Saska vláda chce přísněji kontrolovat hranice s Českem. I díky rozeznávání obličejů
Saská vláda chystá změnu policejního zákona, která i v oblasti u českých hranic umožní přísnější kontroly a nasazení programů pro rozeznávání obličeje. Záměr politiků křesťanské a sociální demokracie naráží na kritiku v Německu i Česku.
Úprava z dílny saského ministerstva vnitra, o níž by měl v listopadu jednat zdejší parlament, počítá se zvýšením policejních pravomocí v oblasti do 30 kilometrů od českých a polských hranic. V tomto regionu, který sahá například k Drážďanům nebo Chemnitzu (Saské Kamenici), má mít zemská policie možnost získávat videozáznamy a další informace o místě, času a směru pohybu, které pak bude moci srovnávat z různými databázemi.
Informace, které bude možné uložit až na 96 hodin, se přitom nebudou týkat jen aut a jejich poznávacích značek nebo barvy, ale také biometrických dat osob, které v nich sedí. Programy na rozeznávání obličeje by je pak automaticky měly srovnávat třeba s databází hledaných osob.
Policii mají nové technické možnosti usnadnit boj proti závažné přeshraniční kriminalitě nebo terorismu. Videozáznamy a další data nebudou úřady moci sbírat plošně, bude to možné jen po časově omezenou dobu a na silnicích, které hrají v přeshraniční kriminalitě významnou roli.
Levice a Zelení jsou proti
Přesto návrh novely vzbuzuje obavy, a to i v Česku. „Z pohledu občanů České republiky považujeme za nejnebezpečnější možnost instalace inteligentních kamerových systémů v koridoru kolem českých a polských hranic až do hloubky 30 kilometrů. Je zjevné, že faktickým cílem tohoto sledování jsou čeští občané, kteří jezdí do Saska, ať už jednorázově, nebo třeba každodenně za prací, “ je přesvědčen Jan Vobořil z nevládní organizace Iuridicum.
„Ačkoli proklamovaným cílem je boj proti přeshraniční kriminalitě, tak nelze přehlédnout, že jde o plošný zásah do práv všech, kteří překročí hranice,“ míní dále. Problémem by se podle něj mělo zabývat i české ministerstvo zahraničí. Navrhovaná opatření už zkoumají čeští Piráti.
Na možné problémy upozorňuje také ústavní právník z univerzity v Lipsku Ralph Zimmermann, podle něhož upravená norma umožní závažné zásahy do základního práva na nakládání s informacemi o své osobě, i proto, že díky ní bude možné sbírat biometrická data. Zásah do práv je podle něj ještě posílen tím, že data budou následně srovnávaná s policejními databázemi, aniž přitom bude hrát roli, jestli je daná osoba podezřelá, či nikoliv.
I když se proti novele staví opozice z řad Zelených nebo Levice, vládní koalice ji může v saském parlamentu pohodlně prosadit.
