Expertka varuje Čechy: Tyhle chyby vám srazí důchod a připraví vás o tisíce
Zbytečné vyčkávání před přihlášením na úřad práce, nepřesné výpočty, drobná opomenutí i ztracené dokumenty o zaměstnání. To všechno může mít dopad na výši starobního důchodu. „Jsou dva důležité faktory. Prvním z nich jsou příjmy, které často ovlivnit nemůžeme, a pak jsou to doby pojištění. Tam už to ovlivnit můžeme,“ řekla ve studiu Blesku expertka na výpočty důchodu Eva Nešverová.
„Chyby se stávají a je to poměrně běžná věc. Často se stává, že při výpočtu důchodu chybí nějaká doba pojištění, většinou se jedná o zaměstnání. Ale v poslední době také narážím často na to, že zejména u OSVČ chybí vyměřovací základ za rok poslední před odchodem do důchodu,“ říká Eva Nešverová s tím, že rozdíl mezi chybně a správně vypočteným důchodem může být i několik stokorun.
„To na první pohled není hodně, ale když uvážíme, že takový důchod bude člověk pobírat 15 nebo 20 let, tak je to docela dost peněz,“ uvedla Nešverová. V některých případech naštěstí může dojít také ke zpětnému vyplacení rozdílu, lepší ale je si vše ohlídat. „Stává se, že jsou lidé velice nepříjemně překvapeni, když mají velmi nízký důchod. Neuvědomují si totiž principy, jak se důchod počítá,“ upozorňuje.
Peníze a doba pojištění
Co je tedy potřeba hlídat? „V zásadě můžeme říct, že jsou tam dva důležité faktory. Prvním z nich jsou příjmy, které často ovlivnit nemůžeme, a pak jsou to doby pojištění. Tam už to ovlivnit můžeme. Jsou to takové jednoduché věci, že když ukončím zaměstnání, tak je třeba se okamžitě evidovat na úřadu práce, protože ta doba evidence se započítává, i když s určitými omezeními,“ vysvětluje expertka.
Výjimkou není ani to, že úředníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nemají k dispozici všechny potřebné dokumenty nebo údaje. „Stává se to, například některé firmy nebo organizace nesplnily svou povinnost a nedodaly příslušné údaje na úřad. Někdy se ale také ty informace ztratí cestou a nějak to k nim nedoputuje,“ popisuje Nešverová. Pak je potřeba vše doložit.
Obecně radí, aby si každý pravidelně schovával dokumenty k zaměstnání a případně pak úředníkům ČSSZ mohl nepřesnosti doložit. „Jde například o pracovní smlouvu nebo výplatní pásky. Pokud nic z toho nemám, je možné se obrátit na bývalého zaměstnavatele s žádostí o potvrzení. A pokud neexistuje, tak se lze obrátit na oblastní archiv, jestli tam o tom něco nemají,“ říká Nešverová. V krajním případě pak se pak dá zaměstnání „doložit“ pomocí dvou svědků, kteří v té době na stejném pracovišti také působili.
Práce, dítě i nezaměstnanost
Lidé, kteří odcházejí do důchodu letos, musí mít evidovanou dobu pojištění 34 let, od roku 2019 to bude 35 let. „Pokud je ta doba nižší, ale činí alespoň 20, tak člověk nárok na důchod mít bude, ale bude to minimálně o 5 let později a ten důchod vyjde výrazně nižší,“ dodává.
Do potřebných let pojištění pro důchod se kromě samotného zaměstnání započítávají i některé další situace. Nešverová k tomu uvádí: „Jde o studium do 18 let i studium po 18 roce, to ale maximálně 6 let (doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává, pozn. red.). Pak se počítá péče o dítě do 4 let, mužům výkon základní vojenské služby. Pak je to péče o osobu závislou a evidence na úřadu práce. V případě úřadu práce se doba s podporou započítává plně a doba evidence bez podpory maximálně v rozsahu 3 let, z toho ale jen jeden rok do 55 let. A všechny tyto doby evidence se započítávají jen z 80 procent.“
Náhradní doby pojištění také podrobně na svém webu rozepisuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Expertka Nešverová také každému ve věku nad 50 let doporučuje, aby si u téhož úřadu požádal o informativní osobní list důchodového pojištění. „To je dokument, který správa musí jednou za rok vystavit a poslat, pokud požádáte. A když už ho máte, tak je dobré se s tím nespokojit a projít si, co tam evidováno je, a co tam evidováno není. Jde ovšem o hrubý nástřel, takže když tam třeba chybí školy nebo péče o dítě, tak to nevadí, protože to se doloží při žádosti o důchod a bude to započítáno,“ dodává v rozhovoru.
Nejlepším povoláním je být vojákem v míru. Jako ten generál Petr Pavel.Je mu 56 let a už je ve výslužbě. Do konce života bude pobírat obrovskou rentu. Kolik, že to dělá? Minimálně 40 tisíc měsíčně? Hlavně je označován, jako jeden z nejschopnějších .Měl štěstí, že jeho kariéra probíhala za míru, takže své schopnosti nemohl v praxi uplatnit.Vůbec největší štěstí měli ti, kteří chodili do důchodu za komunistů - ženy podle dětí, klidně i v 53 letech a muži v kolika? Teď to přesně nevím.Ti jsou teď vitální senioři, šetřili si síly a zdraví.Vidím to kolem sebe,čím dál tím mladší ženy a muži umírají a o generaci starší lidi jim chodí na pohřby.