Jak na úspěšné Česko? Čistka úředníků a 50 % platu navíc učitelům, míní ekonom

„Nejlepší do škol.“ To je heslo, které se snaží razit bankéř Pavel Kysilka. Podle něj je vzdělání záležitostí, na které dramaticky stojí budoucnost Česka. Ruku v ruce s kvalitním vzděláním však dle něj jde to, zda se o současné a budoucí žáky budou starat kvalitní učitelé, kteří půjdou s dobou a trendy, jež přináší mj. digitální revoluce.

„Nejlepší do škol nedostaneme, když tam nebudeme mít nejlepší platy. Myslím to úplně vážně, když říkám, že učitelé musí dostat přidáno nejméně 50 procent – alespoň s nějakým výhledem, nemusí to být do zítřka. Aby se dostali vysoko nad medián vysokoškolských platů v Česku,“ míní Kysilka.

Bankéř oponoval premiérovi: Učitelé jsou to hlavní

O platech učitelů mluvil Kysilka na konferenci Digitální Česko, kterou uspořádal Institut pro politiku a společnost. „Když se chceme edukovat pro 21. století, tak prvně se musíme postarat o ty, co nás edukují – učitelstvo. Když chceme povznést učitelstvo, tak musíme prvně povznést ty, kteří vychovávají učitelstvo, tzn. pedagogické školy. Jak říkal Lenin, když chcete pohnout řetězem, musíte to uchopit za ten správný článek, jak jsme se kdysi učívali (úsměv – pozn. red.). Tohle je ale přesně ten článek, za který je to třeba uchopit. Samozřejmě ale se správným obsahem,“ poznamenal bankéř. 

Finanční zdroje pro to jsou, stačí je prý uvolnit. Kysilka na akci zmínil jako možnost mj. propuštění 75 procent vládních úředníků. A přesměrovat výdaje na ně do vzdělávání.

Smaže digitální éra vládní úředníky? Babiš: „Nevím, co dělají za 1,3 miliardy“

Bankéř Kysilka se v tomto případě dostal i do střetu s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). „Jednou jsem tohle nadhodil na konferenci, kde seděl předseda vlády. A on řekl: No dobře, ale za učiteli přijdou hned hasiči, vojáci a další profese. Já jsem říkal: Ano, to jsou náročné a potřebné profese, ale budoucnost národa spočívá jenom na jedné z profesí. A to je skutečně učitelství,“ říká Kysilka.

Vzdělávání jako bolavé místo Česka

Význam vzdělávání stále a dramaticky roste, míní bankéř. „Když se dívám na význam vzdělání v digitální epoše, tak je to číslo 1. Dramaticky se jeho váha zvyšuje. A specificky pro zemi, která je malá,“ míní Kysilka.

Proč si to myslí? Česku podle něj ubudou do budoucna jeho konkurenční výhody, které momentálně má. „Jsme jednoznačně úspěšnou ekonomikou, náš exportní průmysl a naše exportní ekonomika obstála 25 let v tom nejtvrdším testu a to je globální konkurence. S tím je však konec. Dnes je konkurenční výhodou Česka levná, kvalifikovaná pracovní síla a blízkost Německu,“ uvedl Kysilka s tím, že taková doba může poměrně rychle skončit.

Vyšší platy učitelů: Klaus mladší chce přidat jen těm dobrým, Valachová všem

„Musíme prstem ukázat do bolavého místa, což je vzdělání, respektive celoživotní proces vzdělávání. Musíme jej uchopit za správný konec,“ apeloval bývalý výkonný guvernér a dlouholetý viceguvernér ČNB.

Podle něj přitom platí závěr, ověřený i ve světě. „Nemá cenu se neustále věnovat nějakým reformám a modelům školství. Když to zlehčím, je jedno, jestli máme devítiletku, sedmiletku atd. Model není tak důležitý jako osobnost ředitelek, ředitelů a učitelek, učitelů,“ dodal Kysilka.