Opilí řidiči ročně zabijí téměř 200 tisíc lidí. Nebezpečné je i jedno pivo
Alkohol za volantem celosvětově zabíjí kolem 15 % všech obětí dopravních nehod. Jen v Evropské unii na jeho vrub pak každoročně padá až čtvrtina mrtvých na silnicích. Podle dopravního experta Týmu silniční bezpečnosti Romana Budského se sice Česká republika řadí ke státům s relativně nízkým podílem usmrcených při nehodách s přítomností alkoholu, ale s ohledem na nulovou toleranci alkoholu v krvi řidičů, která u nás platí, je i devíti procentní podíl příliš vysoký. Vůbec nejtragičtějším statistiku nese rok 1993, kdy kvůli alkoholu zemřelo více než dvě stě Čechů.
Na světových silnicích každý rok zemře zhruba jeden a čtvrt milionu lidí. Ne jinak tomu bylo i v roce 2013. „Podle Světové zdravotnické organizace v daném roce zemřelo při dopravních nehodách 1 252 071 osob. Řada z nich zbytečně při nehodách s přítomností alkoholu, v uvedeném roce se jednalo o 188 151 jedinců. Rovných 15 % všech obětí,“ upřesňuje ředitelka Kanceláře WHO v České republice Alena Šteflová.
Ani nejvyšší povolenou hranici 0,5 promile alkoholu v krvi nelze považovat za optimální a konečné řešení. Právem. Při dosažení uvedeného maxima je riziko zavinění nehody zhruba 2x vyšší než u střízlivého řidiče. „A to hovoříme o obecné rovině. U mladých řidičů ve věku do 21 let je zhruba 2,5x vyšší pravděpodobnost účasti na nehodě než u jejich starších kolegů,“ doplňuje dopravní expert z Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský.
V EU jde na vrub alkoholu až čtvrtina obětí dopravních nehod
Snížení maximální hranice alkoholu v krvi mladých řidičů na 0,2 promile může podle WHO vést k redukci jejich nehodovosti o čtvrtinu. Jenže jen zhruba každý pátý stát má v daném směru funkčně nastavený sankční systém. Česká republika se řadí ke čtyřem členským zemím Evropské unie s nulovou tolerancí alkoholu v krvi řidičů vozidel.
Ke státům s nejvyšším podílem usmrcených při autonehodách s přítomností alkoholu se řadí Portugalsko, Slovinsko a Malta, na opačném konci tabulky se nacházejí Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko.
Česká republika se sice řadí ke státům s relativně nízkým podílem usmrcených při nehodách s přítomností alkoholu, ale s ohledem právě na nulovou toleranci alkoholu v krvi řidičů je i devíti procentní podíl příliš vysoký. „Alkohol je skutečně nebezpečný. Jakékoliv snahy povolit konzumaci alkoholických nápojů – byť jen třeba cyklistům – s jistotou povedou ke zbytečnému zvýšení počtu obětí dopravních nehod,“ varoval Budský.
Nejvíce lidí zemřelo kvůli alkoholu na silnicích v roce 1994
V letech 1993-2016 si alkohol vybral daň v podobě 2 615 lidských životů zbytečně vyhaslých při dopravních nehodách. „Nejtragičtější byl rok 1994, kdy alkohol zabil 234 osob, naopak nejméně obětí si připsal v roce 2007, a to 36. Od vzniku samostatné České republiky asistoval alkohol v průměru u každé desáté, v roce 2016 u každé 11. smrtelné nehody,“ upozorňuje Budský.
Celosvětově patří nechvalná první příčka suverénně Jižní Africe. Téměř 6 osob z 10 (konkrétně 58 %) umírá při nehodách s asistencí alkoholu. S velkým odstupem následují například Kanada (34% podíl), USA (31 %) a Austrálie (30 %). Výrazně menší podíl usmrcených registrují statistiky nehod v Jižní Korei (14 %), Rusku (9 %), Japonsku (6 %), Indii (5 %) a Číně (4 %).
A kde je statistika kolik nehod udělat senilové co se klepou o berlích ale do auta vlezou jako by nic ? Byl jsem účastníkem 3 dopravních nehod a všechny způsobili důchodci kolem 80 let co mají reakce jak člověk po 10ti pivech
