Vír, kde se rodí hvězdy: Galaxie IC 342 – místo nad našimi hlavami vzdálené sto milionů světelných let

Hvězdy nad našimi hlavami se téměř vždy nacházejí ve skupinách nazývaných galaxie. I planeta Země je součástí galaxie – Mléčné dráhy. Pospolu je drží působení gravitačních sil.

Modrá a žlutá záře

V galaxii IC 342, připomínající vír, můžeme kromě žluté a modré záře hvězd pozorovat i narůžovělé oblasti, kde se rodí nové hvězdy... Co způsobuje jejich rojení, je pro vědce záhadou. Jednou z možností je gravitační působení sousedních i vzdálenějších galaxií.

„Fascinující pohled.“ Číňané ukázali fotky z odvrácené strany Měsíce

Skrytá kráska

IC 342 objevil už v roce 1892 Brit William F. Denning (†82). Astronomové ji často přezdívají Skrytá galaxie. Zachytit ji je skutečný oříšek. „Naneštěstí pro nás je v rovině naší vlastní galaxie, kde ji zakrývají mohutná oblaka kosmického prachu a plynu,“ vysvětluje její „nepolapitelnost" Marcel Bělík z České astronomické společnosti. Pohled, který se obvykle naskytne jen těm nejlepším mistrům v oboru, můžeme díky Robertovi Novotnému spatřit všichni.

Pohled do minulosti

Vzhledem k tomu, že se galaxie IC 342 nalézá ve vzdálenosti okolo 100 milionů světelných let od nás, díváme se při pohledu na fotografii vlastně do minulosti. Je tak pravděpodobné, že řada z těch hvězd, které na snímku vidíme, už ve skutečnosti dávno zanikla, a naopak vznikly nové, jejichž světlo k nám doputuje až za 100 milionů let!

Starý vesmír, mladá Země

Astronomové díky měření pomocí evropského dalekohledu Planck v posledních letech výrazně zpřesnili odhad stáří vesmíru. Podle nejnovějších poznatků existuje již 13,8 miliardy let! Oproti tomu naše planeta je se svým věkem 4,54 miliardy let vlastně ještě vesmírnou „dívkou".

„Vypadá jako sněhulák.“ NASA ukázala ostrou fotku planetky Ultima Thule

Jsme sami?

Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, provází lidstvo od nepaměti. V 60. letech minulého století americký astronom Frank Drake přišel s rovnicí pro výpočet množství inteligentních mimozemských civilizací. Sám se dopočítal k číslu 10, výpočty ostatních astronomů se však výrazně lišily. Někteří mluví o tisících, jiní naopak ani o jedné.

Autor Robert Novotný (52): Záběr je složený ze 120 fotografií

Jak fotka vznikala?

„Materiál jsem sbíral čtyři měsíce. Od října do prosince a pak znovu v únoru letošního roku. Celková doba expozice jednotlivých záběrů je 29 hodin a výsledné dílo je složeno ze 120 fotografií.“

Proč to trvalo tak dlouho?

„Musel jsem mít štěstí na bezoblačnou noc a zároveň nesměl svítit Měsíc. Když chcete udělat kvalitní astrofotografii, tak 30 hodin je minimum pro nasbírání potřebných dat a materiálů.“

Čech vyfotil Muskův vůz ve vesmíru. Tesla mezi hvězdami zářila na soutěži

Proč fotíte zrovna hluboký vesmír?

„My všichni jsme vesmír. I realita okolo nás se skládá z elementárních částic, tedy atomů. A jak z vědy víme, ty nejjednodušší prvky, jako je vodík či helium, stály i u zrodu života, dá se říci, že i my jsme kdysi byli obyčejný vodík. Proto zkoumám vývoj vodíku a helia. A tato galaxie je pro mě vlastně ještě blízký vesmír.“

Věříte, že nejsme ve vesmíru sami?

„Ano, věřím, že nejsme ve vesmíru sami. Jen ve viditelném vesmíru je 200 miliard galaxií a každá z nich má klidně i miliardy planet. Je tedy dost naivní si myslet, že jsme jedineční. Bylo by to neuvěřitelné plýtvání prostorem.“

Víte, že...

Světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za 1 rok. Jedná se o téměř 10 trilionů kilometrů, nebo 10 000 000 000 000 000 000 km.