Většina Češek nekojí své děti. Příliš brzo opouštějí porodnice, říká lékařka

Autor: sou - 
7. srpna 2016
06:02

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je kojení ideální způsob výživy dítěte v jeho prvních šesti měsících. V České republice však podíl matek, které kojí alespoň do šesti měsíců, podle ministerstva zdravotnictví stále nedosahuje ani 50 %. Přitom kojení je prospěšné i pro matky. Chrání je například před rakovinou prsu nebo vaječníků.

Při propouštění novorozenců z porodnice je výlučně kojeno přes 80 % novorozenců a kojeno s dokrmem přes 95 % dětí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) průměrný počet dětí, jejichž kojení bylo ukončeno již v průběhu šestinedělí, činil v roce 2013 téměř 15 %. Necelých 39 % pak bylo kojeno šest měsíců nebo déle. V některých krajích jsou výsledky tohoto sledování ještě horší. Celorepublikově se podíl nekojených dětí tradičně pohybuje do 5 %. 

„Kojení do půl roku je vynikající výsledek, pokud se to té mamince povede a protáhne se to ale už s příkrmy, které v té době mají přicházet, tak je to taky výborné, určitě to tomu dítěti neublíží, pokud je ta strava vyrovnaná a tak, jak má být,“ uvedl pro Blesk.cz primář novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc a předseda České neonatologické společnosti Lumír Kantor.

Za poklesem plně kojených novorozenců vidí i krátký čas, který matky tráví v porodnicích. „Z porodnice se momentálně odchází kolem čtvrtého dne, tedy v době kdy se laktace teprve rozjíždí a je potřeba navázat v tomto směru péči pediatra nebo laktační sestry, protože za nějakou dobu se u maminky může objevit takzvaná laktační krize a pokud se nezvládne, tak může dojít k úbytku kojících maminek,“ upřesnil Kantor.

Vyvolat ji může například stres, nevyspání nebo dehydratace organismu. „Potom se už začíná uzavírat hormonální osa a v tuto chvíli je dobré zachovat klid a rozvahu, vyhledat laktačního pracovníka, zeptat se u svého pediatra, kteří mohou poskytnout odbornou radu. Řada porodnic, které spadají do programu Baby Friendly, má svou linku, kam maminky mohou v případech obtíží zavolat,“ informuje Kantor.

Mateřské mléko funguje i jako určitý filtr látek, které nemusí být dítěti prospěšné

Mateřské mléko obsahuje spoustu látek, které dítěti prospívají, ale je navíc i určitým filtrem pro látky, které dítěti prospěšné nejsou. „Pokud se dostanou prostřednictvím matky k dítěti, tak jsou lépe ošetřené než cizorodé látky v umělé výživě. Máme tady zase imunitní systém matky a i v tom mléku je množství obraných faktorů, které můžou omezovat ten jejich negativní vliv,“ vysvětluje Kantor. 

„Kojení chrání děti před přenosnými i nepřenosnými nemocemi, zatímco ženy chrání před rakovinou prsu, vaječníku a hrdla děložního. Tyto výhody mateřského mléka se díky jeho jedinečnému složení přenášejí i do dalších generací. Kojené děti mají o 8–10 bodů vyšší IQ díky nenasyceným mastným kyselinám – kyselině arachidonové a dokosapentaneové, kterých je nejvíce právě v kolostru, a také díky prebiotikům mateřského mléka, které ovlivňují vývoj mozku,“ doplňuje i vedoucí oddělení Národního laktačního centra z Thomayerovy nemocnice Anna Mydlilová. 

Mateřské mléko jako přirozená potravina snižující hlad a bídu ve světě 

„Já sám jsem z generace dětí na umělé výživě, protože rodiče se velice brzo vraceli zase do práce a já si nejsem jistý, že na této generaci to nenechalo své následky. Nedá se posuzovat něco takového, jako je život jednotlivce se všemi faktory, které na to působí,“ uzavřel s tím, že například umělá výživa může u některých dětí vést k obezitě, ale vše záleží i na dalších faktorech. 

