Půl tuny salmonelové hrozby v Česku: Znovu kuřecí, znovu z Polska
Do Česka se dostaly další dvě zásilky kuřecího masa z Polska se salmonelou, dohromady vážily 540 kilogramů. Část masa se snědla, část veterináři dohledali. Jedna zásilka kuřecích chlazených čtvrtek putovala do Hradce Králové-Březhradu a poté do stravovacích zařízení v Pardubicích. Druhá, kde byly řízky, pak do skladu firmy Bidfood v Chlumci nad Cidlinou, veterináři teď maso dohledávají, sdělil dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Bidfood uvedl, že maso z jeho skladu se spotřebovalo, zpochybnil jeho závadnost. Vyjádření veterinářů ČTK shání.
Kuřecí čtvrtky o hmotnosti 240 kilogramů putovaly z Drůbežího ráje v Březhradu do dvou restaurací v Pardubicích. „Takřka 100 kilogramů masa bylo zpracováno do pokrmů v provozovně Mix Grill firmy Panda T-P a 15 kilogramů v restauraci Cactus společnosti FA ARIMEX - Cactus. Obě provozovny sídlí v AFI Palace Pardubice. Přibližně polovinu masa, která byla v restauracích zamražena, se podařilo dohledat a bude neškodně zlikvidována v asanačním podniku,“ uvedl mluvčí. Zbytek masa údajně nebyl využit k lidské spotřebě.
Výrobcem masa byla firma F.H.U. Kubex z města Jelenia Podle Michala Kubiaka ze společnosti Kubex se však veterináři spletli, ČTK sdělil, že je pouze distributorem masa. „Jsem majitelem firmy Kubex a prohlašuji, že nejsme výrobci tohoto kuřecího, ale pouze jeho distributorem," napsal. Výrobcem podle něj měla být firma SuperDrob s provozem v Lublinu.
Druhou 300kilogramovou zásilku nyní veterináři dohledávají, informovali také polské dozorové orgány evropským systémem rychlého varování. „V tuto chvíli SVS nemá žádnou informaci o tom, že by v souvislosti s konzumací uvedeného masa měl někdo ze spotřebitelů zdravotní problémy,“ uzavřel mluvčí.
Podle firmy Bidfood Czech Republic, do jejíhož skladu v Chlumci nad Cidlinou putovala druhá zásilka, nešlo o zdravotně závadnou potravinu. Uvedla to s odkazem na legislativu Evropské komise. Společnost tvrdí, že v čerstvém drůbežím mase je nepřípustná přítomnost salmonelly typhimurium a salmonelly enteritidis. „V daném výrobku byla však prokázána salmonella infantis, která je z výše uvedené legislativy přípustná. Z toho vyplývá, že tato zásilka z hlediska zdravotní nezávadnosti vyhovuje legislativě evropského společenství,“ napsala firma. Veterináři ale přesný název bakterie neuvedli.
Bidfood svým odběratelům i tak nabídl možnost kuřecí vrátit, pokud si ho například zmrazili. Prsní řízky ale měly datum použitelnosti do 3. dubna. „Vzhledem k prošlému datu spotřeby v našich skladech maso ze zmíněné zásilky není a podle našich informací se nevyskytuje ani u našich odběratelů. Vše bylo spotřebováno před uplynutím data spotřeby,“ uvedl za firmu Tomáš Potůček. Společnost ani její odběratelé podle něj nemají informace o zdravotních potížích lidí, kteří maso snědli.
V minulém týdnu informovali veterináři o jiné půltunové zásilce řízků z Polska se salmonelou. Maso z ní se dostalo hlavně do stravovacích zařízení. Řízky ze zásilky podle veterinářů dodavatel rozvezl odběratelům a maso bylo zpracováno. Maso pocházelo od polské firmy Dromico a v Česku ho distribuovala firma Astra maso z Nového Bydžova na Královéhradecku.
Salmonela způsobuje akutní průjmové onemocnění. Podle Vorlíčka je při dostatečné tepelné úpravě masa se salmonelou riziko nákazy minimální. Salmonely jsou podle SVS zničeny při tepelné úpravě nad 70 stupňů Celsia po dobu deseti minut, případně při úpravě při vyšší teplotě po kratší dobu, nebo nižší teplotě po delší dobu. Je ale třeba dát pozor na riziko takzvané křížové kontaminace potravin, když člověk například použije stejný nůž, prkénko či nádobí na syrové maso a poté třeba na zeleninu.
V Česku letos platila od konce února do konce března mimořádná opatření kvůli nálezu salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska a předchozímu pomalému informování o dovozu masa z jatek, která v polském Mazovském vojvodství porážela nemocné krávy.
je to blbé a ostudné,že si to sem vůbec pustíme.Ale není to nic nového.Vřele doporučuji přečíst si povídku Ignáta Herrmanna:"Kterak u nás byly zažehnány trichíny". Rovněž od toho samého autora : Z boží milosti panem domácím". Těžce nadčasové články,i když sto,či kolik,let staré.