Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Matěj (15) se vzácnou leukémií čeká roky na dárce. Pomohl ale zachránit dva životy

Autor: Nikola Forejtová - 
22. března 2019
06:05

Uběhly už tři roky, co byla Matějovi Kučerovi (15) diagnostikována leukémie. Vhodný dárce kostní dřeně se ale stále nenašel, a to i přes masivní kampaň jeho i tatínka, díky které se do registru přihlásilo přes 1000 lidí. Pomohla ale dalším dvěma nemocným. K pobízení se tehdy připojil i Blesk. „Každé 3 minuty je na světě diagnostikován další člověk, který onemocněl poruchou krvetvorby,“ upozorňuje ovšem Gabriela Hošková z registru dárců spadající pod IKEM. Dodává, že ve světovém registru dárců je pouze jedno procento populace, což je žalostně málo. 

Osud Matěje přivedl v roce 2018 k registru za pouhý jeden týden 1043 lidí, přesto se chlapec i nadále pere se svou nemocí. Tou je chronická myeloidní leukemie, která je u dětí vzácná. Aktuálně se díky vhodným medikamentům a dobré psychické kondici Matějův stav zlepšil natolik, že mohl začít opět hrát svůj milovaný fotbal, dárce ale stále nutně potřebuje.

Najít shodu není přitom rozhodně jednoduchá záležitost. „Zpravidla je největší možná shoda mezi sourozenci a úzké rodině. Pokud se nepodaří tento postup, hledáme v registru nepříbuzných dárců. Pravděpodobnost nalezení shody mezi dárcem a pacientem je 0,5 – 1 % z celkového počtu 31 546 dárců v naší databázi,“ poukázala na smutnou statistiku Gabriela Hošková z Českého registru dárců krvetvorných buněk.

I přes čísla, která nemocným moc nefandí, se ale díky Matějovi a jeho otci povedlo zachránit dva pacienty. „Náborové akce, které zorganizoval tatínek Matěje, nám pomohly zapsat rekordních 741 lidí v jednom dni, celkem dokonce 1 043 dárců za jeden týden. Dva z nich už úspěšně darovali kostní dřeň konkrétnímu nemocnému,“ těší se z loňského zájmu solidárních Čechů Hošková.

Deset minut času, které mohou zachránit život

Typ leukémie, který postihl Matěje, se rozvíjí pomalu, nemá tak akutní a rychlý spád. Přesto je tato plíživá nemoc nebezpečným strašákem. Leukémie se dá jinak označit jako rakovina krve. Onemocnění způsobuje, že v kostní dřeni bují a hromadí se nezralé bílé krvinky, které zahlcují organismus a nezvládají svůj hlavní úkol – posilovat imunitu a bránit tělo.

Nadměrné množení odstrkává do pozadí i červené krvinky a destičky. Z toho důvodu není krev schopná plnit i funkci okysličování a srážení. „Občas je mi tak špatně, že nemohu ani do školy. Snad se co nejrychleji dočkám dárce,“ řekl již dříve v pořadu Epicentrum nemocný Matěj. Leukémie totiž způsobuje horečky, únavu, nevolnosti i nechutenství. 

Leukémie není jedinou nemocí, která se dá vyléčit pomocí transplantace kostní dřeně. Bílé krvinky mohou pomoci i v případě dalších nádorových onemocnění či poškození krve, například imunodeficitní stavy, anémie, metabolické poruchy a nádory lymfatických uzlin. 

Přičinit se o vyléčení byť jen jednoho člověka na tomto světě se můžete podle Hoškové během deseti minut. „Vstupní vyšetření trvá chvilku. Dárce dřeně ale musí splňovat velmi přísné podmínky. Během deseti minut si vyplní dotazník, my prověříme jeho zdravotní stav a odebereme vzorek krve nebo slin – z nich testujeme tzv. HLA znaky, tedy dědičné znaky na povrchu bílých krvinek,“ vysvětluje Hošková.

HLA systém je velmi různorodý a zásadně ovlivňuje vzájemnou snášenlivost transplantovaných buněk a organismu nemocného. Zajímavé je, že není nutná shoda v krevní skupině. Podle Hoškové je to ale vítaný bonus navíc. Během vybírání dárce hraje roli také věk. „Úspěšnost při hojení štěpu bývá vyšší u mladého dárce. Pravděpodobnost, že dárce lékaři vyberou, se tak s narůstajícím věkem snižuje,“ říká Hošková a dodává, že úspěšnost léčby pomocí transplantace krvetvorných buněk u dospělých pacientů je 60 – 80 %, u dětí 70 – 90 %.

Odběr je bezplatný, dobrovolný a anonymní

Lidé se odběru kostní dřeně obávají, děsí je představa ukrutné bolesti. „Odběr krvetvorných buněk je fyzicky i psychicky náročný. Výkon není zcela bezbolestný, je především spojen s určitým nepohodlím,“ uvádí na pravou míru odběr Hošková. Krvetvorné buňky se odebírají dvěma způsoby.

Odběr dřeně je prováděn z pánevní kosti. Trvá přibližně hodinu a provádí se v celkové narkóze – dárce necítí žádnou bolest. Po odběru pociťuje bolesti v oblasti kostrče, které jsou podobné bolesti jako při naražení. „Dárci se 7‒21 dní před samotným odběrem odebere jedna jednotka krve k pozdější náhradě darované dřeně,“ popisuje průběh Hošková.

Druhý způsob je odběr krvetvorných buněk na separátoru, provádí se ambulantně. Před odběrem krvetvorných buněk ze žíly je nutné buňky krátkodobě namnožit a vyplavit ze dřeně do oběhu. Čtyři večery před akcí proto dostává dárce formou podkožních injekcí stimulační přípravek. „Celá procedura trvá asi čtyři hodiny. Dárce při odběru leží, může sledovat TV, spát nebo poslouchat hudbu,“ dodává Hošková.

I přesto, že byl rok 2018 nadměrně úspěšný v počtu nově registrovaných dárců, lékaři shodu pro malého Matěje a tisíce dalších pacientů stále hledají. Registr dokonce začátkem března uspořádal další náborovou akci v Táboře. „Během odpoledne vstoupilo v Táboře do registru 116 nových dárců,“ doplnila Hošková. Více informací o registru a opatření, které musí dárce splňovat, najdete na internetových stránkách.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

jasnovidec01 ( 21. dubna 2019 22:11 )

bude ještě někdo tvrdit že dárcovství kostní dřeně je bezrizikové?tak proč zemřel ten ředitel školy při odběru ??bylo mu teprve 44 let

Actimel ( 22. března 2019 11:16 )

Souhlas

Zobrazit celou diskusi