Slováci s minimální mzdou předčí Čechy. A na cestách po Evropě je s ní zmatek

Hospodářská komora ČR (HK ČR) má za to, že by nová vynucování směrnice zdražila například náklady na dopravu. Její vyžadování je podle komory proti samotným pravidlům EU. Resort Michaely Marksové (ČSSD) doporučuje firmám vyčkat na konečný verdikt Evropské komise.

Podle německého a francouzského zákona (MiLoG a loi Macron) by se Čechům minimální mzda vyplácet měla. V Německu u jakékoliv jízdy, ve Francii s výjimkou tranzitu, tedy když zboží putuje za hranicemi od jednoho celního úřadu k druhému.

„Problém je, že drtivá většina zákazníků českých autodopravců není ochotna vyšší náklady vyvolané aplikací zmíněných zákonů autodopravcům v rámci vyšší ceny za poskytnutou službu uhradit. A podnikat pod náklady nelze,“ řekl pro Blesk.cz ředitel Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR Ladislav Minčič.

Podle Minčiče se směrnice vůči dopravcům, potažmo dalším pracovníkům, neuplatňovala v praxi, teď ale některé členské státy „prozřely“, i když jde prý o postup proti „myšlence volného trhu a proti Unií proklamované zásadě snižovat administrativní zátěž při podnikání“. Snahou je současnou směrnici zpřísnit pomocí takzvané vynucovací směrnice.

Minimální mzda stoupne: Od nového roku poskočí na 11 tisíc

Ministerstvo práce českým řidičům zahraniční mzdu nepřeje

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale podle svého výkladu uvedlo, že se zákony nevztahují na řidiče tranzitní ani ty, co vezou zboží do zahraničí na základě smlouvy s českým objednatelem. Matěj Gregárek z odboru EU a mezinárodní spolupráce MPSV dodal, že podobně je to i s přednášejícími na konferencích nebo zaměstnanci vyslanými na veletrhy. Podle Gregárka nemají zpravidla smlouvu s žádnou německou firmou nebo jiným subjektem, a nelze tak na ně pohlížet jako na vyslané pracovníky, kteří mají na minimální mzdu nárok.

Ministerstvo také české firmy vyzvalo, aby se v případě, že budou v zahraničí pokutovány, odvolaly a počkaly na konečný verdikt Evropské komise. Ta se momentálně zabývá, zda neodporuje německé a francouzské nařízení zásadám svobody poskytování služeb a volného pohybu zboží.

Minčič v tom spatřuje signál krize EU a paradox, kdy má ČR obhajovat základní myšlenku EU, ze které vzešla, a tou je svoboda trhu. „Frustrace nezaměstnaných, zaměstnanců, podnikatelů i seniorů v řadě starých členských zemí je momentálně zesilována i problémy spojenými s absencí přehledných efektivních receptů k řešení migrační krize. To vše vede k tomu, že i politici ze zavedených demokratických stran sklouzávají k populistickým protekcionistickým opatřením s cílem demonstrovat svým voličům ochranu národních zájmů,“ varoval.

Spory o minimální mzdu: Pokladní by měla brát nejméně 18 tisíc, míní odbory

Minimální mzda na Slovensku vyšší než v Česku

Minimální mzda na Slovensku od příštího roku stoupne o 7,4 procenta na 435 eur (11 745 korun) měsíčně. Rozhodla o tom ve středu vláda premiéra Roberta Fica. Nejnižší výdělek v zemi tak bude vyšší než v České republice, kde minimální mzda od ledna vzroste o 1100 na 11 000 korun.

Slovenská vláda rozhodla o navýšení minimální mzdy na návrh ministerstva sociálních věcí poté, co se na její úpravě nedohodli sociální partneři. Návrhy odborů a zaměstnavatelů se tentokrát příliš nelišily. Zatímco odbory požadovaly zvýšení minimální měsíční mzdy na 442 eur, zástupci zaměstnavatelů navrhovali částku 430 eur.

Jak se rozhoduje o minimální mzdě nejen v Česku? Podívejte se v galerii: