Manninghamová-Bullerová, která vedla britskou bezpečnostní agenturu v letech 2002 až 2007, souhlasí s expertkou na Rusko a zpravodajské služby Fionou Hillovou, podle níž je Moskva ve válce se Západem. „Myslím, že může mít pravdu, když říká, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekla bývalá zpravodajka.
„Je to rozdílný druh války, ale projevy nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou značné,“ doplnila bývalá šéfka kontrarozvědky MI5 v podcastu britské Sněmovny lordů, jíž je sama členkou.
V době, kdy Manninghamová-Bullerová řídila MI5, panovaly naděje, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina stane možným partnerem Západu. Sama se s ním setkala v roce 2005. „Myslela jsem si, že je to docela nepříjemný člověk,“ uvedla bývalá zpravodajka. Doplnila však, že nečekala Putinovo rozhodnutí nařídit během následujícího roku vraždu Alexandra Litviněnka. Bývalého agenta FSB otrávili podle britských vyšetřovatelů v Londýně poloniem dva ruští zpravodajci.
Bývalá šéfka MI5, která následně působila v charitativní výzkumné organizaci Wellcome Trust, také kritizovala rozhodnutí americké a britské vlády zavést rozsáhlé škrty v oblasti zahraniční pomoci. Podle ní to vytvoří diplomatickou příležitost pro Čínu k rozšíření vlivu v chudších zemích. „Pokud se stáhneme ze světa, může tam proniknout, protože teď na to má silnou ekonomickou základnu,“ doplnila Manninghamová-Bullerová.
Británie letos odsoudila šest Bulharů za účast ve špionážní síti, která organizovala zpravodajské operace proti zájmům evropských zemí. Do vězení poslala také pět mužů za účast na žhářském útoku na sklad se zásobami určenými pro Ukrajinu, který nařídila Moskva. Několik britských spojenců v NATO informovalo v posledních týdnech o incidentech spojených s ruskými letouny a narušení svého vzdušného prostoru.
Ukrajinské drony zaútočily na Tatarstán v Rusku. Cílem byly nádrže s ropou v Almeťjevsku na jihovýchodě regionu. Nálet se obešel bez mrtvých a raněných, uvedly místní úřady. „Díky automatickému hasicímu systému a dobře koordinovanému zásahu hasičů se podařilo zabránit velkému požáru,“ uvedla tisková služba šéfa Tatarstánu podle agentury Interfax.
Cílem náletu byla zřejmě přečerpávací stanice Kalejko společnosti Transněfť, která patří ke klíčovým uzlům systému ruských ropovodů, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na svědectví místních obyvatel na sociálních sítích. Svědci zaznamenali přinejmenším 16 silných výbuchů. Portál připomněl, že Ukrajinci znovu útočí na ruský petrochemický průmysl od konce října a během jediného týdne dokázali narušit fungování devíti největších ruských rafinerií.
Summit v Šen-čenu: Podle čínských médií jednání tří prezidentů předsedá Si Ťin-pching. Čínský prezident před začátkem setkání prohlásil, že jednání má průlomový význam. Podle něj by Čína, USA a Rusko měly spolupracovat při řešení globálních výzev. Si zároveň varoval před globálním chaosem, pokud větší země budou mezi sebou bojovat.
USA, Čína a Rusko mají „speciální zodpovědnost“ za otevřený dialog, který se týká celé planety, řekl na úvod schůzky Donald Trump. Podle něj cílem jednání by mělo být vytvoření „bezpečnější planety“. „Spojené státy, Rusko a Čína mají jedinečnou pozici pro jednání o snížení počtu jaderných zbraní,“ dodal americký prezident. USA a Rusko mají dva největší arzenály těchto prostředků na světě. Trump vyzval k potírání „jaderné proliferace“, tedy šíření jaderných zbraní či souvisejících materiálů nebo technologií, jak to podle něj Američané dělají v Íránu, proti kterému vedou válku.
„Naše tři státy mají společnou odpovědnost za udržení míru a stability,“ uvedl při zahájení jednání Vladimir Putin, který vede válku na Ukrajině. Podle něj Moskva, Washington a Peking mohou významně přispět ke globální stabilitě, pokud budou konstruktivně spolupracovat.
Na dnešní berlínské setkání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, dorazí delegace z 37 zemí. Doplní je představitelé Evropské unie a NATO. Podle německých médií se bude jednat o největší summit v Německu za posledních několik desítek let.
K jednání ostatní členy koalice pozvali společně německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Andy Burnham. Cílem je koordinovat další postup při podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi.
Program dnes odpoledne začne ve 13:00 příjezdem americké delegace, v níž budou zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Následovat bude jednání ve formátu E3, který tvoří Německo, Francie a Británie se zástupcem Ukrajiny. Jím bude s největší pravděpodobností prezident Volodymyr Zelenskyj. Následovat bude příjezd dalších delegací a jednání všech přítomných zástupců koalice ochotných.
Zobrazit celý online