„Lidé nejednají racionálně,“ tvrdí ekonom Thaler. Dostal za to Nobelovu cenu
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získal Američan Richard Thaler. Oceněn byl za výzkum psychologických faktorů, které stojí za rozhodováním lidí v ekonomice. Vyznamenání vědce, který se věnuje oboru takzvané behaviorální ekonomie, oznámila v pondělí Královská švédská akademie věd.
„Výzkum Richarda Thalera spojil ekonomické a psychologické analýzy rozhodování jedince,“ konstatovala akademie.
Behaviorální finance jsou moderním a progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně. Mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak lidé informace interpretují a jak podle nich jednají, což není vždy racionální.
„Cena míří bezpochyby do správných rukou. Thaler je jedním z průkopníků současného opětovného uvádění psychologických aspektů do učebnicové ekonomie. Behaviorální ekonomie je totiž právě určitou kombinací ekonomie a psychologie,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Podle žebříčku Repec/Idas, který hodnotí ekonomy na základě počtu a kvality jejich publikací a také množství citací, patří Thaler do první stovky, doplnil analytik ING Bank Jakub Seidler.
Thaler radil jak americkému prezidentovi Baracku Obamovi, tak britskému premiérovi Davidu Cameronovi, připomněl Kovanda. Thaler je podle něj například stoupencem zrušení hotovosti, které by podle něj vedlo ke snížení podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu, tedy také k růstu daňového inkasa, což by umožnilo snížit daně.
Případ lopaty na sníh
Thaler napsal studii, v níž s kolegou Danielem Kahnemanem zkoumal jednání lidí po sněhové bouři. Ta zvýšila poptávku po lopatách na odhazování sněhu. Vědci se ptali běžných lidí, jestli je fér, že prodejci bezprostředně po bouři využívají situace a cenu lopat zvyšují. Odpověděli, že není, takové jednání prodejců se jim dokonce protivilo. Ale podle standardní ekonomie nastalo přesně to, co má prodejce lopat v takové chvíli dělat, tedy zvýšit cenu a uspokojovat náhle zesílenou poptávku.
Thaler s Kahnemanem ale doložili, že prodejce, který se tak zachoval a v krajní situaci zdražil, o své zákazníky nakonec přišel. Zdraženou lopatu si u něj lidé sice ještě s nevolí koupili, ale pro další zboží už šli k někomu jinému. „Takže třeba hrábě na jarní práce kupovali u konkurence, ne u toho, kdo je v zimě naštval zdražením lopat,“ vysvětlil Kovandovi před lety Thaler východiska behaviorální ekonomie.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.
Pondělním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za medicínu, za fyziku, za chemii, za literaturu a za mír.
Na vyznamenané čeká finanční odměna ve výši devíti milionů švédských korun (24 milionů Kč) a tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
Podívejte se na video, jak Miloš Zeman dostal cenu Bojovníka za pravdu:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.