Na tuto problematiku se každoročně snaží upozornit takzvaný Světový týden kojení (World Breastfeeding Week), který poprvé vyhlásila v roce 1992 mezinárodní síť jednotlivců a organizací, které se zabývají jeho ochranou, podporou a propagací  – WABA (World Alliance for Breastfeeding Action). V současnosti se na organizaci podílí i Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF, konkrétními akcemi se připojují stovky organizací i jednotlivců doslova z celého světa. 

Mottem toho letošního je v návaznosti na 17 cílů programu trvale udržitelného rozvoje odsouhlasených v září 2015 na summitu OSN v New Yorku „Kojení – klíč k trvale udržitelnému rozvoji“. Kojení tak ukazuje, že každý ze 17 cílů směřujících k ukončení chudoby, ochraně planety a zajištění světové prosperity má svou souvislost i s kojením. Mateřské mléko totiž představuje dostupnou, bezpečnou a přirozenou potravu přispívající ke snižování hladu a bídy ve světě. Přináší navíc i mnoho okamžitých i dlouhodobých zdravotních výhod dítěti i matce, je ekologické, nevyžaduje žádné energie a neprodukuje odpady znečišťující životní prostředí.

Zastánkyně kojení se najdou i mezi celebritami:

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

e.44 ( 7. srpna 2016 16:23 )

Článek plnej hovadin. Delší pobyt v nemocnici že má kladný vliv na délku kojení? Blbost. Za totáče pouštěli z porodnice nejdřív třetí celý den od porodu, spíš se tam bylo dýl. A proti dnešku se kojilo rozhodně kratší dobu, pokud vůbec. Do určité míry na to může mít vliv přístup personálu, ale ani to není všemocné, rozhodně ale ne délka pobytu jako taková. Za komančů to bylo bohužel předem zabité hned na několikrát. Dítě bylo oddělené od matky, na kojení bylo voženo podle rozvrhu, ne když mělo hlad, navíc teprve když matka měla mléko a přitom k rozkojení i pro dítě je lepší, když dítě saje už mlezivo, a s kojením ženě nikdo ani neradil. Kvůli tehdejšímu přístupu byly děti přikrmované už v porodnici. A výsledek toho všeho? Dvě maminy z pěti co jsme byly na pokoji se nepovedlo vůbec rozkojit, jedna šla domů jako kojící s přikrmováním, já a kamarádka jako plně kojící, bohužel oběma nám to vydrželo sotva do čtyř měsíců a skoro ze dne na den šlus a začal, ke všemu dalšímu, kolotoč vyvařování lahví, dudlíků, a na každé krmení vaření čerstvého Sunaru. Dcera byla v porodnici dva dny. Dítě od začátku u sebe, poprvé se přisálo krátce po porodu, rady personálu byly automatické, nikdo se nemusel na nic ptát, a kojila skoro do devíti měsíců. S tím IQ je to ale stejně kravina. Jedna z mých o něco mladších kamarádek kojila prvního syna do roka a půl a sotva prolez základkou a učňákem. Druhého musela přestat kojit po měsíci kvůli lékům na těžkou virózu a ten má dvě vejšky a je i přes svůj nízký věk uznávaným odborníkem přes biochemii.

balika ( 7. srpna 2016 10:39 )

 " Kojené děti mají o 8–10 bodů vyšší IQ" , to je zase howadina - viz Afrika, kde se kojí nejméně do 2-3 let a průměrné IQ je 65.

flesch2z ( 7. srpna 2016 08:44 )

Zářný příklad takové matky máme v euro komisi. Špička EU Jourová: 1/4 roku po porodu v práci a studium druhé VŠ, politika, kriminál, práce v EK, která zahrnuje i aktivní fyzickou podporu gay průvodu, i když pro jistotu (hrozba HIV) izolovaně na lodi EK.

slunicko.41 ( 7. srpna 2016 08:14 )

Nemyslim, ze delsi pobyt v nemocnici ma vliv na delku ci kvalitu kojeni. Dcera pred 10 tydny porodila v Londyne. Chtela zustat v porodnici alespon do druheho dne, ale protoze vse bylo v poradku, po 6 hodinach ji poslali domu. Druhy den jen prisla sestra domu zkontrolovat jestli vse zvlada a tim to skoncilo. Dcera koji v pohode a maly vesele pribyva na vaze.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud