Čeští pacienti „ostrouhají“? Apatyky krachují a léčiva mizí do zahraničí
Mít v obci vlastní lékárnu se stává luxusem. Jen za rok 2015 jich v Česku skončilo 93, většina právě na malých městech či vesnicích. S dostupností začíná být problém i u samotných medikamentů. Mizí za hranice díky reexportu, popřípadě farmaceutičtí výrobci nemají zájem do tuzemska sortiment ani dovážet. Zároveň rostou pro pacienty doplatky. Česká lékárnická komora (ČLnK) viní za současný stav „neustálé snižování úhrad pojišťoven“ a žádá ministerstvo o nápravu.
Nedostupnost medikamentů - časová, místní i finanční se stává podle lékárníků celostátním problémem. Nejvýrazněji situaci ale přeci jen pociťují lidé v malých obcích. Právě tam se nacházela většina loni zrušených lékáren. Rok 2015 sice přinesl i otevření 44 nových farmaceutických obchodů, obvykle ale v nákupních centrech na okrajích velkých měst.
„Neustálé snižování úhrad ze strany pojišťoven za běžné léky vede k bankrotu malých lékáren. Na tuto skutečnost upozorňujeme dlouhodobě, lékárny na malých městech zanikají již několik let,“ popsala pro Blesk.cz Michaela Bažantová, mluvčí ČLnK.
Podle Bažantové se situace za poslední léta zhoršuje. Do roku 2014 byla bilance počtu otevřených lékáren k počtu zavřených ještě mírně pozitivní. Od roku 2015 už je ale bilance negativní - v meziročním srovnání jich chybí 50. „Při schůzce České lékárnické komory s ministrem zdravotnictví přislíbil Svatopluk Němeček maximální spolupráci ministerstva na řešení situace, pokud bude uzavřeno 30 lékáren. Očekáváme tedy podporu ministerstva,“ nastínila Bažantová.
Finanční situaci lékáren nevylepšilo ani zrušení poplatku za recept. Ten představoval hlavně pro malé obchody důležitý zdroj příjmů. „Pomáhal jim udržovat a rozvíjet péči o pacienty včetně řešení nákladů a investic do ne zrovna levného, ale potřebného vybavení lékáren,“ upřesnila mluvčí.
Pevné odměňování
Ministerstvo samo situaci tak kriticky nevidí. Podle něj se ve srovnání se situací před rokem 1990 počet apatyk v České republice téměř ztrojnásobil, a tím se podstatně zvýšila dostupnost lékárenské péče.
„Je pravdou, že rozložení lékáren na území rovnoměrné není. Nicméně větší koncentrace lékáren ve městech a v okolí nemocnic a poliklinik ještě neznamená nedostupnost lékárny v jiných lokalitách. V obcích, kde by nebylo z ekonomických důvodů možné poskytovat lékárenskou péči v lékárně, je možné zřídit tzv. výdejnu léků,“ popsala Blesk.cz Štěpánka Čechová, vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Podle nařízení vlády musí být dojezdová doba od nejbližší lékárny maximálně 35 minut.
Přesto budou ministerstvo, pojišťovny a zástupci lékárníků jednat o nové podobě financování místo stávajích úhrad. ČLnK připravila návrh, který spočívá v zavedení fixní částky za poskytovanou lékárenskou péči. Odměny distributorovi a apatyce za dodávku, příjem a skladování léků, tj. logistické náklady, by zůstaly v ceně léku jako procentuální obchodní přirážka.
„Vítr v peněžence“
Zmiňované snižování úhrad se nepromítá jen do hospodaření lékáren, ale i do peněženek pacientů. Musí si často na medikamenty doplácet. Někteří výrobci po snížení úhrad pojišťovnou totiž nesníží cenu přípravku. Za pojišťovnu tak částku zaplatí sami lidé.
„Třeba od 1.4. byla snížená úhrada na lék Mirapexin, který je určený pro Parkinsoniky tak, že pro pacienty vzniká doplatek 1 800 korun. Od 1. května bude snížená úhrada na běžný lék Lozap H - za 90 tablet pojišťovna za své pojištěnce zaplatí pouze 78 korun, tj. 90 haléřů denně. Úhrada z pojištění tak klesne ze dne na den o 50 procent,“ uvedla příklady mluvčí.
Ani tím ale ještě problémy nekončí. Česko se zároveň potýká s nedostupností některých léků. A to v důsledku jejich reexportů i vlivem sníženého zájmu výrobců léky do tuzemska dovážet nebo je pro pacienty vyrábět.
Na vývoz medikamentů by si tak měla posvítit novela, kterou počátkem května projedná Sněmovna. V současnosti může ministerstvo zdravotnictví zakázat vývoz až při výpadku. Novela umožní vyhlásit zákaz dřív, než by mohl výpadek nastat.
Firmě za porušení povinnosti ohlásit předem vývoz léku, který se nesmí vyvážet, anebo za vývoz tohoto léku, hrozí pokuta až 20 milionů korun, nebo zákaz činnosti až na dva roky.
Přesně tohle jsem psala, že po zrušení poplatků za recept přijde spousta vesnic o lékárnu, jelikož s nástupem poplatků byly nuceny snížit marži a po zrušení poplatků nedostaly povolení jí zvýšit, což je skutečný důvod rušení vesnických lékáren který se stále všelijak zakecává.
Před zrušením poplatků byly lékárny zhruba ve dvou třetinách vesnic v okolí a do dneška už jich zavřela víc jak polovina z nich, což těžce odnášejí hlavně staří lidé.