Daně jsou jako výpalné mafii. Platíme, aby na nás policie neútočila, tvrdí anarchokapitalista

Autor: Matěj Hynek - 
5. 2. 2018
06:29

Stát je zbytečná konstrukce a řídí to, co by sama zařídila neviditelná ruka trhu. Jediný důvod, proč se ho odmítáme zbavit, je strach z neznámého. Tak by se ve zkratce daly popsat myšlenky, na kterých stojí anarchokapitalismus. V rozhovoru pro Blesk Zprávy jeho přední český zastánce Urza vysvětlil, že tento směr neznamená krok zpět k bezpráví a vládě silnějšího.

Blesk: Co si vlastně pod pojmem anarchokapitalismus má člověk představit?

Jde o myšlenkový směr, který je založený na vlastnických právech a svobodě. Zásadní je pak princip neagrese, tedy že nepoužíváme násilí k útoku, ale pouze k obraně. Každý by měl mít právo se svými věcmi na svém pozemku dělat, co chce, pokud tím nezasáhne do vlastnických práv jiného člověka, a stát, ani nikdo jiný, by do toho neměl zasahovat.

Blesk: Pod regulacemi si většina z nás představí hlavně daně nebo povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, které anarchokapitalisté označují za krádež, ve vašich textech mě ovšem překvapilo, že stejně vidíte i inflaci.

Inflace samotná regulací není. Za regulaci bych označil spíš povinnost přijímat státní měnu. Kdyby česká koruna byla svobodnou měnou, kterou nemusí nikdo přijímat, ve které se nemusí platit daně a na kterou neexistují žádné povinnosti, tak by její samotná inflace nemusela vadit.

Vadí to z toho důvodu, že lidé jsou nuceni tuto měnu přijímat a stát je pak okrádá prostřednictvím inflační politiky. Tím, že stát tiskne nové peníze a snižuje jejich hodnotu.

Kryptoměny jsou důležité, jde to ovšem i bez nich

Blesk: Z tohoto pohledu jsou pro tento myšlenkový směr důležité i kryptoměny. Vnímáte je jako zásadní součást anarchokapitalismu, nebo jen způsob, jakým se na začátku zbavit závislosti na státních měnách?

Není to nic, bez čeho se anarchokapitalismus neobejde. Jde o desítky let starý směr. Ani v minulosti se nepočítalo se státními penězi. Samotné peníze mohou mít mnoho různých forem, ať jde o kryptoměny, zlatý standard, nebo jiné věci. Kryptoměny jsou samozřejmě jednou z cest, jak se dostat ke svobodě a ani nejsou podmínkou.

Blesk: Jak se díváte na snahy o regulaci kryptoměn, o kterých se začalo mluvit například v Jižní Koreji, hrozí například podobné procesy, jaké proběhly s Bernardem von NotHausem kvůli Liberty Dollaru? (von NotHaus založil Liberty Dollar jako privátní měnu na konci devadesátých let v USA, na rozdíl od kryptoměn šlo o mince a bankovky, jejichž hodnota byla kryta stříbrem a měla uživatelům poskytnout alternativu k inflačnímu americkému dolaru. V roce 2011 byl von NotHaus odsouzen na základě obvinění z padělání a domácího terorismu.)

Samozřejmě si to dovedu představit. Ve své knize popisuji i případ Bernarda von NotHause. Ten člověk nikomu nic neudělal. Jediné, co udělal, bylo, že konkuroval státu tím, že vydával vlastní měnu. Stát proti němu ale neskutečně tvrdě zasáhl, zabavil mu všechny peníze a poslal ho na 25 let do vězení, což bylo nakonec naštěstí zmírněno.

Umím si představit, že něco podobného se stane s kryptoměnami. Může se stát, že budou perzekuováni lidé, kteří si je třeba jenom těží. Nemusíte udělat vůbec nic a stát proti vám stále může zasáhnout.

Vše může vyřešit neviditelná ruka trhu

Blesk: Anarchokapitalismus věří, že neviditelná ruka trhu může fungovat ku prospěchu lidí i v oblastech, které dnes za tržní nepovažujeme, jako je například zdravotnictví a zdravotní pojištění. Jak by ale tento směr dokázal zaručit například lidem, kteří od dětství trpí alergiemi, že je někdo pojistí, nebo že nebudou za zdravotní pojištění nuceni platit horentní sumy?

Mohlo by to fungovat tak, že by například rodiče mohli uzavřít smlouvu o pojištění svého dítěte již před narozením. Pojištění je z ekonomického pohledu sázkou, kde pojišťovna sází na to, že bude zdravé, a člověk naopak, že zdravý nebude.

Teď se smlouvy, kde by rodiče za garantovanou cenu pojišťovali nenarozené děti, nedělají, protože po nich není poptávka.

Blesk: Takže by lidem nehrozilo ani to, že se jim cena pojištění zvedne v průběhu života, potom co by se u nich podobné „riziko“ projevilo?

