9°C
Sobotkův volební tahák očima ekonomů: Na vyšší minimální mzdě budou mnozí tratit
Další z předvolebních žolíků vytáhla ČSSD v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Schválením vyšší minimální mzdy na vládní úrovni se snaží na svou stranu nahnat poslední nerozhodnuté voliče. Málokdo ale ví, že na tomto kroku ne všichni, kteří ji pobírají, musejí nutně vydělat. Zato státní kasa se na větší příjmy z daní jen třese. Zvednout by se minimální mzda měla od začátku roku 2017.
„Je jasné, že to je předvolební záležitost. Ekonomicky to opodstatnění nemá. Příkladem je Skandinávie, kde jsou země extrémně sociální, přitom koncept minimální mzdy neznají. To je důkaz, že to nemá se sociálnem nic společného. Ale hrozně hezky se to poslouchá a prodává se to. A jak vidno, prodává se to právě před volbami,“ komentovala pro Blesk.cz rozhodnutí vlády ekonomka Markéta Šichtařová.
Že jde o typicky předvolební chování, o tom je přesvědčen i politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy. „ČSSD jako levicová strana k tomu má větší sklon z programových důvodů. Nemělo by se to dělat, ale běžně se to dělá. Pokud jde o ovlivnění voleb, možná je to částečně ovlivnit může,“ míní. Nevylučuje ale ani možnost, že jde o plán sociální demokracie, jak lidi přilákat k volebním urnám. „Volič je ale lépe přitahován tím, že se mu hrozí, nebo když může o něco přijít, než když se mu přidává,“ nevidí ve snahách nejsilnější vládní strany příliš velký přínos.
Navýšení bude pro některé problém
Zdánlivě nevinný předvolební tah může být ale paradoxně pro řadu lidí velkým, a pro některé dokonce existenčním problémem. Těm, kteří minimální mzdu pobírají, nejen že v konečném měsíčním účtování nepřibude víc než pár korun, ještě se zvýší šance, že přijdou o práci. Zaměstnavatelé totiž zaplatí daleko více než jen „čisté“ zvýšení.
To je příklad paní Zlatici, která pracuje na Ostravsku jako pokojská. Minimální mzdu pobírá celý život a nad zvýšením příliš nejásá. Finančně si totiž nijak nepřilepší, protože se jí zmenší příspěvek na bydlení. A takových lidí, jako je ona, jsou v Česku stovky.
„Nedá se to říci paušálně. Sociální dávky se často odvíjejí od rodinné situace. V okamžiku, kdy si polepší a dostanou vyšší mzdu, tak se jim sníží ty dávky, to je pravda. Nebude to ale automaticky pro každého,“ komentovala její situaci Šichtařová.
Negativní dopady bude mít vládní rozhodnutí, pokud projde legislativním procesem, podle ekonomky především na cizince a další lidi, kteří mají jen jedno zaměstnání, kde pobírají právě minimální mzdu.
„Dotkne se jich to v okamžiku, kdy přijde třeba krize a bude se propouštět. Pak budou tito lidé první na řadě a bude to pro ně v mnoha případech likvidační. Jde o hlídače na parkovišti, pokojské a tak dále. Budou nahrazeni automaty – místo hlídače na parkovišti přijde závora a automat. Ty profese přestanou existovat,“ míní Šichtařová a dodává, že více lidí má minimální mzdu pouze jako jeden z příjmů. Těch by se problémy spojené s jejím zvyšováním dotknout neměly.
S tím, že by lidem hrozilo propouštění, nesouhlasí autorka navýšení, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Pro mě je nepřípustné, aby v dnešní době v naší zemi pracoval kdokoli na plný úvazek za 8.811,- čistého. To už hraničí s otrockou prací. Propouštěním zaměstnavatelé vyhrožují vždy, když se minimální mzda zvyšuje. Nikdy se to ale nepotvrdilo. Navýšením od ledna 2017 se minimální mzda dostane na 38,2 % průměrné mzdy. Do konce volebního období chceme dosáhnout nejméně 40 %,“ řekla Blesk.cz.
Zato státní rozpočet si polepší o 700 milionů
Zvýšením minimální mzdy o 1100 korun si státní kasa přijde na 700 milionů korun ročně, které zaplatí podnikatelé, potažmo zaměstnanci na daních. Takové zvýšení u jednoho zaměstnance přijde firmu ne na 1100, ale na 1400 korun kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Čistě teoreticky si pak ten, kdo minimální mzdu pobírá, přilepší měsíčně o 840 korun. Jenže se mu zvýší daně, a jak dokládá příklad paní Zlatici, některým se sníží sociální dávky a příspěvky. Minimální mzdu v Česku pobírá 115 tisíc lidí.
„Spíš se odvede víc na daních pro státní kasu. Ale i to je dvoustranné. Jestliže přijdou ty nejnižší profese o práci, tak se začnou hlásit na úřady práce a o to víc bude vypláceno na sociálních dávkách. Takže zas tak velké plus to pro státní kasu není,“ relativizuje i tento argument Šichtařová.
ANO tolik nerozdává, Babiš chce být za schopného hospodáře
„Okaté“ rozhazování ČSSD kontrastuje s předvolebními kampaněmi nejen opozice, ale také dalších koaličních stran. Kromě slibů „krajského porodného“ například ve Zlínském kraji, jízdenek zdarma pro juniory i seniory na Plzeňsku a tři stovky v průměru pro každého důchodce je navýšení minimální mzdy jen další díl předvolební skládanky. Ani hnutí ANO, ani lidovci přitom státní rozpočet před volbami za hlasy voličů nemění. Proč?
„Když dám stranou lidovce jako nejmenší vládní stranu, která toho sama moc neprosadí, tak hnutí ANO se snaží profilovat více doprava od ČSSD. Andrej Babiš se snaží předvést veřejnosti, že dovede šetřit. Že dovede stát vyvést z dluhů. On nerozdává možná proto, že se chce před potenciálními voliči ANO předvést jako ten správný a přísnější hospodář,“ vysvětluje Mlejnek a dodává, že Babiš z části převzal rétoriku ODS
„Má ambici se předvést před voliči jako někdo, kdo dokáže zkrotit státní rozpočet, snížit dluh a on se snaží předvádět tímto způsobem. Občas útočí na ČSSD, že to je ta strana, která chce brát ty sociální dávky a tak dál. Nerozdává a nerozhazuje asi z tohoto důvodu. V obou případech je to nějaká strategie, která vyplývá z programu a z toho, na jaký elektorát se ty strany zaměřují,“ dodal politolog.
Krajské a senátní volby 2016 na Blesk.cz zde >>>
šichtářová by si nejdřív měla zjistit, kolik lidí u nás bere minimální mzzdu, potom si spočítat, jak veký asi dostanou důchod, a pak přestat šířit poplašné zprávy o chudáčcích podnikatelech a nenažraných zaměstnancích