Případů superhorečky v Česku přibude, varuje šéf veterinářů. Obavy má i z krevních parazitů

Státní veterinární správa (SVS) měla letos obavy ze zavlečení moru malých přežvýkavců, nodulární dermatitidy skotu a z propuknutí nákazy afrického moru prasat (AMP) v chovech. Nic z toho se nestalo, správa se zabývala především likvidací nákazy AMP u divočáků na Zlínsku, řekl ČTK v rozhovoru ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. V letošním roce se podle Semeráda veterináři obávali moru malých přežvýkavců, který zabíjí ovce a kozy, protože nákaza byla potvrzena v Bulharsku u hranic s Tureckem.

Tisíc nakažených v Evropě

V příštím roce hrozí potenciálně nemoci, které přenáší hmyz a které se v ČR v minulosti nevyskytovaly. Západonilskou horečkou se v Řecku, Itálii, Chorvatsku, Maďarsku a v dalších evropských zemích nakazilo už přes 1000 lidí. Letos pak byla potvrzena u muže v břeclavské nemocnici. „V momentě, kdy se vyskytne, může záhy přijít nákaza,“ dodal ředitel.

Muž v Břeclavi překonal západonilskou horečku a je doma. První nakažená zemřela

Africký mor prasat

V letošním roce se veterináři zaměřovali na chorobu, kterou je postižen východ Evropy a v některých lokalitách i západní země - africký mor prasat. Nemoc přenášejí také divoká prasata, v ČR se loni objevila na Zlínsku. Stát podle Semeráda vyplatil myslivcům na zástřelném prasat kolem 125 milionů korun, dalších 30 milionů korun náleželo jako náhrady zemědělcům, myslivcům, ale i krajskému úřadu za instalace pachových a elektrických ohradníků.

Veterináři kvůli chorobě školili veřejnost. Za posledních 18 měsíců podle Semeráda uspořádali kolem 800 různých akcí, včetně mezinárodních seminářů. Protože se nemoc ze zamořené oblasti nerozšířila, čeští veterináři předávali evropským kolegům své zkušenosti.

Obavy z moru vyvolaly mimořádná opatření: Živé divočáky zakázali prodávat mimo Česko

Od příštího roku veterináři povolí konzumaci ulovených divokých prasat z oblasti postižené morem. Budou se ale muset plnit podmínky biologické bezpečnosti. Také se v oblasti od ledna sjednotí zástřelné na 3000 korun, bez rozdílu váhy prasete. Dosud zde dostávají lovci za kusy do 50 kilogramů zástřelné 4000 korun, u větších divočáků 8000 korun, ale musí je bezpečně odstraňovat prostřednictvím asanačního podniku.

Od letošního listopadu platí novela nařízení vlády, která zavádí celorepublikové zástřelné. To se bude vypočítávat podle odlovených kusů nad průměrné odstřely posledních let a vyplácet se bude jednou ročně. Roční náklady se počítají zhruba na 100 milionů korun.

Obavy z nákazy skotu

Další nebezpečnou nemocí, jejímuž šíření se povedlo evropským úřadům prozatím zabránit, je virová nákaza tzv. lumpy skin disease neboli nodulární dermatitida skotu. Byla potvrzena na Balkáně, díky využívání vakcíny z Jižní Afriky se šíření choroby dostalo pod kontrolu.