Rok od nehody Péti, kterému pomohla biatlonistka Koukalová: Žádné potoky slz, zemřelý táta by to nechtěl
Tragédie, která jim vzala milovaného tátu, a současně den, kdy se maminka Monika s malým Péťou Kašparem podruhé narodili. Od nehody, která rodině ze Smečna navždy změnila život, uplynul na konci října už rok.
Za uplynulých 12 měsíců toho Monika Kašparová a její statečný syn hodně zvládli. Díky obrovské vůli a pomoci okolí (včetně manželů Gábiny a Petra Koukalových, kteří na Péťův případ na své svatbě upozornili) se v létě konečně dostali domů.
„Ten rok utekl jako voda a zároveň se mi zdá, že to bylo před 100 lety. Za tu dobu jsme si prošli peklem i peklíčkem, hodinami čekání na výsledky různých vyšetření a nerváky s tím spojenými, ale i hezkými chvilkami, když jsme spolu, když Péťa udělá nějaký pokrok, když pořídíme novou pomůcku, která Péťovi pomáhá, když čteme dopisy a pohledy ze všech koutů světa... (ač máme zpoždění, protože stíháme číst tak čtyři denně a chodí jich stále spoustu a spoustu a moc nás každý těší),“ napsala paní Monika.
Ač se osudeného dne podle svých slov děsila týden dopředu, nakonec jí příbuzná pomohla začít na smutné výročí nahlížet i z opačné strany. „Ráno přijela teta Kája a ve dveřích říká: 'Dneska máte narozeniny, co?' Já jsem se nejdřív zarazila, protože týden myslím jen na to, jak zvládnu den, ve kterém jsem přišla o životního partnera, úžasného tátu našeho Péti, báječného člověka a den, kdy náš život nabral zcela jiný kurz...
Ale pak mi došlo, že je to vlastně pravda. My s Péťou jsme se ten den znovu narodili, u Péti téměř doslovně. Ne že bychom to nějak slavili, to opravdu ne, ale ani se nekonaly žádné deprese, potoky slz... Už jenom proto, že Jarda by to nechtěl. A mě hřeje pocit a jsem si jistá, že někde tam nahoře je pyšný, že to nevzdáváme, že se pereme, co nám síly stačí (a občas i nestačí) a vlastně... on je tu pořád s námi,“ uzavřela statečná máma na blogu, kterým se snaží pomáhat i jiným rodinám, které se dostaly do podobné situace.
Péťovi a jeho mamince můžete pomoci jak finančně, tak třeba jen milým videovzkazem nebo pohlednicemi, které spolu rádi čtou. Aktuálně také hledají firmu, která by zvládla rychle postavit šachtu k výtahu, který chlapeček potřebuje. Veškeré informace o možné pomoci najdete na Péťově blogu.
..jasně, Koukalovi měli sbalit peníze, které dostali svatebním darem, jet někam na parádní svatební cestu a nikomu nic nedávat, že? Pak by nikdo neříkal, že je pomoc nic nestála, tedy že vlastně ničím nepomohli a že se chtěli jenom zviditelnit. Ano, takových dětí jako Péťa je a kdyby bylo i víc takových Koukalových, bylo by i většímu počtu dětí líp. Paterčata bych do toho netahala, to je je jiný příběh.