Experti: Svět se řítí do hladomoru. Budoucnost je v geneticky upraveném jídle a řasách

Autor: Matěj Hynek - 
13. 11. 2017
05:01

Hrozí modernímu světu hladomor? Ještě před několika lety jsme mysleli, že díky vědě z něj uděláme problém minulosti. Současnost, kdy každoročně stoupá počet lidí, kteří trpí hladem, však ukázala, že budoucnost hrozí černými scénáři. O tom, jak může zasáhnout moderní věda, diskutovali v pondělí odborníci na Akademii věd České republiky. Panelová diskuze, která dala do problému nahlédnout i laické veřejnosti, odstartovala letošní Týden vědy a techniky.

„Počet lidí, kteří trpí chronickým hladem, stoupá,“ varoval hned na úvod diskuze profesor Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Posledních deset let se přitom podle něj zdálo, že by trend měl být opačný. Jde tak o velký problém.

Podle odhadů OSN má být v roce 2050 na planetě 9,7 miliardy lidí. Podle Doležela je kvůli tomu nutné do té doby zdvojnásobit ve srovnání s rokem 2000 produkci potravin, abychom dokázali zabránit hladomoru.

Výnosy rostou příliš pomalu a lidstvu docházejí možnosti

„Současné plodiny mají takové výnosy, že příliš nejde přijít s něčím novým,“ upozornil profesor. Nejrozumnější cestou podle něj je práce na zlepšení výnosů ze v současnosti používaných plodin. Ty jsou ale náchylné na změny globálního klimatu. Podle odhadů totiž se zvýšením průměrné teploty o jeden stupeň snížení výnosů z pšenice a rýže o 10 procent, u kukuřice dokonce o 17 procent.

Podle Doležala nám ale dochází možnosti. Tou nejlepší je podle něj změna genetické informace současných plodin a to jak šlechtěním, tak její cílenou úpravou. „Klasické šlechtění se zatím nevyčerpalo, ale tempo zvyšování výnosů je asi poloviční proti tomu, co potřebujeme,“ dodal s tím, že je nezbytné toto tempo zrychlit.

Nástroje pro jeho zrychlení přitom existují v přírodě, myslí si to alespoň další z diskutujících Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu AV ČR. „Příroda má čas na experimenty a čekání, jak to dopadne, my toho času tolik nemáme,“ vysvětlil, proč by se lidé neměli bránit genetickému modifikování rostlin.

Vědci se ale shodli, že k tomu je nezbytné perfektně znát celou genetickou informaci. „Máme tabulky, kde je napsáno všechno, jen je musíme přeložit,“ doplnil Hobza. Podle něj v současnosti už známe všechna písmenka genetické informace hlavních plodin, zatím ale nevíme, co všechna znamenají.

Je třeba vzdát se strachu z geneticky modifikovaných plodin

Podle Hobzy nás do modifikace plodin tlačí i samotná příroda. Podle něj na genetickém modifikování není nic špatného a upozornil, že si to pomalu začíná uvědomovat i společnost. Ta od kritiky geneticky modifikovaných plodin (GMO) začíná pomalu ustupovat.

Upozornil na to, že genetickou modifikací je i běžné šlechtění, které rovněž plodiny výrazně změnilo. „Rostliny, které dnes rostou na polích, už nejsou samostatně soběstačné organismy,“ upozornil. Během tisíců let, během kterých jsme tyto plodiny šlechtily, jsme podle něj vyrobili něco, o co musíme neustále pečovat, abychom nezahynuli sami. Podle něj se tak lidstvo samo dostalo do stavu, kdy už v tomto procesu nemůže zastavit.

Pro lepší přijetí GMO je tak nezbytná lepší informovanost veřejnosti, vysvětluje Jarmila Pilecká ze Sociologického ústavu AV ČR. „Z průzkumů vyplývá, že pokud jsou lidé o problematice GMO informovaní, tak se toho méně bojí,“ poukazuje na to, že za odmítáním takových potravin často může stát jenom strach z neznámého.

„Je to stejná situace, jako u éček,“ doplňila socioložku i Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů AV ČR. Ta poukázala, že pod nechvalně proslulými éčky se často skrývají i vitamíny i další látky, které jsou pro lidské tělo žádoucí.

Potraviny často nevybíráme racionálně

Vědci se také pozastavili nad tím, že mnohdy je pro nás iracionálně důležitý i vzhled potravin. „Ukázalo se, že zhruba 60 procent lidí by dalo přednosti „dokonalé“ zelenině nebo ovoci,“ podotýká k tomu Pilecká. K tomu podle ní často vedou praktické důvody, to, že se takové ovoce a zelenina snáze zpracují. Problémem podle ní ale je, že k podobným preferencím může vést i dojem, že „to křivé“ je nějakým způsobem vadné.

Problémem podle socioložky zůstává i plýtvání. „Nejčastěji stále plýtváme my v našich domácnostech,“ upozornila Pilecká, že navzdory čím dál častějším poukazováním na plýtvání obchodních řetězců mají stále polovinu vyhozených potravin na svědomí domácnosti.

Pomoci mohou i řasy

Jako něco ze sci-fi filmu potom pro laika může znít využití řas. Ty přitom již dnes v Africe pomáhají zachraňují životy. „Mikrořasy, konkrétně jde o druh spirulina, se již dnes využívají na mikrofarmách v Africe, kde děti trpí podvýživou,“ vysvětluje Richard Lhotský z Ústavu mikrobiologie AV ČR.

Deset gramů spiruliny podle Lhotského podvyživeným dětem vyvážený příjem bílkovin a aminokyselin. Náklady na takovou farmu jsou přitom podle něj velmi nízké. Řasy podle něj zároveň snižují náklady i na to, co dnes vnímáme jako exkluzivní potraviny.

Řasy jsou totiž zároveň zdrojem mnoha barviv a rovněž omega mastných kyselin. „Třeba i barva vajíček, která si kupujete, záleží na barvivu luteinu,“ vysvětlil Lhotský. Zároveň poukázal na to, že řasy produkují i jedno z nejdražších barviv vůbec.

Jde o astaxantin, který může stát až 7000 dolarů (154,6 tisíce Kč) za kilogram. „To je barvivo, které způsobuje tu nádhernou lososovou barvu, bez které by si lososa nikdo nekoupil,“ dodal Lhotský. Takové využití řas je podle něj v současnosti nejperspektivnější. „Bude rozdíl, jestli si koupíte lososa, který byl přikrmený syntetickým astaxantinem a bude za sto korun kilo, nebo přírodním a bude stát 500 korun kilo,“ vysvětlil.

Kromě toho jsou produkty z řas k nalezení i v kosmetice a velice perspektivním je jejich využití i v lékařství. „Máme patentovanou jednu látku, kterou jsme objevili ve spolupráci s odborníky z univerzity v Petrohradu na Sibiři, která se dá využít v léčbě Alzheimerovy choroby,“ dodává Lhotský.

Problémem řas může být, že jejich kultivace je velmi drahá. „V závislosti na látce mohou být řasy 10krát i více výnosnější než klasické zemědělské plodiny, jejich produkce je však 200krát i víckrát dražší,“ upozorňuje Lhotský. Podle něj se nabízejí dva způsoby jak toto vyřešit, jedním může být genetická úprava řas, aby byly ještě výnosnější, nebo zlevněním jejich výroby.

Video Lidé mnohé potraviny vyhazují zbytečně, nasytily by přitom tisíce jiných obyvatel. - Archiv Pavla Vodičky
360p

Doporučujeme
vaber ( 13. listopadu 2017 08:36 )

10 miliard lidí už svojí nesmyslnou činností otrávilo vzduch ,vodu,půdu a vlastně likviduje život na celé planetě. Ostatní tvorové , rostliny i mikroorganismy vymírají a přijde řada i na člověka . Lidí je příliš mnoho a je jedno jak vymřou.

Ab1234cd4321 ( 13. listopadu 2017 08:21 )

Současní zemědělci jsou miliardari a ještě mají pocit, že musí inkasovat vyšší dotace. Přitom dnes už nedělají ani hlubokou orbu,pole podmitnou a řvou po dotacích na sucho nebo mokro, naše blbost, že jim to platíme.

kalina107 ( 13. listopadu 2017 06:43 )

Věřím už nadpisu . Konzumací modifikovaných potravin vymře polovina světové populace a bude svět opět na nové startovní čáře . A za pár desetiletí zase někdo vymyslí něco , čím vyvraždí miliardy lidí a pořád dokola . Bude to efektivnější než války .

Pink ( 13. listopadu 2017 05:16 )

Budeme se krmit řepkou.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa