Lesy zabíjí kůrovec a vedro. „Krajina z jiného světa,“ řekla o Šumavě režisérka

20. 4. 2019
07:30

Je to další z vážných dopadů sucha. Stromy v Česku se nestíhají přizpůsobovat klimatickým změnám a v suché a horké půdě ztrácejí energii na boj se škůdci, jako jsou houby nebo brouci. „Jenom kůrovec napadl odhadem 80 tisíc hektarů lesa,“ varuje Milan Lstibůrek z Katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin České zemědělské univerzity. Obří hnědé plochy tak pomalu nahrazují ty zelené. „Byla to krajina jak z jiného světa,“ řekla Blesk Zprávám režisérka Veronika Kastlová, která se zhrozila při natáčení osvětového dokumentu v šumavských lesích, kde chybí 20 tisíc hektarů vzrostlých smrků.

Dokument natočila Kastlová s kameramanem Jaromírem Kačerem, který je držitelem Českého lva. „Když jsem přijela do Šumavského národního parku, kde jsem byla pár let předtím, byla jsem v šoku. Říkala jsem si, že to není krajina z našeho světa,“ svěřila se Blesk Zprávám režisérka z pocitů při natáčení. Točila přitom v dalších šesti zemí Evropy.

Právě v šumavských lesích chybí asi 20 tisíc hektarů vzrostlých smrků, což je podle odborníků hraniční číslo. Lesy totiž vypouští vlhkost do ovzduší a udržují vodu, čím méně zeleného porostu je, tím méně se udrží vody a o to méně se chladí ovzduší. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy stromy umírají na sucho a vedro, které svým úhynem podpoří. 

Záběry z dokumentu "Lesy bez hranic". Režisérka natáčela převážně na Šumavě, ve Slovensku a v RakouskuZáběry z dokumentu "Lesy bez hranic". Režisérka natáčela převážně na Šumavě, ve Slovensku a v Rakousku | 

Za posledních 100 let se průměrná teplota celé planety zvedla o jeden stupeň. Na první pohled se nejedná o změnu drastickou, ale pro řadu rostlin to může být rozsudkem smrti. „Pesimistické předpovědi počítají do dalších let se zvednutím až o šest stupňů Celsia,“ počítá Lstibůrek.

Zvýšená teplota sama o sobě nemusí být problémem, když se ale k výčtu podmínek přičte sucho a nedostatek srážek, vznikne recept pro slabé stromy, které se nedokážou ubránit parazitům a houbám. „Když je nedostatek vody, strom si ji šetří, a tak nechává zavřené malé průduchy na listech (stoma), kterými voda odtéká. Ty samé průduchy ale rovněž zpracovávají oxid uhličitý ze vzduchu a produkují kyslík. Tento koloběh udržuje strom zdravý a silný,“ vysvětluje Ivana Tomášková, která se zabývá rostlinnou fyziologií.

Takto oslabený strom je pak přímo lákadlem pro parazity a různé škůdce, jako je třeba kůrovec. „Loni napadl kůrovec 80 tisíc hektarů lesa. K obnovení bude potřeba půl miliardy sazenic druhové skladby. Materiál ale chybí, není kvalitní nebo dostatečně adaptovatelný,“ míní Lstibůrek.

Kalamita kůrovce je nebezpečím pro všechny zesláblé stromy, které nemají dostatek vody a jsou oslabené klimatem, ve kterém nevyrostlyKalamita kůrovce je nebezpečím pro všechny zesláblé stromy, které nemají dostatek vody a jsou oslabené klimatem, ve kterém nevyrostly | 

Příroda nezná hranice, vláda ano

Na obnovení lesů zničených suchem, parazity nebo samotnými lidmi mají ekologové relativně jednoduchý recept: využít sazenice stejné dřeviny, ale z jiných států. Projekt s názvem Interreg central europe SUSTREE už běží asi tři roky.

„Jedná se o asistovanou migraci. Ne o to, že bychom sem chtěli dodávat exotickou dřevinu, která sice má své benefity, ale nosí sebou škodlivé činitele, houby a v případě zdařilé adaptace by také mohla zdecimovat místní přirozenou populaci,“ doplňuje pro Blesk Zprávy Tomášková. Palmy v českých lesích tak určitě očekávat nemusíme. Ekologům jde spíše o buky, duby, smrky a jedle. 

Nápad se sazenicemi ale má dvě velká ale. Prvním problémem je nedostatek vhodných sazenic. „Nemáme kapacity pro to, aby se včas a co nejrychleji sázelo. Lesní školy jsou navíc povětšinou v soukromém vlastnictví a tak máme jen hrubou představu toho, kolik je vhodných a dostupných sazenic,“ pokračuje Tomášková. I stejná dřevina totiž musí splňovat určitá pravidla a ekologové musí prověřit, jestli by v půdě nezahynula a zdali na sobě nemá škůdce.

Druhým a větším praktickým problémem je česká legislativa. „Je povolený jednoduchý export, ale nikoliv import. Můžeme odvážet sazenice třeba do Rakouska, ale oni nám již sazenice dát nemohou,“ řekla Tomášková. Ekologové v Česku tak mají svázané ruce, dokud se zákon o importu nezmění.

„Legislativa ale v zásadě nevylučuje dovoz reprodukčního materiálu a Ministerstvo zemědělství může v případě potřeby k tomuto opatření za dodržení přesných podmínek přikročit,“ oponoval pro Blesk Zprávy tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Pravdou je, že se k nám opravdu dostala i osiva z jiných zemí. V roce 2017 to bylo 654 semenného materiálu a 201 050 kusů sadebního materiálu.

Vývozy jsou ale stále bohatší – Česká republika poslala do zemí EU 1983 kilogramů semen a 2,5 milionů kusů sadebního materiálu.

sleepka ( 21. dubna 2019 22:04 )

Je třeba rovněž "poděkovat" ekoteroristickým debilům a haj-zlovi bursíků s tou jeho bijomasou ..........., nejlépe tím, že boudou kopáni na potkání do řiti pomatenci....

Jkkj ( 20. dubna 2019 21:09 )

Bohužel, Šumavu nesázel bolševik

gabreta ( 20. dubna 2019 09:08 )

Je vidět, že historie a informovanost, není tvojí silnou stránkou! Jak myslíš, že jsou porosty na Šumavě starý? Jen totální blb může říct, že monokulturu tam vysadil bolševik! Ten v lesích naopak hospodařil, proto takový kalamity tenkrát nebyly! Změň prášky, protože současný ti moc nezabírají!!

kukukuu ( 20. dubna 2019 09:04 )

A proč nezačali střídat listnatý porost s jehličnatým Tví sametoví soudruzi hned po revoluci ? A kolik století ještě za všechno budou moct komunisti ?

gabreta ( 20. dubna 2019 09:03 )

"Ekologové mají relativně jednoduchý recept"
Tak ti už jeden recept na Šumavě předvedli s "Přirozenou obnovou lesního porostu". Jak je vidět, byl to recept velmi úspěšný!!! Léčba byla úspěšná, pacient zemřel!!!!

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa