Hrozí Česku stávka učitelů? Šéf odborů promluvil o nedostatku vyučujících i platech
Začátek září s sebou přinese protestní akci učitelů, která má upozornit na špatný stav tuzemského školství. Učitelé sice dostali příslib, že by od listopadu mohli dostat přidáno a do roku 2020 by se jejich platy mohly dostat na 130 procent průměrné mzdy, přesto zatím nemají vyhráno. O tom, jaký je stav českého školství a co mu hrozí v případě, že by vláda nedodržela své sliby, pro Blesk.cz promluvil šéf školských odborů František Dobšík.
V nedávné době se objevila zpráva, že i navzdory novele zákona, která tomu měla předcházet, se v červenci znovu učitelé hromadně hlásili na pracovní úřady. Selhala podle vás vláda v ochraně učitelů?
Co se týká tohoto zákonného opatření, tak je nutné zjistit, zda ho ředitelé obcházejí. K tomu se ale zatím můžu jen obtížně vyjádřit. Chybí nám totiž podklady z úřadu práce za celou republiku. To, co jsem zatím viděl, naznačuje, že jde o specifické případy.
Navíc pokud vezmeme to, že pedagogů je v České republice přes 165 tisíc, tak ty 2000, o kterých mluvíme, nenaznačují, že by byl systematicky obcházen zákon.
Chyba podle vás tedy není na straně vlády nebo úřadů. Myslíte tedy, že se dá vládě věřit zvýšení platů učitelů o 15 procent?
Já příslib vlády zvyšovat platy pravidelně o 15 procent až na úroveň 130 procent průměrné mzdy vnímám optimisticky. V podstatě všechny politické strany mají podobný slib ve svých politických programech. My tak jenom říkáme: „Nečekejte na dobu po volbách, ale pojďte ho plnit už nyní.“ Není totiž důvod se zvyšováním platů čekat na další státní rozpočty.
Vláda jedná o tom, že by se platy učitelů měly zvýšit od listopadu. Co se bude dít, pokud tento návrh ale neschválí, můžeme čekat větší protesty z vaší strany?
Musím přiznat, že jsou skupiny kolegů, kteří nás k tomu vyzývají. Náš způsob protestu totiž považují za laxní. Moje úloha jako vyjednavače ale je volit takovou taktiku, abychom přesvědčili veřejnost, že tady ten problém je, a vládu, aby ho řešila.
Už teď vyhlašovat stávku by nebylo rozumné. Nechci ale předjímat, co bude, pokud by vláda nechtěla naslouchat argumentům, které máme společně s vysokými školami. Teď by ale plánování stávky bylo předčasné.
Na tiskové konferenci k chystanému pátečnímu protestu od vašich kolegů zaznělo, že zvyšování o 15 procent ročně je vlastně minimum. Můžete říct, co by tedy bylo pro učitele ideální?
My máme spočítáno, že 15procentní růst platů by představoval zvýšení nákladů o 11 miliard a to určitě nejsou zanedbatelné prostředky. Ten požadavek by samozřejmě mohl být i vyšší. My se k tomu ale snažíme přistupovat seriózně.
S ministerstvem školství jsme se shodli na metě 130 procent průměrného platu do roku 2020. Podle našich propočtů bychom na ni měli dosáhnout každoročním zvyšováním o 15 procent až do roku 2020. Samozřejmě se ale náš požadavek může v čase vyvíjet podle toho, jak dynamicky poroste průměrná mzda.
Myslíte, že vyšší platy pomohou zároveň přivést více zájemců na pedagogické fakulty? Ty v současnosti pro mnohé budoucí vysokoškoláky představují poslední možnost, pokud se nedostanou jinam.
Toto je všeobecně známé. I proto by se měl plat učitele posunout. Pokud to ale nebude řádově 30 tisíc v roce 2020, tak se to nezmění.
Zároveň chceme, aby došlo ke generační výměně v českém učitelském sboru, který nyní patří k nejstarším v Evropě, a k tomu bez lepších finančních podmínek nedojde.
Existuje v Evropě vzdělávací systém, který bychom si v těchto věcech mohli v Česku vzít za vzor?
Dříve se často mluvilo o finském školství. To je pro nás určitý fenomén. Před 20 nebo 30 lety tam vznikla politická shoda na tom, čeho chtějí ve vzdělávání dosáhnout, a investovali do toho. Díky tomu se to posunulo a dnes je to tam v podstatě opačné než u nás a pedagogické fakulty tam jsou v podstatě první, nikoli poslední volbou.
Vaši kolegové na konferenci také zmínili, že mnohdy začíná být problém sehnat kvalifikované učitele. Nedávno si na tento problém stěžovali i ředitelé středních škol, na nichž mají studenti největší problém zvládnout maturitu. Hrozí tento problém i dalším školám?
Tak zatím je to víceméně problém oněch 34 škol, kde se letos maturovalo. Je ale pravda, že v budoucnu to hrozí i ostatním. Kvalita veřejných škol se díky tomu může propadat, protože bez adekvátního ohodnocení se jim nemusí podařit přivést ty „kvalitní osobnosti“, které by děti vzdělávaly. Ten rozpad může být i velmi rychlý, ale přesné roky si netroufnu říct.
Já bych také tyto drobnosti učitelům nevyčítal. Ale včera jsem Valachové s Dobšíkem poslal dotaz - stručně "U maturit Vám propadá čím dál víc maturantů, šlo by to nad 50%, řešíte to snižováním nároků. Měřítky z doby socialismu produkujete 50% zmetků". Odpověď Dobšíka na ČT24 ve 20:22. - neuvěřitelné blekotání nesmyslů člověka s nulovým rozhledem. Kdyby v kovovýrobě produkovali 50% zmetků, první co udělají je, že zastaví výrobu a hledají příčiny. Ve školství to řeší hrozbou stávkou za zvýšení platů na 130% průměru a kecy, že pak kvalita vzroste.