„Život s léky je příšerný!“ Květu (79) bolelo u srdce, pak prodělala dvě operace
Paní Květa (79) měla pocit lechtání motýlích křídel u srdce už na konci 90. let. Právě srdce ji vzápětí začalo bolet. Ke kardioložce chodila šest let, aniž by se cokoliv stalo. Nakonec už Květa nemohla dýchat, a tak šla k jinému lékaři, který ji okamžitě poslal na operaci srdce. Jenže ta se nezdařila. Pacientka trpí fibrilací srdečních síní - arytmií, která může mít velmi závažné důsledky: mrtvici. Řada Čechů ani netuší, že tyto potíže má.
Květu často bolelo u srdce, chodila šest let ke kardioložce, ale ta podle ní nic neřešila. „Pak už jsem nemohla vůbec dýchat, prostě jdete po ulici a najednou nemůžete. Tak jsem šla k jinému lékaři, ten mě okamžitě poslal na operaci,“ svěřila se paní Květa pro Blesk Zprávy. Podstoupila tedy operaci srdce, ta se nezdařila, musela proto na další.
Lékaři Květě voperovali chlopně, o kterých zcela jistě ví, že nejsou biologické. Víc toho ale netuší, což je podle odborníka chyba. Žena trpí fibrilací srdečních síní. Je to jedna z nejběžnějších poruch srdečního rytmu (arytmie). Častěji se vyskytuje u starších lidí, u pacientů s vysokým krevním tlakem, onemocněními srdce, ledvin, ale také s cukrovkou či obezitou. Výskyt fibrilace síní roste nejen kvůli stárnutí populace, ale také díky zlepšující se diagnostice.
Bušení srdce, ale i úzkost
V Česku fibrilací síní trpí až 500 tisíc lidí. Přesto řada pacientů, podle mezinárodních studií až 40 procent, o své nemoci vůbec neví. Zejména proto, že nemají žádné příznaky. Mezi ně patří nepravidelné, rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi, který může být provázen dušností, problémy se spánkem či úzkost a stres.
„Fibrilace síní způsobuje, že se hromadí krev v srdeční komoře a roste tak riziko vzniku sraženiny v srdci. Ta se pak může utrhnout a tepenným řečištěm doputovat až do mozku, kde tepnu ucpe a dojde k cévní mozkové příhodě. Toto riziko je však možné snížit zhruba o dvě třetiny, pokud pacienti podstoupí správnou léčbu,“ vysvětlil Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a předseda České kardiologické společnosti, z.s.
Česká data ukazují, že více jak pětina pacientů s touto diagnózou není léčena vůbec.
Květa si hodně stěžuje na léky
Paní Květa si stěžuje zejména na léky, které kvůli svým potížím musí brát. Warfarin je v těchto případech podáván jako prevence cévních mozkových příhod. „Život s Warfarinem je příšerný,“ svěřila se, aby zmínila: „Od dětství jsem byla zvyklá jíst salát, brokolici. Někdo si možná řekne, že jsem baba bláznivá, ale já miluji špenát. Ten ovšem teď nemůžu jíst.“ Antirevmatika nebo léky proti bolesti užívat nemůže.
„Lék Warfarin je nepochybně účinný, ale má celou řadu nepříjemných vedlejších účinků, například možnost zvýšeného rizika krvácení do mozku,“ připustil lékař Miloš Táborský s tím, že pacient má skutečně přísnou dietu. „Řada pacientů ale s Warfarinem dlouhodobě žít musí, zejména pokud mají mechanickou náhradu srdeční chlopně,“ dodal. To je problém i u paní Květy. Velmi ráda by sice dostala jiný lék, ale specialista nevyčetl z její dokumentace, jaký typ náhrady chlopně vlastně má.
U Warfarinu uvádí i Státní zdravotní ústav pro kontrolu léčiv, že „při léčbě starších pacientů je nutná zvláštní opatrnost“. Dokud ale lékař nezjistí, jaký typ chlopní Květa má, bude muset brát Warfarin dál. Mezitím všem ostatní Květa vzkazuje: „Jakmile ucítíte nějaké obtíže, vyrazte k lékaři, nechte se vyšetřit, neoddalujte to. Pokud nejste spokojeni, zkuste jiného, když je možnost. A hlavně na sebe buďte opatrní!“
Další informace se dozvíte na stránce Rychlé srdce.
Co jsou fibrilace síní a jak se projevují? Co řekl lékař o léku Warfafin? I to zjistíte v rozhovoru:
