Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 9°C

Pavlovi „spálil“ oči inkubátor. Nevidomý hudebník chce zaměstnat handicapované

Autor: Zuzana Zelenková - 
23. září 2018
06:20

Pavel Vlček (25) je nadějný hudebník a básník. Sní o tom, že by založil profesionální nahrávací studio, kde by mohl zaměstnávat handicapované lidi. To ale není tak jednoduché. Situace je o to složitější, že i on sám je od narození nevidomý. O zrak přišel v důsledku komplikovaného předčasného porodu, jak popsal pro Blesk Zprávy.

Pavel přišel o zrak brzy po porodu. Narodil se totiž o dva měsíce dříve, musel do inkubátoru a ten mu spálil sítnici.

Mladík je ale velký nadšenec do zvukové techniky. K tomu hraje na klavír, akordeon, zobcovou flétnu, skládá hudbu, zpívá a dokonce píše básně. Jeho velkým snem je mít profesionální nahrávací studio, v kterém by mohli nevidomí autoři nahrávat svá díla. Část už dokonce pořídil. 

Vlastní studio, zaměstnávání handicapovaných

„Něco mám doma, něco u kamaráda, na pořádné studio chybí peníze,“ popsal mladík pro Blesk Zprávy. 

Pavlův plán je poměrně ambiciozní, vybavení pro nevidomého je podle jeho slov „nekřesťansky drahé“, všechno by vyšlo na několik set tisíc korun. Nechce ale žádat veřejnost o sponzorské dary, chce si na profesionální vybavení vydělat právě hudbou, kterou složil, a poezií, kterou napsal. Vydal dvě alba a ke stažení je na internetu také e-kniha. Zároveň pracuje jako jako tester přístupnosti aplikací. 

Uvažuje také o tom, že by do budoucna šel studovat na Múzickou školu, obor skladba, do Ostravy. Tento sen ale moc reálně nevidí, stál by ho prý minimálně půl milionu korun.

Výbava do školy se pohybuje kolem půl milionu korun. Počítač, braillský řádek vhodný pro kompozici hudby a další software dá v součtu právě zmíněnou částku. U dovybavení studia je částka pohyblivá, ovšem daleko, daleko nižší,“ přiznává hudebník. 

Pavel již před tím studoval na Pražské konzervatoři, ze zdravotních důvodů ale studia nemohl dokončit. 

Nepřežívá, žije

Z života beze zraku se Pavel rozhodně nehroutí. „Mně osobně se bez zraku žije dobře, snažím se zvládat vše, co zvládat mohu. Čtu braillovým písmem, zvládám psát jak na pichtově psacím stroji, tak také na klasické počítačové klávesnici, popsal pro Blesk Zprávy mladík a dodal: 

„Občas si uvařím nějaké jednoduché jídlo a rád si upeču své oblíbené čokoládové šátečky. K tomu si pustím svoji oblíbenou muziku a při pečení si zpívám, nebo se rád zasměji se svými oblíbenými komiky. Také rád chodím s pejskem ven, zejména kolem domu, tam je klidné prostředí a občas potkávám milé pejskaře, se kterými se mi dobře povídá. To, že nevidím, mi nevadí. Na svět a na lidi se snažím dívat vždy srdcem a citem.“