Česká žurnalistika slaví 300 let: A už tehdy existoval bulvár!

Česky psané noviny až do roku 1719 vůbec neexistovaly. Tiskový monopol v českých zemích patřil původně Karlu Ferdinandovi z Dobroslavína (asi †67), který od roku 1690 vydával německy psaný Prager Postzeitungen.

Češi se ozvali

„Čeština ve vzácnosti, obšírnosti a libosti všem jiným se rovná,“ prohlásil v roce 1718 pobouřený Karel František Rosenmüller a požádal dvorskou kancelář o úřední štempl pro vydávání prvních česky psaných periodických novin. Získal ho původně na deset let i s posvěcením samotného císaře Karla VI. (†55). Plánované vydávání novin tehdy veřejnosti oznámil speciálním vydáním, které neslo název Předchůdce českého postilióna.

Když z Pražského hradu vládl »dobrotivý idiot«: Před 182 lety byl na krále korunován Ferdinand V.

Spolu s poštou

První regulérní výtisk Pražských poštovských novin spatřil světlo světa 4. února 1719 a noviny pak vycházely vždy v úterý a sobotu, tedy ve dnech, kdy jezdila pošta. Roční předplatné vyšlo čtenáře na osm zlatek, což byla cena jedné krávy. Jedno číslo stálo šest krejcarů, to se přibližně rovnalo týdenní výplatě tovaryše.

Počátek bulváru

Kromě sportu byste v Rosenmüllerových novinách našli stejné rubriky jako v těch současných. Většina zpráv byla ale přes týden stará. Ani v počátku české novinařiny nechyběla také bulvární témata. Nejčastěji se referovalo o popravách a děsivých vraždách. Poštovské noviny měly náklad přibližně 1000 kusů, v roce 1772 pro malý zájem zanikly. I přes malý úspěch u čtenářů však hrály důležitou roli v počátcích obrody českého jazyka a národa.

Karel František Rosenmüller starší

Narodil se v roce 1678 v Praze. Po studiích doprovázel hraběte Františka Antonína Berku z Dubé (†71) na cestách po Itálii a německy mluvících zemích. Roku 1702 se natrvalo usadil ve Starém Městě pražském, kde se záhy stal správcem tiskáren. O tři roky později založil v domě U Zlatého kříže na dnešním Uhelném trhu vlastní tiskařskou dílnu. Po smrti v roce 1727 převzal rodinný podnik jeho syn.

V Brně se tiskne středověká Bible: K vidění je i kniha tajně zapečená v chlebu

Oživení a Kramerius

Pražské poštovské noviny obnovil v roce 1782 Jan Ferdinand Schönfeld (†71). Jako hlavního redaktora zaměstnal Václava Matěje Krameria (†55), který zde působil do roku 1789, kdy založil Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny, které převzaly hlavní roli v procesu národní obrody.

Rodinná tradice

Po smrti otce pokračoval v práci Karel František Rosenmüller mladší (†38). Tomu se povedlo knihařskou dílnu dokonce rozšířit. V roce 1741 v ní zaměstnával 13 tovaryšů a dva korektory. Císařovna Marie Terezie (†63) mu opakovaně prodloužila koncesi k vydávání periodického tisku. Po jeho smrti převzala dle vdovského zákona podnik manželka Žofie Jana Rosenmüllerová, která společně se svými dalšími manžely vydávala noviny až do roku 1772.

Složitý název

První české noviny měly dlouhý a v dnešní době nepoužitelný název: Sobotní (Outerní) pražské noviny z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské Milosti nadáním obdarované. Celý ročník byl pak pojmenován Český postilión.

Temná historie Brna: Veřejná poprava řezníka Čapka před zraky davu

Tiskařská mechanizace

Vynález knihtisku v roce 1440 je připisován Johannesu Gutenbergovi (†74). Hlavní novinkou oproti předchozím tiskařským strojům bylo opakovatelné použití kovových liter, které museli sazeči vždy vysázet podle dané strany. Před Gutenbergovým vynálezem se celá strana musela negativně vyřezat do dřevěné desky, která byla použitelná vždy jen pro kopii dané stránky.