7°C
Experti pranýřují Duku: Zneužívání dětí mu nevadí, proti Istanbulské úmluvě se modlí
Kromě přání a květin se „Mezinárodní den žen“ zřejmě ponese v duchu vyhrocených debat o schválení tzv. Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je zlepšení ochrany před domácím násilím. Církev totiž organizuje Noční modlitební procesí na Velehrad s úmyslem vyprosit „odmítnutí úmluvy a ochranu tradiční rodiny, manželství a nenarozeného života“. Akci zaštiťuje sám kardinál Dominik Duka, který to za to pořádně schytal od expertů na rovnost pohlaví. Vyčítají mu, že označuje zneužívání dětí v církvi za hysterii a sám podporuje kázání, která šíří paniku.
„Zveme všechny lidi dobré vůle na Noční modlitební procesí na Velehrad s úmyslem vyprosit odmítnutí ratifikace Istanbulské úmluvy (a všech dokumentů či směrnic prosazující gender ideologii) a za ochranu tradiční rodiny, manželství a nenarozeného života. Tato akce se koná pod záštitou kardinála Mons. Dominika Duky a olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera,“ píše se v církevní pozvánce na akci pořádanou ve stejný den, kdy se slaví Mezinárodní den žen.
Nad tím se podivují odborníci zaměřující se na rovnost obou pohlaví. „Je paradoxní, že kardinál Dominik Duka na jedné straně bagatelizuje sexuální zneužívání v církvi odvoláváním se na hysterii a na druhou stranu zaštiťuje kázání, která šíří paniku vykreslováním smyšlených hrozeb v souvislosti s ratifikací Istanbulské úmluvy. Právě na Mezinárodní den žen se bude konat kázání v tomto duchu pod záštitou Mons. Duky,“ komentuje například situaci politoložka Markéta Kos Mottlová z organizace Fórum 50 %.
Odbornice tím naráží na nedávný projev Duky po vatikánském summitu o zneužívání dětí, kde uvedl, že kolem sexuálního násilí v církvi jde také trochu o hysterii a že provinilí kněží tvoří „promile“ z celého kléru. Následně prohlášení poupravil.
„V rozhovoru s italskou televizí Sky jsem skutečně řekl slova o částečné hysterii, která se ovšem týkala způsobu medializace značně problematické kauzy jedné dospělé osoby,“ dodal v úterý Duka.
Homosexuálové nás zotročí, kázal kněz
Záštita kardinála nad páteční akcí ale není nijak překvapivá, již v minulosti se zastal například kázání kněze Petra Piťhy. Ten se do Istanbulské úmluvy ostře pustil 28. září loňského roku v katedrále sv. Víta.
„Dokonale zvrácené zákony, které se u nás mají zavést a v několika zemích již zavedeny jsou, jsou namířeny proti tradiční rodině,“ tvrdil věřícím. „Navržené zákony a jejich protagonisté převzali ideologii marxismu a nacismu,“ dodal s tím, že jde prý o nedemokratické a diktátorské zákony. Největší emoce vzbudila slova o tom, že homosexuálové budou prohlášení nadřazenou vládnoucí třídou, běžní lidé budou deportování do vyhlazovacích táborů a budou se unášet děti.
Biskupové českých a moravských diecézí přitom již před rokem v květnu vydali k Istanbulské úmluvě prohlášeni.
„Jakkoli je tedy třeba principiálně vítat všechny snahy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, nesmí se tak dít na úkor zastínění a zpochybnění přirozeného řádu. V posledních letech se objevují snahy spolu s řešením problému násilí na ženách nastolit i nový pohled na roli člověka, který je ale neslučitelný s přirozeným zákonem, zdravým rozumem a křesťanskou zkušeností,“ stojí v dokumentu.
Podle koalice Social Watch, která se kromě rovnosti mezi muži a ženami zabývá i lidskými právy, je mnohým Istanbulská úmluva trnem v oku především kvůli tomu, že uznává genderové nerovnosti jako příčinu násilí. Druhořadé vnímání žen ve společnosti, kdy je mužství přijímáno jako něco hodnotnějšího, vede totiž prý k větší toleranci násilí na ženách.
Expertka: Je to účelové spojení
Podle expertů dochází v Česku i k negativnímu zneužívání pojmu „genderová ideologie“, zejména v konzervativních kruzích katolické církve, ale také části politické reprezentace.
