Velký přehled drahé vody v Česku. A místo čističek tečou peníze do ciziny
Privatizací obchodu s vodou se Česko připravilo zhruba o pět miliard korun ročně. Tvrdí to aspoň Radek Novotný, odborník, který se problematikou předražené vody v tuzemsku zabývá už řadu let. Za peníze mohlo od té doby bez problémů pořídit nové čističky vody do všech větších měst. Blesk.cz vám přináší velký přehled cen vodného a stočného v jednotlivých krajích.
Jedna ze tří největších hloupostí v historii České republiky. Tak označil privatizaci vodohospodářství ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Města a obce se budou muset vynasnažit, aby prostředníky z prodeje české vody zase vystrnadily.
„Odhaduji, že bychom ušetřili pět miliard korun každý rok. To je hodnota nové čistírny odpadních vod v Praze. Spočítal jsem, že za 5 až 10 let bychom měli opravené všechny velké čistírny v České republice, když vezmeme zhruba 30 největších měst,“ vypočítává ztráty Radek Novotný, mimo jiné autor projektu Pravda o vodě.
Zisky z prodeje vody totiž zahraniční firmy z České republiky vyvádí, a to jak na dividendách, tak skrze nevýhodné nákupy. Podle Novotného je běžné, že musí firmy například nakupovat draze žárovky, které lze koupit za pár desítek korun.
Praha si mohla na svou vlastní novou čističku vod našetřit dokonce i sama. Veolia, která prodej zajišťuje, vykázala od roku 2002 zisk z pražské vody přes šest miliard korun. Oproti tomu Pražské vodovody a kanalizace, tedy městský podnik starající se o potrubí, za stejnou dobu jen 143 milionů korun.
Kolik platíme za vodu v jednotlivých krajích?
Cena vody se napříč regiony liší, jedno pravidlo ale podle Novotného zůstává. Tam, kde prodej zprostředkovávají soukromé společnosti ze zahraničí, je voda dražší a peníze se do vodní infrastruktury nikdy nevrátí.
Vůbec nejdražší vodu v Česku mají v obci Trnová na Praze-západ. Za kubík zaplatí na vodném a stočném neuvěřitelných 160 korun, bojují přitom s kvalitou. Místní měli s dodavatelem dlouhodobě problémy a stěžovali si i na to, že voda zapáchá. A kdo prodává? Rakouská firma Energie AG. Ta zásobuje také většinu jižních Čech nebo třeba Berounsko.
Přes sto korun za m3 se platí také v Táboře nebo v bývalém okresu Plzeň-sever. Zatímco v Táboře nad vodou vládne také Energie AG, obyvatelé severně od Plzně mohou mít alespoň dobrý pocit, platí totiž plzeňským vodárnám. Zvyšuje se tedy šance, že budou jejich peníze použity na obnovu vodovodů.
Naopak nejlevnější vodu mají obyvatelé v Krnově v Moravskoslezském kraji. Majitelem je nikoliv překvapivě tamní okresní vodárna. Krnovští platí na vodném a stočném jen 45,43 koruny za kubík vody.
Podívejte se na průměrné ceny vody podle jednotlivých krajů:
Vodárny měst a obcí prodávají vodu o čtyři koruny levněji než zahraniční firmy
Pokud sečteme ceny v oblastech, kde vodu distribuují samotné obce či města prostřednictvím vlastních vodáren, dojdeme k průměrné ceně 81,18 koruny za kubík vody. Republikový průměr je o téměř 3,5 koruny na kubík více. Vodárny zpět do své moci získaly obce a města především na Moravě, v Čechách zejména na Vysočině a v Plzeňském kraji.
Průměr metru krychlového vody v oblastech ovládaných zahraničními soukromými společnostmi je více než 85 korun. Severní Čechy, nepříliš bohatý region, přitom například Veolia drží těsně pod stokorunovou hranicí na 98 korunách. Semilsko ale až na 102 korunách. V Klatovech oproti tomu stejná společnost prodává kubík za necelých 62 korun.
K problému se navíc budou muset postavit čelem v nejbližší době také politici. Blíží se krajské volby a téma drahé vody bude opět na stole. Tentokrát o to víc, že se je iniciativa Pravda o vodě chystá vyzvat k jasné deklaraci postoje. Každá z parlamentních stran by se tak měla vyjádřit, zda hodlá zakročit, případně jak.
Ted vsichni rvou,my nic,to vsechno Babis,jsem zvedaf kdo stech zvanilu se dokaze omluvit