Kdo stojí za drahou vodou v Česku? „Jedna partička,“ poukazuje odborník

Martin Bernard a František Barák jsou předseda a místopředseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Jenže podle Radka Novotného je to také dvojice, která hájila zájmy zahraničního vodárenského koncernu už v dobách, kdy měla vazby na „druhou stranu“, tedy původní provozovatele vodovodní infrastruktury.

„Oni spolu nyní spolupracují. Spojitost je ale ještě jedna – Barák privatizoval Vodárny Kladno – Mělník (VKM) z pozice člena představenstva VKM. Souběžně se v roce 2004 privatizoval VaK Zlín, kde to dělal Bernard,“ komentoval Novotný prodeje, kvůli kterým místní vodárny tratily stovky milionů korun. Lidé je dodnes pociťují v horentní ceně za vodu.

Bernard prodal, pak přešel k protistraně

Bernard je úzce spojen se společností Vodovody a kanalizace Zlín (VaK), kde působil v představenstvu, když VaK prodával část svého živobytí francouzské Veolii. To se psal rok 2004. O pět let později sám ve francouzském vodárenském koncernu zakotvil.

„Voda zdraží a odnesou to domácnosti.“ Expert: Brabec nahrál vodárnám na smeč

Bývalý člen představenstva VaK Martin Bernard se v poslední době podle obchodního rejstříku objevil v 15 společnostech, většina z nich spadá právě pod Veolii. „Je jasné, že v každé společnosti toho koncernu pobírá odměny,“ podotkl k výhodnosti Bernardova působení Novotný.

Situaci rozebírá portál Pravda o vodě. Dělba zisku z vodného a stočného po roce 2004 byla pro VaK Zlín výrazně nevýhodná. Zatímco v roce 2005 získaly z vodného a stočného zlínské vodovody 4,6 milionu korun, Veolia přes 31 milionů. Ještě markantnější byl rozdíl v roce 2011, kdy VaK dokonce vykázal ztrátu 12,6 milionu, kdežto Veolia kasírovala 87,6 milionu korun.

„Střet zájmů necítím“

Podtrženo sečteno od roku 2004 do loňska si Veolia přišla jen na Zlínsku na tři čtvrtě miliardy korun, tamní městské vodovody a kanalizace pak na pouhých 67 milionů korun. Navíc to byl VaK, který investoval do obnovy potrubí, zatímco Veolia mohla vyplácet v zahraničí dividendy. (Podobná je situace také v Praze – pozn. red.)

„Ve střetu zájmů se rozhodně necítím. Před a v době prodeje provozních aktiv (tedy opakovaně zdůrazňuji, že ne infrastrukturního majetku) jsem ve společnostech koncernu Veolia nepůsobil,“ hájí se Bernard.

Za kolik se prodává voda v jednotlivých regionech ČR? Od 75 korun po téměř stovku. | Blesk

„Do té doby ty městské či okresní vodárny měly minimální marže na vodném a stočném. Jejich prioritou nebylo ty peníze vybrat a vyplatit dividendy. Jejich prioritou bylo raději ty peníze utratit za obnovu infrastruktury,“ míní Novotný s tím, že nějaké částky šly samozřejmě na provoz.

Zásadní rozsudek? Rozhodnout musí právníci

Průlomovým rozsudkem v otázce privatizace vodovodních sítí může být rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci z konce listopadu. Ten potvrdil neplatnost zmiňovaného prodeje části zlínských vodáren (VaK Zlín) koncernu Veolia. Informoval o tom deník Mladá fronta Dnes. Fakticky se VaK musel posledních 12 let starat o infrastrukturu, zatímco Veolia byla provozovatelem a měla většinu zisků.

Podle předsedy představenstva VaK Zlín Svatopluka Březíka nepřineslo ale rozhodnutí soudu pro společnost konečnou právní jistotu. „Zatím nemáme písemné odůvodnění rozhodnutí, takže nevíme, na čem neplatnost usnesení valné hromady soudci zakládají, ani co z toho dovozují pro období posledních více než deset let,“ uvedl.