„Pojmem gender se označuje zejména společenská role, která souvisí s biologickým pohlavím člověka. Pokud máme ty či ony biologické znaky, tak se od nás očekává nějaké jednání, chování nebo vlastnosti. Mnohdy je to podvědomé - ženy jsou citlivější, muži zase průbojnější - toto označuje pojem gender - očekávání, ale bohužel také předsudky o ženách a mužích,“ vysvětluje Veronika Šprincová z Genderové expertní komory.
Sousloví genderová ideologie se prý vyvinulo ze spojení genderový feminismus. „Konzervativní kruhy tvrdí, že zatímco původní feministky bojovaly např. za volební právo nebo právo na vzdělání, tak nyní už jsou tyto nároky příliš přehnané a usiluje se o to, aby se z žen stávaly muži a z mužů ženy. To je velmi nepřesné vnímání pojmu gender, ze kterého pak vzešlo spojení s ideologií,“ popsala Šprincová.
Podle odbornice jde o účelové spojení, protože obě ta slova působí v českém prostředí velmi negativně. Ti, co pojem genderová ideologie rádi používají, navíc prý naznačují, že jde o přehnané odstraňování rolí a vytváření jakéhosi třetího pohlaví. „Opět zdůrazňuji, že jedna věc je pohlaví a druhá věc je gender - tedy role a očekávání. Tyto pojmy nelze zaměňovat,“ upozorňuje Šprincová.
Politici zavírají oči, tvrdí expertka
Social Watch vydala nedávno publikaci, ve které upozorňuje, že rozdíly mezi pohlavími v Česku nemizí. Ženy v tuzemsku vydělávají v průměru o 22 % méně než muži, což se následně promítá do nižších penzí a většího ohrožení chudobou.
Podle Šprincové máme největší mezery v ekonomické aktivitě žen - ty podle ní nemají stejný přístup k vedoucím pozicím, ať už ve firmách nebo v politice. Čelní představitelé států navíc prý problém ignorují.
„Pokud polovina populace nemá stejná práva jako jiná, tak je potřeba to řešit. Statistiky, co se týkají trhu práce a také násilí, dokazují, že tyto problémy tady jsou a je třeba se na ně zaměřit a netvářit se, že nejsou,“ řekla Blesk Zprávám Šprincová s tím, že by bylo dobré se tomuto tématu věnovat otevřeně a ne jen na papíře.
„Cílem vládní strategie bylo mít asi 40 % žen v rozhodovacích pozicích do roku 2020. Je rok 2019 a my jsme kousek za polovinou,“ upozornila.
Co je Istanbulská úmluva?
Istanbulská úmluva je jednou z mnoha lidskoprávních mezinárodních úmluv sjednaných v rámci Rady Evropy, přesto budí největší emoce. Smlouva směřuje k nulové toleranci vůči násilí na ženách a domácího násilí a požaduje především důslednou prevenci tohoto násilí, ochranu jeho obětí a stíhání pachatelů.
Kritici úmluvě např. vyčítají, že straní pouze ženám, nebo podněcuje nenávist mezi muži a ženami. V úmluvě je ale uvedeno, že by se měla uplatňovat na všechny oběti domácího násilí a aby smluvní státy poskytovaly stejnou ochranu i mužům a dalším skupinám osob, jako jsou děti či senioři.
Obhájci přijetí úmluvy poukazují na to, že většina násilí je především páchána na ženách, což dokazuje řada studií. Například v Česku zažilo fyzické nebo sexuální násilí ze strany svého partnera až 32 % žen. Orgány sociálně-právní ochrany dětí každoročně registrují přibližně 2 500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Podle Agentury EU pro základní práva statistiky ukazují, že rozšířenost různých forem násilí na ženách zůstává jak v EU, tak v ČR velmi vysoká.
Alarmující čísla jsou však podle odborníků jen špičkou ledovce. Spousta forem násilí zůstává skryta a výsledná čísla jsou tak mnohem vyšší.
Česko s přijetím váhá
Úmluva byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy v roce 2011. K 1. září 2018 úmluvu ratifikovalo 33 států a dalších 12 států ji podepsalo. Jedním z těch států je i Česko, které úmluvu podepsalo v květnu roku 2016. Od smlouvy se distancuje např. Rusko a Ázerbájdžán.
Česko s ratifikací úmluvy otálí, stejně jako Slovensko. Nicméně premiér Andrej Babiš (ANO) již v loňském roce slíbil, že Sněmovna úmluvu přijme.
Témata:
Související
