Ten moderovaly například Štěpánka Haničincová (†68) či současná moderátorka Událostí v ČT Marcela Augustová (53).

Ten, kdo nestíhal sledovat televizi, si mohl v trafikách koupit i časopis Sedmička pionýrů. V něm si děti mohly přečíst rozhovory s populárními osobnostmi anebo různé zajímavosti z techniky. Časopis ale také otiskoval západní komiksy, například Asterixe nebo různé příběhy od Walta Disneye.

Sedmička pionýrů s hercem a současným velvyslancem v Izraeli Martinem Stropnickým na titulní straně | archiv

Každý se musel řídit i pionýrskými zákony, podle nichž musel být oddán socialistické vlasti a KSČ. Podle zákona pionýři museli být přáteli Sovětského svazu a obhajovat pokrok a mír. Museli ctít hrdinství práce i boje a celkově být hrdi na svoji socialistickou vlast.

Pověstné byly i dětské tábory. Tam se děti účastnily různých sportovních nebo kreativních her. V socialismu probíhaly i mezinárodní tábory. Nejznámějším byl pionýrský tábor na poloostrově Krym Artěk, kterého se zúčastnilo přes milion dětí z celého světa a mnoho českých pionýrů. Ti z ČSSR museli před odjezdem absolvovat přípravný třítýdenní kurz v Seči.

Fotografie z pionýrského táboru Artěk na poolostrově Krymu | Yuryi Abramochkin

„Pionýři, pionýři, malované děti...“ zpívá se v lidové písni, kterou zná snad každý. Málokdo už ale ví, že v ní jde o rakouskouherské vojáky, průkopníky nebo také pionýry a slovo malované odkazuje na barevné prvky na jejich uniformách. S mládežnickou organizací tak původ písně nemá nic společného.