Velký přehled drahé vody v Česku. A místo čističek tečou peníze do ciziny

„Proces, kterým byl monopol vody a zisky z vody předány do rukou zahraničního koncernu, je nemravný, protiprávní a od samého počátku neplatný,“ komentuje Novotný situaci ve Zlíně.

„Podle mého názoru jednání představenstva nese stopy nejzávažnější protiprávní činnosti. Právě představenstvo VaK Zlín předložilo akcionářům ke schválení návrh uzavřít smlouvy s Veolií. Předložilo zastupitelům a akcionářům i institucím řadu nepravdivých informací. Tvrdili, že uzavření smluv s Veolií na 30 let a tím předání monopolu vody cizincům je pro města a obce výhodné,“ dodal. Jenže nebylo. 

Problém s čerpáním eurodotací a nefér kampaň?

Jedním z důsledků celého prodeje byla například nemožnost čerpat evropské dotace, na což si některé obce na Zlínsku stěžovaly. Tamní cena vody bude příští rok v průměru 86,71 koruny za kubík, což bude nejvíce v kraji. Rozhodnutí soudu musejí nyní posoudit právníci, zatím totiž není ani jasné, jak by se postupovalo, kdyby VaK znovu mohl svou síť provozovat.

„Poslední rozhodnutí soudu nás překvapilo, nemůžeme ho ale zatím bez znalosti odůvodnění nijak komentovat. Překvapivé je především proto, že v několika podobných případech již soudy rozhodly opačně. Prodej provozní části do rukou soukromé společnosti disponující potřebným know-how a zdroji považuji za správný a přínosný,“ komentoval pro Blesk.cz rozhodnutí soudu Martin Bernard.

Důkazem je podle něj dlouhodobě se zlepšující stav vodárenské infrastruktury a vysoká kvalita služeb, které Moravská vodárenská poskytuje již 12 let svým více než 170 tisícům klientům na Zlínsku. „Samotný prodej v roce 2004 byl podle našeho názoru zcela standardní proces na základě posudků soudních znalců jmenovaných soudem pro tento případ a po schválení většinou měst a obcí na valné hromadě,“ hájí se Bernard. Z jeho tábora také zaznívá, že Novotný vede proti soukromým provozovatelům ve vodárenství kampaň a nechová se fér.

Odborník: Problémy v Kladně kopírují Zlín

Podobným případem jako Martin Bernard je podle autora projektu Pravda o vodě Radka Novotného také František Barák. V současnosti předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Asistoval u podobného prodeje mezi Vodárnami Kladno – Mělník a Veolií, přitom podle obchodního rejstříku předtím ve francouzské firmě téměř 2 roky působil (kolem roku 2000) a objevil se také v dalším vodárenském gigantu Suez, kde pracoval několik měsíců (2002–2003).

Přesto byl v době změny provozovatele (rok 2004) vodárenské sítě zaměstnán „na druhé straně barikády“, tedy ve společnosti Vodárny Kladno – Mělník (VKM). I tady hrají zřejmě velkou roli peníze. „Proces proběhl úplně stejně jako ve Zlíně. Barák seděl v představenstvu Veolie, pak odešel, privatizoval pro Veolii Kladno – Mělník,“ poznamenal Novotný s tím, že se František Barák poté objevil v představenstvu vodáren v Hradci Králové, které jsou městské, a zároveň se stal členem dozorčí rady Královéhradecké provozní. Ta je ale součástí francouzského koncernu.

Vývoj cen vody v posledních letech. Poměr poplatků odváděných státu a ceny, kterou kasírují vodohospodářské společnosti. | Ministerstvo životního prostředí ČR

Veolia díky smlouvě s okresní vodárnou vydělala od roku 2004 do loňska 642 milionů korun, tedy přes půl miliardy korun. Oproti tomu VKM ani ne šestinu. „Ekonomický dopad těch smluv je jasně viditelný,“ uzavřel Novotný.

I Františka Baráka oslovil Blesk.cz s dotazem, zda se necítil být v době prodeje vodovodních sítí ve střetu zájmů. Jeho reakci redakce zatím neobdržela.