To záleží na tom, jakým způsobem by byly nastavené jednotlivé smlouvy. Anarchokapitalismus neznamená, že si každý bude dělat, co chce, smlouvy budou stále platné.

Absolutně volný trh by společnostem zabránil brát si lidi jako rukojmí

Blesk: A co pohled z jiné strany, nehrozilo by, že by v takové situaci začaly farmaceutické společnosti šroubovat ceny nepostradatelných léků?

On by takto každý mohl zneužívat všeho, ale v takovém momentě by zafungovala konkurence, která ji opět stlačila dolů. Dnes v podstatě nemáme volný trh, tak nám to přijde jako něco nepředstavitelného. Představte si ale například trh s jídlem, to je také životně důležitý statek, ale když někdo prodává moc draho, tak nastoupí konkurence.

Lidé se vždy bojí toho, co neznají. Vezměte si například Českou republiku. V devadesátých letech se řešilo, zda bude třeba centrálně plánovat rozmístění obchodů s potravinami, protože jinak se místo nich otevřou butiky.

Blesk: Ale co v momentě, kdy bude mít někdo na takový lék monopol?

Ten monopol má ale kvůli tomu, že jí stát umožní udělat si patent. Monopol tak má jenom kvůli existenci patentního úřadu, v anarchokapitalismu ale není ani ten. Takže výrobce může mít monopol jen do chvíle, kdy nikdo neví, jak to vyrábět.

Pokud by lék prodával za normální cenu, tak by neexistovala až tak velká motivace k tomu, aby ten lék někdo vyrobil podle svého. Pokud by ale výrobce takového léku nastavil cenu příliš vysoko, tak se někomu jinému více vyplatí dopátrat se jeho složení a začít ho vyrábět sám.

Zastání by se dočkali i postižení a lidé po úrazech

Blesk: Co lidé, kteří prostě nemohou pracovat, třeba lidé, kteří se narodí se závažnou psychickou nebo mentální poruchou, staří lidé, nebo lidé po těžkém úrazu?

Stejně, jako můžete mít soukromé zdravotní pojištění, tak můžete mít i soukromé sociální pojištění. Fungovalo to již dříve, kdy se tomu říkalo svépomocné spolky. V nich se dobrovolně sdružovali lidé, kteří do nich dobrovolně přispívali a z těch se hradili jejich potíže i potíže jejich dětí. Tam, kde by tohle selhalo, tak by nastoupila charita a dobrovolná pomoc.

Anarchokapitalismus neznamená, nebuďme solidární a kašleme na ostatní, jen bychom to neměli nikomu nutit.

Tržně lze řešit i svoz odpadů, znamenalo by to ale smlouvy navíc

Blesk: Jak by to fungovalo s veřejnou infrastrukturou, například svozem odpadů, nebo kanalizací?

I toto může fungovat na tržní bázi. Funguje to tak například v indickém městě Gurgaon. To na většině své plochy nemá státní služby a funguje to sice hůře, než třeba v Praze, protože Indie je chudá země, ale zato lépe, než v tamních okolních městech.

Blesk: Pojďme si ale některé možné problémy přiblížit na konkrétním případu, jak by se zabránilo tomu, aby například v jednom domě jedna domácnost odmítla platit například odvoz odpadů a trpěli tím ostatní nájemníci?

Těch řešení se nabízí hodně. Záleží i na tom, jak se do takového stavu dostanete. Ve společnosti, kde existuje stát, nemusí existovat smlouva mezi nájemníky domu, že si všichni budou platit svoz odpadu. To by ale v anarchokapitalistické společnosti smluvně vyřešit šlo.

Nájemníci by tak museli při nastěhování uzavřít s ostatními smlouvu, že pokud v domě chtějí bydlet, tak si zaplatí vyvážení odpadu.

Blesk: Neznamenalo by to tedy, že by v takovém případě měli lidé plné skříně, nebo snad dokonce pokoje, smluv?

Rozhodně je lepší mít plné šuplíky smluv, než situace, jaká je teď, kdy jsou takovéhle smlouvy obsaženy v zákonech, které stejně nikdo nezná. V momentě, kdy si vše zařizujete smluvně, tak máte jen smlouvy, které se týkají vás.

Navíc za předpokladu, že by bylo příliš mnoho smluv, tak vznikne nabídka firmy, která bude smlouvy zabezpečovat za vás za poplatek nejspíše nižší než tvorba zákonů.

Daně jsou jen výpalné, díky kterým na nás stát nezaútočí

Blesk: Co udržování veřejného pořádku, jak by se platila například policie a v čem by to bylo rozdílné například od výpalného z mafiánských filmů?

Tak to dnes platíme taky. V podobě daní dnes platíme výpalné za to, aby na nás policie nezaútočila, protože když je nezaplatíme, tak nám stát začne obstavovat účet, případně přijde policie a začne vám zabavovat věci násilím. Budete-li se bránit, zavřou, či zastřelí vás. Takže tam sice vidím rozdíl technický, ale ne etický. Jinak je téma zajišťování bezpečnosti tak obsáhlé, že by vydalo na samostatný rozhovor, ve své knize tomu věnuji dvě kapitoly.

Blesk: Co třeba špičkový výzkum, kdy například některé fyzikální poznatky jsou dnes tak daleko, že jejich praktické využití je časově velmi vzdálené, nezanikl by?

Jsou dvě možnosti. Buďto lidem stojí za to investovat do tohoto výzkumu a určitě to některým lidem za to stojí a ti by do toho investovali. Jiným za to výzkum nestojí a ti by do něj zkrátka neinvestovali.

Pokud by se zpomalil, nebo zastavil, tak to znamená jediné, totiž to, že o něj lidé nemají zájem. V tomhle jdeme až na dřeň anarchokapitalismu. Etatisti často argumentují tím, že potřebujeme stát, abychom měli určité věci. My bychom ale ty zdroje neházeli do kanálu. Jenže zatímco v současnosti o tom, jak se utratí velká část zdrojů, rozhodují politici, tak v anarchokapitalismu by se utrácelo za to, co lidé chtějí.

Kdo je ostatně odborníkem na to, zda je lepší věnovat ty zdroje do fyzikálního výzkumu, vývoje léku na rakovinu, péči o postižené, nebo kultury? Důležitost těch věcí je čistě subjektivní a já jen říkám: Nechte lidi, ať o svých prioritách rozhodují sami.

Anarchokapitalismus chce pouze to, aby lidé mohli dělat, co chtějí, a neomezovali v tom jiné

Blesk: Zároveň se v souvislosti s technologií hovoří o tom, že by se díky technologickému pokroku mohly brzo ztratit pozice pro manuálně pracující.

Tohle je argument starý minimálně sto let. Reálně se to ale zatím neděje. Lidské potřeby jsou vyšší než to, co v současnosti máme, lidé mají pořád nějaké potřeby. A pokud část práce nahradíme technologií, tak je to skvělé, protože ti lidé mohou začít dělat něco jiného.

Je to podobné, jako když se před sto lety protestovalo proti parním strojům, protože to bere práci dělníkům, a nakonec se ukázalo, že jde o úplně normální pokrok. Ostatně představte si, že by dnes někdo protestoval proti bagrům, protože to bere práci kopáčům. S novými technologiemi je to stejné.

Blesk: Fungoval by anarchokapitalismus, i kdyby k tomu ale skutečně došlo?

Ano, na rozdíl od státních zákonů není závislý na tom, jaká je technologická úroveň. Může fungovat dobře ve společnosti, jejímž technologickým vrcholem je pazourek, ale i v té dnešní. Na rozdíl od jiných politických směrů neříká člověku, jak má žít, jen to, aby si člověk dělal, co chce, a zároveň nechal ostatní na pokoji.

Podpora nezodpovědných tvoří další nezodpovědné

Blesk: Jak se díváte na pokusy s univerzálním základním příjmem? První studie z Kanady nebo Skandinávie ukazují, že pozitivní efekt na zaměstnání lidí může mít i vyšší role státu.

V knize píšu o tom, že podpora nezodpovědných tvoří další nezodpovědné. Jde ale o proces, který trvá generace. Je možné, že univerzální příjem může na první generaci fungovat dobře. Nevylučuji, že za nějakých okolností může fungovat dobře.

Když se ale na první generaci ukáže, že to funguje dobře, tak v dalších generacích se těm lidem třeba ani nebude zdát normální chodit do práce, protože budou mít pocit, že mají nárok na to, aby dostali nějaké peníze, aniž by museli chodit do práce.

Blesk: Zároveň ovšem stále platí, že skandinávské země, například Švédsko, jsou považovány za jedny z nejúspěšnějších zemí.

To je zajímavé téma. Švédsko bývalo chudou zemí, která velice zbohatla díky divokému kapitalismu. Teprve poté začali zavádět socialismus a jejich růst se velmi zpomalil. Ano, jsou pořád bohatší než my, ale dostali se tam divokým kapitalismem. Jejich socialistický model, který si berou za vzor levicově smýšlející lidé, funguje, protože si to díky minulému kapitalismu mohou dovolit.

Co čeká bitcoin a další kryptoměny? Čtěte zde >>>

Doporučujeme
enjay ( 6. února 2018 09:40 )

Všimnul sis, že to není Bartoš? Nebo ses ani neobtěžoval přečíst jeden jediný řádek? Hlavně že umíš psát deset vykřičníků po sobě

petr3881 ( 5. února 2018 15:43 )

 TEN DREDATÝ BARTOŠ KTERÝ JE PLACEN S NAŠICH DANÍ CHCE ZRUŠIT STÁT?????!!! ZAKAŠME TY NEOMARXISTICKÉ KOMUNISTICKÉ PIRÁTY!!!!!!! KDOBY JAKO STAVĚL SILNICE????? MUSLIMOVÉ????????? NO JASNĚ ALE TY NEMAKAJ TAK SI O TOM NĚCO ZJISTÍ!!!!!!!!!! ANARCHIE JSOU NEPOKOJE A MUSLIMSKÝ DIKTÁT!!!!!!!!!!

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa