Lesy zabíjí kůrovec a vedro. „Krajina z jiného světa,“ řekla o Šumavě režisérka

Autor: Nikola Forejtová - 
20. 4. 2019
07:30

Je to další z vážných dopadů sucha. Stromy v Česku se nestíhají přizpůsobovat klimatickým změnám a v suché a horké půdě ztrácejí energii na boj se škůdci, jako jsou houby nebo brouci. „Jenom kůrovec napadl odhadem 80 tisíc hektarů lesa,“ varuje Milan Lstibůrek z Katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin České zemědělské univerzity. Obří hnědé plochy tak pomalu nahrazují ty zelené. „Byla to krajina jak z jiného světa,“ řekla Blesk Zprávám režisérka Veronika Kastlová, která se zhrozila při natáčení osvětového dokumentu v šumavských lesích, kde chybí 20 tisíc hektarů vzrostlých smrků.

Dokument natočila Kastlová s kameramanem Jaromírem Kačerem, který je držitelem Českého lva. „Když jsem přijela do Šumavského národního parku, kde jsem byla pár let předtím, byla jsem v šoku. Říkala jsem si, že to není krajina z našeho světa,“ svěřila se Blesk Zprávám režisérka z pocitů při natáčení. Točila přitom v dalších šesti zemí Evropy.

Právě v šumavských lesích chybí asi 20 tisíc hektarů vzrostlých smrků, což je podle odborníků hraniční číslo. Lesy totiž vypouští vlhkost do ovzduší a udržují vodu, čím méně zeleného porostu je, tím méně se udrží vody a o to méně se chladí ovzduší. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy stromy umírají na sucho a vedro, které svým úhynem podpoří. 

Záběry z dokumentu "Lesy bez hranic". Režisérka natáčela převážně na Šumavě, ve Slovensku a v RakouskuZáběry z dokumentu "Lesy bez hranic". Režisérka natáčela převážně na Šumavě, ve Slovensku a v Rakousku | Reprofoto "Lesy bez hranic"

Za posledních 100 let se průměrná teplota celé planety zvedla o jeden stupeň. Na první pohled se nejedná o změnu drastickou, ale pro řadu rostlin to může být rozsudkem smrti. „Pesimistické předpovědi počítají do dalších let se zvednutím až o šest stupňů Celsia,“ počítá Lstibůrek.

Zvýšená teplota sama o sobě nemusí být problémem, když se ale k výčtu podmínek přičte sucho a nedostatek srážek, vznikne recept pro slabé stromy, které se nedokážou ubránit parazitům a houbám. „Když je nedostatek vody, strom si ji šetří, a tak nechává zavřené malé průduchy na listech (stoma), kterými voda odtéká. Ty samé průduchy ale rovněž zpracovávají oxid uhličitý ze vzduchu a produkují kyslík. Tento koloběh udržuje strom zdravý a silný,“ vysvětluje Ivana Tomášková, která se zabývá rostlinnou fyziologií.

Takto oslabený strom je pak přímo lákadlem pro parazity a různé škůdce, jako je třeba kůrovec. „Loni napadl kůrovec 80 tisíc hektarů lesa. K obnovení bude potřeba půl miliardy sazenic druhové skladby. Materiál ale chybí, není kvalitní nebo dostatečně adaptovatelný,“ míní Lstibůrek.

Kalamita kůrovce je nebezpečím pro všechny zesláblé stromy, které nemají dostatek vody a jsou oslabené klimatem, ve kterém nevyrostlyKalamita kůrovce je nebezpečím pro všechny zesláblé stromy, které nemají dostatek vody a jsou oslabené klimatem, ve kterém nevyrostly | Daniel Vitouš

Příroda nezná hranice, vláda ano

Na obnovení lesů zničených suchem, parazity nebo samotnými lidmi mají ekologové relativně jednoduchý recept: využít sazenice stejné dřeviny, ale z jiných států. Projekt s názvem Interreg central europe SUSTREE už běží asi tři roky.

„Jedná se o asistovanou migraci. Ne o to, že bychom sem chtěli dodávat exotickou dřevinu, která sice má své benefity, ale nosí sebou škodlivé činitele, houby a v případě zdařilé adaptace by také mohla zdecimovat místní přirozenou populaci,“ doplňuje pro Blesk Zprávy Tomášková. Palmy v českých lesích tak určitě očekávat nemusíme. Ekologům jde spíše o buky, duby, smrky a jedle. 

Nápad se sazenicemi ale má dvě velká ale. Prvním problémem je nedostatek vhodných sazenic. „Nemáme kapacity pro to, aby se včas a co nejrychleji sázelo. Lesní školy jsou navíc povětšinou v soukromém vlastnictví a tak máme jen hrubou představu toho, kolik je vhodných a dostupných sazenic,“ pokračuje Tomášková. I stejná dřevina totiž musí splňovat určitá pravidla a ekologové musí prověřit, jestli by v půdě nezahynula a zdali na sobě nemá škůdce.

Druhým a větším praktickým problémem je česká legislativa. „Je povolený jednoduchý export, ale nikoliv import. Můžeme odvážet sazenice třeba do Rakouska, ale oni nám již sazenice dát nemohou,“ řekla Tomášková. Ekologové v Česku tak mají svázané ruce, dokud se zákon o importu nezmění.

„Legislativa ale v zásadě nevylučuje dovoz reprodukčního materiálu a Ministerstvo zemědělství může v případě potřeby k tomuto opatření za dodržení přesných podmínek přikročit,“ oponoval pro Blesk Zprávy tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Pravdou je, že se k nám opravdu dostala i osiva z jiných zemí. V roce 2017 to bylo 654 semenného materiálu a 201 050 kusů sadebního materiálu.

Vývozy jsou ale stále bohatší – Česká republika poslala do zemí EU 1983 kilogramů semen a 2,5 milionů kusů sadebního materiálu.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

sleepka ( 21. dubna 2019 22:04 )

Je třeba rovněž "poděkovat" ekoteroristickým debilům a haj-zlovi bursíků s tou jeho bijomasou ..........., nejlépe tím, že boudou kopáni na potkání do řiti pomatenci....

Jkkj ( 20. dubna 2019 21:09 )

Bohužel, Šumavu nesázel bolševik

gabreta ( 20. dubna 2019 09:08 )

Je vidět, že historie a informovanost, není tvojí silnou stránkou! Jak myslíš, že jsou porosty na Šumavě starý? Jen totální blb může říct, že monokulturu tam vysadil bolševik! Ten v lesích naopak hospodařil, proto takový kalamity tenkrát nebyly! Změň prášky, protože současný ti moc nezabírají!!

kukukuu ( 20. dubna 2019 09:04 )

A proč nezačali střídat listnatý porost s jehličnatým Tví sametoví soudruzi hned po revoluci ? A kolik století ještě za všechno budou moct komunisti ?

gabreta ( 20. dubna 2019 09:03 )

"Ekologové mají relativně jednoduchý recept" Tak ti už jeden recept na Šumavě předvedli s "Přirozenou obnovou lesního porostu". Jak je vidět, byl to recept velmi úspěšný!!! Léčba byla úspěšná, pacient zemřel!!!!

Zobrazit celou diskusi
Další videa