9°C
Trumpův muž: Euro skončí v roce 2018. Ekonomové: Čechy by zdrtila krize
Euro do 18 měsíců zanikne. Tvrdí to alespoň Ted Malloch, kterého si nový americký prezident Donald Trump zřejmě vybere jako ambasadora pro EU. Podle odborníků oslovených Blesk.cz ale není tato vize příliš realistická. S rostoucí oblibou protievropských populistů se nicméně nedá úplně vyloučit. Krach eura by zřejmě vyústil v další nadnárodní krizi a vedl mimo jiné k vysoké nezaměstnanosti, varuje například Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
„Myslím si, že euro je nejen v demisi, ale má vážný problém a může skončit během následujícího roku a půl,“ uvedl profesor ekonomie Ted Malloch v rozhovoru pro BBC. Následně dodal, že už kdysi zastával pozici diplomata, který pomáhal rozložit Sovětský svaz, a že je možná na čase zkrotit další blok zemí.
Na základě podobných prohlášení požádalo několik politických skupin Evropského parlamentu (EP) předsedy Evropské komise a Rady Jeana-Clauda Junckera a Donalda Tuska, aby Mallocha jako ambasadora odmítli.
Odbornice: Ekonomiky se otřesou v základech
Dopady kolapsu eura by přitom mohly být značné, a to i pro Českou republiku, upozorňuje Helena Horská z Raiffeisenbank. Záleželo by samozřejmě také na tom, zda by se rozpadla pouze eurozóna, nebo následně celá Evropská unie.
„Rozpad tak velkého celku se společnou měnou by ohrozil globální finanční systém. Země rozpadající se eurozóny by se vracely zpátky ke svým národním měnám, které by až na slabé výjimky (např. nová německá marka) prudce oslabovaly,“ nastiňuje expertka.
Ekonomiky by v podobném chaosu nemohly normálně fungovat, v základech by se prý otřásaly i světové banky. „Přišla by nová globální deprese spojená s vysokou nezaměstnaností a propadem příjmů. Trvalo by velmi dlouho, než by se situace uklidnila. Rozpad eurozóny by zasáhl i Česko, protože evropské státy jsou našimi hlavními obchodními partnery,“ odhaduje Horská.
Británie nebude jediná?
Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory nicméně nelze vyloučit, že by Malloch mohl mít v něčem pravdu. „Malloch šel ve svých prohlášeních dokonce tak daleko, že řekl, že pochybuje, že bude mít za pár let s kým jednat, a že možná žádná EU nebude. To je na diplomata velmi ostré vyjádření. Nicméně tuto vizi nelze vyloučit,“ uvádí odborník pro Blesk.cz.
Evropu čeká několik zásadních voleb, připomíná Pikora. Vše začne v březnu v Nizozemsku, kde nejspíš zvítězí strana, která volá po vystoupení země z EU. „Průzkumy však naznačují, že ačkoli tato strana vyhraje, nedokáže sestavit vládu. Víme ovšem, co říkaly průzkumy o brexitu a Trumpovi… Podobná situace nejspíš nastane i ve Francii a Itálii. I tady je dost pravděpodobné, že dají voliči hlas politikům volajícím po konci EU,“ věří Pikora.
Trumpovy posměšné otázky, kdo další po Británii z Unie vystoupí, jsou podle experta docela racionální. Bylo by prý překvapivé, kdyby neodešly další země. A to je pochopitelně pro euro i Unii problém. Nemluvě o tom, že se ještě musí řešit složitý „rozvod“ s Británií. „Vzhledem k tomu, že společná evropská měna je především politický projekt, má to euro opravdu velmi nakloněné a leccos hraje proti němu,“ konstatuje odborník.
