9°C
Na 34 středních školách propadá u maturit většina žáků. Inspekce viní učitele
V Česku je 34 středních škol s tragickou úspěšností svých studentů u maturit, uvádí ve své zprávě Česká školní inspekce (ČŠI). Každoročně na nich zkoušku z dospělosti zvládne méně než polovina, v nejhorších případech jen čtvrtina maturantů. Školy tvrdí, že problém je na straně studentů, kteří k vlastnímu vzdělávání ale nemají motivaci. Podle inspekce však za problémem stojí i učitelé, kteří žáky neumějí pro předměty nadchnout.
Inspektoři si školy nevybrali náhodně. Důsledně se zaměřili na 34 těch, které mají tristní úspěšnost u maturit minimálně od chvíle, kdy byla zavedena povinná státní maturita. Na některých z vybraných škol ji zvládne složit sotva čtvrtina studentů. Inspekce se na ně proto zaměřila a většinu loňského školního roku pečlivě sledovala jejich činnost.
Nyní vydala ČŠI tematickou zprávu, ve které situaci ve školách popisuje. Z té vyplývá, že na sledovaných středních školách pravidelně u maturity propadá 65 procent žáků. V nástavbových oborech to jsou dokonce skoro tři čtvrtiny všech studentů. Nejvíce neúspěšných studentů potom vykazují školy, které vyučují podnikání.
Zpráva přitom nenechává na většině těchto škol nit suchou. Dvěma třetinám z nich chybí kvalitní koncepce výuky. Učitelům i studentům na těchto školách navíc často chybí dobře zpracované vzdělávací plány. Vedení škol se navíc nezajímá o důvody, proč jsou jejich žáci neúspěšní.
Podle škol jsou ale na vině často samotní žáci. Zejména češtináři, učitelé cizích jazyků a matematiky vidí v malé motivaci studentů největší překážku své práce. Podle inspekce jim ale chybí sebereflexe. Problém s motivací žáků má na těchto školách dvakrát více učitelů než jinde.
Ředitelka Hana: Pravdu mají obě strany
O motivaci ve školách promluvila i Hana Bůžková, ředitelka gymnázia, která za sebou má i dlouhé působení na odborné střední škole. Díky tomu má možnost srovnat přístupy studentů. Podle ní může nedostatek motivace postihnout žáky i učitele, ani jedno není ideální.
Motivace studentů je podle ředitelky důležitá. Na gymnáziu to učitelé mají jednodušší, většina dětí se tam chce učit. „Když jsem se ale ptala studentů na odborných školách, proč studují, často odpověděli, že to chtěli rodiče,“ dodává Bůžková.
I u méně motivovaných studentů ale existuje cesta. Její studenti prý nikdy s češtinou problémy neměli. „Je důležité se studentem jednat jako s rovnocenným partnerem, tím získáte jeho respekt a ten člověk se potom i stydí, když se na váš předmět neučí,“ míní Bůžková.
Také je důležité, aby učitele jejich práce bavila. „Ti budou mít dobré výsledky vždycky. Bohužel existují učitelé, kteří učí, jenom aby dostali příští měsíc výplatu,“ říká k tomu zkušená ředitelka. Učitel by podle ní měl být v očích žáků osobností.
Vzdělání nevoní ani kantorům škol
Slova Bůžkové částečně potvrzuje i zpráva inspektorů. Ta ve své další části poukazuje na to, že jejich učitelé si většinou studují jenom didaktiku svých předmětů. Polovina z nich se učí i to, jak řešit výchovné problémy. Ale jen minimum z pedagogů se zajímalo o to, jak zlepšit nebo zatraktivnit výuku. Je nutné ovšem říct, že v podobných akcích jim chybí podpora vedení vlastních škol.
Zpráva ČŠI uvádí, že jen 30 procent zkoumaných škol je schopné pedagogům zajistit potřebné podmínky pro jejich osobní rozvoj. To i navzdory tomu, že profesní rozvoj pedagogů většina škol podporuje.
Školy navíc mají problém učitele shánět. Zatímco češtinářů mají zatím dostatek, u cizích jazyků a matematiky je situace mnohem horší. Hodinu s aprobovaným učitelem cizího jazyka má jen málo přes polovina studentů, u matematiky je situace jen o málo lepší, přesto třetinu studentů matematiku neučí kvalifikovaný učitel.
I kvůli tomu se stávalo, že inspektoři často narazili na situaci, kdy učitelé často nepřizpůsobili rychlost výuky schopnostem svých žáků. Při cizích jazycích byl problém i s tím, že učitelé většinou přednášeli od tabule a studenti tak látce nevěnovali pozornost.
Školy problémy studentů ignorují dlouhodobě
Školy navíc nesledují, jak jsou na tom jejich studenti po celou dobu studia. Studentům potom může hrozit, že nedostanou zpětnou vazbu. Školy by podle inspekce měly zvážit, zda do maturitního ročníku nepouštějí i nepřipravené studenty.
Problém by školy podle ČŠI měly řešit od základu. Prvním krokem by mělo být zavedení přijímacích zkoušek a jejich zpřísnění. V současnosti se na ně totiž dostane 96 procent lidí, kteří se ke studiu přihlásí. Zároveň by školy měly začít věnovat pozornost tomu, jak se studentům daří už v nižších ročnících, přizpůsobit tomu výuku už dříve. Ve výuce by inspekce ráda viděla modernější metody výuky.
ČŠI školám také radí, aby zaměstnaly kvalitní pedagogy, to ale může být neřešitelný problém. Kvalitní učitelé totiž chybí ve většině škol. „Problém je, že platové podmínky pro učitele nejsou motivující. Vysoké školy navíc neprodukují dostatek absolventů. Ti navíc často končí mimo obor, například člověk s aprobací matematiky a IT může podle mě dostat i dvakrát vyšší nástupní plat než ve škole,“ uvedla k tomu realitu českých škol místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
VIDEO: Maturity a maturanti se od zavedení státní maturity stávají velkým tématem pravidelně
Témata:
Související
Carmine ty využiješ vše jen abys ses mohl vyblejt.