Agresivní schizofrenik jedná logicky úměrně ke své nemoci, tvrdí odborníci
Schizofrenie je v Česku teď skloňovaným pojmem kvůli případu premiérova syna Andreje Babiše ml. Ale také v souvislosti s mnoha případy, kdy byl takovýto člověk obviněn z ublížení na zdraví nebo krádeže. Blesk Zprávy se zeptaly odborníků, co se za touto nemocí skrývá. Co denně prožívá člověk, kterému byla tato nemoc diagnostikována, jak je nebezpečný pro okolí, co jej může ovlivnit a kteří slavní s touto nemocí prožili život?
Závažné onemocnění mozku, o které se u schizofrenie jedná, může u nemocného způsobit, že se stane obětí vlastní, chorobně změněné reality. „Nejpodstatnější je, že schizofrenik jinak vnímá realitu. Zvlášť citlivě reaguje na podněty z okolí a zpracovává je jinak než zdraví lidé. Může jednat nepochopitelně pro okolí, ale ze svého pohledu jsou jeho reakce logické,“ zdůrazňuje psychiatrička Marta Holanová, která se stará o několik stovek pacientů trpících schizofrenií.
„Můžete mu říkat, že ty hlasy, které slyší, neexistují, ale on je slyší tak reálně, jako když si spolu lidé běžně povídají nebo spolu telefonují,“ říká Holanová. Že by byl člověk nemocný schizofrenií snadněji ovladatelný, to odbornice odmítá. „Je odolný jako každý z nás. Nedomnívám se, že by mu někdo namluvil jiné bludy, než kterým se ve své realitě zabývá,“ míní.
Téma možného ovlivňování nemocných je poslední dva týdny na pořadu dne ve spojitosti s kauzou premiérova syna Andreje Babiše mladšího. „Pokud by dotyčný trpěl schizofrenií, neznámená to, že pod tlakem bude jednat jinak, než jako každý z nás. Nelze mu vkládat bludy do úst, na druhé straně, může některé informace vnímat odlišně,“ řekla Holanová pro Blesk Zprávy.
S tvrzením, že je pacient trpící schizofrenií spíše obětí násilí, souhlasí i řada dalších odborníků. Podle nich jsou častěji obětí násilí než jeho původci. Člověk s touto diagnózou není podle nich obecně nebezpečnější, než kdokoli z běžné populace, pokud není nemoc komplikovaná užíváním návykových látek. V takových případech je pak riziko nebezpečnosti vyšší, míní experti. Nemoc se může projevit i v pozdním věku, nejčastěji se uvádí, že naplno propuknout může mezi 18 až 30 lety.
Nemocný potřebuje klid a bezpečí
Pokud Andrej Babiš mladší opravdu trpí touto nemocí, jeho cesta na Krym a následující stresující události jeho léčbu posunuly o několik let zpátky, míní shodně Marta Holanová a další psychiatrička Džamila Stehlíková. Stehlíková byla tento týden hostem pořadu Blesku Epicentrum.
„Zotavení ze závažné duševní nemoci úzce souvisí s podporou nemocného, aby se mu věnovali lidé, ke kterým má důvěru. Pacient potřebuje klid, zázemí a jistotu,“ míní Holanová, která se svému oboru věnuje po celý svůj profesní život. Před 40 roky podle ní neexistovala tak spolehlivá léčba jako dnes. „Díky moderní léčbě může pacient vést normální život. Pracovat, oženit se, mít děti. Nevylučuje se cestování, ale v kauze mi spousta věcí nesedí,“ uvádí v obecné rovině Holanová.
Díky správné léčbě může člověk vést normální život. Podle Holanové je možné po několika letech zcela vysadit léky, ale i pak je důležité, aby nemocný udržoval kontakt s psychiatrem a včas avizoval, jestli nedochází k recidivě. Je tedy možné, aby se díky léčbě zbavil hlasů, které mu mohou například našeptávat, že když zabije své dítě, zachrání tím svět.
„Nebezpečný může člověk být ve chvíli, kdy ho jeho realita přesvědčí o tom, že člověk před ním je někdo, kdo mu chce ublížit. Hlas mu například říká, že ho ten člověk má v merku, sleduje ho, ví, kde bydlí. Sám se pak logicky brání tím, že zřetelně odhaleného záškodníka napadne,“ upřesňuje psychiatrička.
Schizofrenie o sobě dá vědět předem
Kolem nemoci je opředena řada mýtů, například i takový, který říká, že schizofrenie se neprojeví dříve a prostě vypukne. To odborníci odmítají. „Diagnostikovat onemocnění zpočátku není úplně jednoduché, ale zcela „bez varování“ to není. Dochází k postupné ztrátě kontroly nad realitou,“ shodují se.
Průběh nemoci bývá individuální, každý jedinec má své bludy. Shodné je patologické vnímání reality. „Než se nemoc projeví v plné síle, objevují se prodromální příznaky, a to i několik měsíců či roků předem. Obvykle se jedná o uzavírání se vůči okolí, nespavost a zvláštní chování. Postupně se projevuje nápadněji, ale vývoj je dlouhý,“ upozorňuje Holanová.
Existuje také mnoho druhů schizofrenie, mezi ty nejčastější patří paranoidní. Myslíte si, že vás někdo sleduje, neustále o vás někde mluví. Strach vás může otupit natolik, že se bojíte vycházet ven. Co se týče příznaků, lze je dělit na takzvané negativní a pozitivní. Ty pozitivní jsou symptomy, které normální člověk neprožívá, ale pacient ano. Patří k nim bludy a halucinace, například tělocitné, sluchové a zrakové.
Negativní jsou symptomy, které významně snižují kvalitu života. Zahrnují otupělost, nesoustředivost, zploštělé emoce, neschopnost zažívat potěšení a ztrátu motivace.
Slavní a schizofrenní
Kromě nechvalně proslulých schizofreniků, jako je například vražedkyně Barbora Orlová, která ubodala ve škole ve Žďáru nad Sázavou studenta Petra (†16) , existují i takoví, kteří jsou slavní a úspěšní. Trpěl jí například malíř Vincent van Gogh. Proslul i tím, že si uřízl kus vlastního ucha, aby jej mohl podrobně namalovat. Dalším je pak nositel Nobelovy ceny za ekonomii John Nash. Toho proslavil i oscarový film Čistá duše.
Přečtěte si příběhy slavných lidí, kteří se schizofrenií potýkali