
Patrik (25) s „vlastní židlí“ vystudoval psychologii. „Nejsem postižený,“ říká

Patrik Procházka (25) nikdy neřekne slova jako postižený, handicapovaný nebo invalidní. Proti těmto označením už dlouho bojuje, protože je považuje za chybná a překážku v mezilidské komunikaci. Sám se se svou nálepkou „postižený“ dlouho rval a i když mu okolí nevěřilo, dokázal vystudovat univerzitu v Americe a procestoval řadu zemí.
„Osobně nemám rád označení ‚postižený‘, neboť jej vnímám jako jednu z hlavních příčin bariér v mezilidské komunikaci. Toto označení spolu se všemi jeho v současné době používanými alternativami, jako handicapovaný, imobilní nebo invalidní, totiž spolu se značně ztíženou životní situací danému jedinci odebírají veškerou chuť do života, motivaci, energii i sílu cokoli tvořit. Zároveň významně degradují jeho potenciál a předurčují jeho negativní postavení ve společnosti,“ říká Patrik.
Pokud někomu toto vysvětlení přijde příliš složité, má pro něj Patrik jednodušší:
„Představte si, že máte v papírech napsáno, že jste blbej a lidi se ptají ‚a seš blbej od narození?‘ Tak jak myslíte, že nám je?“ uvedl mladý a optimistický muž, který říká, že si všude nosí svoji vlastní židli.
I když mu okolí tvrdilo, že to nedokáže, zvládl vystudovat univerzitu v Americe a nyní se v Česku věnuje psychologii. Na cestě mu pomohla Nadace Bakala Foundation, Kellner Family Foundation a Konto Bariéry.
Jeho největším přáním je, aby se lidé drželi svých snů. Bezpodmínečně.