8°C
Mládek chce zrušit 16 let staré embargo na výstavbu íránské jaderné elektrárny
České firmy se možná znovu budou moci zapojit do výstavby íránské jaderné elektrárny Búšehr. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) jde ve středu na vládu s návrhem na zrušení zákazu dodávek pro tuto elektrárnu, který platí od roku 2000. Důvodem je změna poměrů a zrušení sankcí vůči Íránu. Elektrárna v Búšehru je jedinou tamní jadernou elektrárnou, v provozu je zatím jediný ze čtyř plánovaných reaktorů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v materiálu pro vládu uvádí, že embargo bylo přijato proto, že by „realizace dodávky této elektrárny mohla poškodit Českou republiku především z politických, bezpečnostních, následně i ekonomických důvodů.“
Zákon byl přijat ještě před přijetím sankcí vůči Íránu, které byly mezitím zase zrušeny. „Je zřejmé, že výše uvedená hrozba poškození zájmů České republiky, pro kterou byl zákon o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr přijat, již pominula, proto se navrhuje jeho zrušení,“ stojí dále v dokumentu.
Po zrušení zákona budou moci podnikatelé do Íránu volně vyvážet zboží, které nepodléhá kontrolnímu režimu. V případě zboží podléhajícího kontrolnímu režimu pak podle práva EU, s výjimkou položek uvedených na seznamu Režimu kontroly raketových technologií.
Zákon z roku 2000 reagoval na záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny Búšehr vzduchotechniku. Tento obchod tenkrát kritizovaly Británie a USA, které měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí nukleárních projektů. Norma nyní zakazuje českým výrobcům vyvážet zboží, poskytovat služby, dokumentaci nebo informace v souvislosti s budovanou elektrárnou v Búšehru.
Pokud bude zákaz dodávek zrušen, je skupina ZVVZ připravena ucházet se o nové dodávky pro tuto elektrárnu. V květnu to řekl mluvčí skupiny Zdeněk Zuntych. Podle něj ZVVZ Group průběžně zvyšuje technickou úroveň vzduchotechnické produkce určené pro jaderné elektrárny podle požadavku nových norem, posilujících jejich bezpečnostní parametry.
Škoda Praha se k možnému budoucímu zájmu o dodávky pro elektrárnu nechtěla vyjadřovat. „Případný zájem by závisel na vícero faktorech, v tuto chvíli jej nelze předvídat,“ uvedla nedávno Barbora Půlpánová, mluvčí společnosti ČEZ, která firmu vlastní.
Írán se dostal z ekonomické izolace letos v lednu, kdy světové mocnosti pod vedením Spojených států a Evropské unie zrušily na něj uvalené sankce výměnou za to, že Teherán omezí svůj jaderný program. Česká diplomacie i byznys se snaží uvolnění sankcí využít a navázat na dobré vztahy, které s Teheránem mělo Československo. Během posledních měsíců se tak odehrálo několik jednání na ministerské úrovni, do Teheránu také odletěly početné delegace českých podnikatelů.
Českým firmám se v Íránu rýsují první menší zakázky. Česká společnost Energo-Pro získala kontrakt za 405 milionů korun na dodávku dvou vodních turbín pro íránskou vodní elektrárnu Khoda Afarin. Brněnský Zetor dodá íránské společnosti Tondak Tiz 250 traktorů za zhruba 135 milionů korun.