Proti jsou do jisté míry i ekonomické argumenty, kdy prý dluhopisový trh jasně ukázal, že politici zavést společnou měnu vlastně nezvládli. Povolili totiž vládám schodkové rozpočty a přijali do eurozóny příliš mnoho zemí. Řecko přitom dokonce falšovalo statistiky a jeho dluhy nejsou vyřešené dodnes. „Tento týden MMF varoval, že řecký dluh během pár let vyskočí na neuvěřitelných 275 % HDP. Pokud to je pravda, čeká Evropu krize jako hrom. Pokud by mělo Řecko zůstat v eurozóně, jeho dluhy by musel někdo zaplatit. A kromě Německa na to nikdo nemá,“ varuje Pikora.
Větší hrozbou je ale podle odborníka Itálie, která se může dostat do stejné situace jako Řecko. Její dluhy ale už nebude mít kdo splatit. „Jako jedno z možných řešení se pochopitelně bude nabízet, že euro bude severně od Alp nahrazeno něčím jiným. Takže ano, umím si představit konec eura, ale je nesmysl myslet si, že se vrátíme tam, kde byla Evropa před eurem,“ dodává expert.
Horská: Trump pohřbívá Evropu zaživa
Také Horská upozorňuje, že Evropu čekají těžké časy a „křest ohněm“. A to především díky vzestupu populismu, který prosazuje krátkodobé národní zájmy před zájmy společnými. Nepomáhá tomu samozřejmě ani Trump, který prý „s určitou nadsázkou pohřbívá Evropu zaživa“.
Evropské státy podle Horské ale pojí silný argument – společně dokáží víc než každý sám za sebe. „Společnými silami zvládnou nelehké úkoly, jako je například stabilizace italského bankovního sektoru či nové návrhy na svolání referend o vystoupení z EU či eurozóny. Globální finanční krize ukázala, že i jinak zkostnatělé evropské instituce si poradí a zvládnou Evropu provést hlubokou krizí,“ myslí si Horská.
Euro rovněž nevnímá jako neúspěšný projekt, využívá se v mezinárodním platebním styku a většina centrálních bank ve světě do něj ukládá část svých devizových rezerv. „Euro je sice cca o 10 procent slabší, než bylo při jeho spuštění, ale japonský jen od propuknutí globální finanční krize ztratil dokonce třetinu své hodnoty vůči dolaru. A nikdo přitom nezpochybňuje kvalitu japonského jenu,“ upřesňuje expertka.
Eurozóna sílí, věří TOP 09
Hlavní ekonom Money bank Petr Gapko si dokonce myslí, že eurozóna spíše posiluje. „Současné reformy ekonomických vztahů uvnitř eurozóny jdou směrem k vyšší stabilitě společné evropské měny. Nedomnívám se tedy, že by mělo v brzké době zaniknout, spíše si myslím, že se soudržnost zemí platících eurem posiluje,“ věří Gapko.
Podobně to vidí i bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, který je v europarlamentu za TOP 09. To není příliš překvapivé. Jeho strana koneckonců zveřejnila nedávno svou vizi pro roky následující – Vizi 2030, v níž mimo jiné zmiňuje právě i zavedení eura do České republiky.
„Vůbec nepochybuji o tom, že euro jako měna většiny zemí EU bude dále fungovat. Navíc během krize došlo ke zlepšení pravidel, která s fungováním eurozóny souvisí. Je ale pravda, že v delším horizontu by některé kroky k posílení integrace v ekonomické oblasti dávaly pro země eurozóny smysl,“ říká Niedermayer. Naráží tak na zlepšení schopnosti reagovat na šoky. „Lidově řečeno, aby životní úroveň lidí v případě recese nebo krize nebyla tolik zasažena,“ vysvětluje.
Pravidla, na kterých euro stojí, zejména pak nezávislosti a kompetence centrální banky, jsou podle něj nicméně nastavena dobře. Zlepšení vidí i ve fiskální koordinaci.
Témata:
Související
ibalgine, umíš sice počítat, ale to je tak všechno, jinak jseš vylízanej havloidní icik