Čeští horníci do důchodu až o sedm let dříve? V Polsku fárají do padesátky

Dvě sousední země, dva rozdílné přístupy. Horníci v Polsku se mohou těšit z podstatně lepších podmínek, než mají ti čeští. Odcházejí do důchodu často ve věku kolem 45 let, maximálně však v padesátce. A po 25 odfáraných letech. Mají přitom nárok i na doživotní rentu. 

O situaci českých horníků se dlouhodobě mluví, novelu o předčasných důchodem nyní řeší sněmovna. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak propočítává, o kolik dříve by mohli horníci do důchodu skutečně odejít. A zda projednávanou hranici pět let ještě neposunout. Ministryně Michaela Marksová v pátek uvedla, že ve hře je i možnost předčasných důchodů o sedm let.

„Samozřejmě naprosto zásadním opatřením, které jsme schválili na vládě, je rozšíření počtu hlubinných a uranových horníků, kteří budou mít nárok na odchod do předčasného důchodu. Vládní návrh hovoří o pěti letech, teď, když vidíme, co se mezitím událo od toho, kdy to vláda schválila, tak zvažujeme možnosti předčasný věk odchodu do důchodu ještě prodloužit a v tuto chvíli vlastně propočítáváme tento návrh,“ řekla po jednání s hornickými odboráři v Praze.

Návrh: Důchod o sedm let dřív kvůli útlumu dolů

O sedm let dříve by mohli horníci chodit do důchodu kvůli zavírání dolů a hromadnému propouštění. Toto opatření zmiňuje i jeden z vládních dokumentů s návrhy k řešení situace ve společnosti OKD. Materiál počítá také s tím, že by propuštění zaměstnanci dostávali od státu příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů.

Pokud by byl odchod horníků do důchodu možný o sedm let dřív, mohl by nyní havíř přestat pracovat ve zhruba 53 letech.

Proti změkčování důchodových pravidel u horníků se přitom vyjadřovalo před projednáváním novely ve vládě ministerstvo financí Andreje Babiše (ANO). Uvedlo, že by se problémy se zavíráním dolů a propouštěním neměly řešit změnou penzijního systému a dřívější penzí, ale investicemi do regionu, vytvářením pracovních míst a rekvalifikací.

Otřes v dole OKD zabil mladého horníka. Dalšího muže vážně poranil

„Uvědomujeme si, že ta situace především v Moravskoslezském kraji je velice vážná,“ potvrdila Marksová. „Opatření máme celou řadu. Čekáme jen na tu informaci, co se přesně bude dít, kdy se případně začne propouštět, kteří lidé to budou a kolik jich bude,“ uvedla. Jako další možná opatření zmínila mobilní pracoviště Úřadu práce přímo u šachet či příspěvek na mobilitu pro ty, kteří si najdou práci v jiném okrese či regionu a budou dojíždět.

„Diskutovali jsme všechny zmiňované věci od severních Čech, dolu Centrum, přes uranovou těžbu, naftu a plyn až po OKD. Chtěl bych zdůraznit, že veřejná debata je dominována problémy OKD, na straně druhé já nevidím zase situaci tak dramatickou v jiných oblastech,“ navázal ministr Jan Mládek. 

Mládek: Jsme na sebe málo hrdí. Zvládli jsme i jiné problémy

Ministr uvedl, že na podporu propuštěných horníků z OKD se připravují i další dvě opatření.

„Kromě obvyklých opatření je vláda připravena použít stádní podnik DIAMO, který by řešil následky těžby ekologické škody v kraji a tím mohl zaměstnat 200 až 300 propouštěných horníků. Prioritně ty, kteří by nenašli jiné uplatnění. Samozřejmě znamená to státní vůli dát peníze na odstraňování ekologických škod a já myslím, že je to dobrý nápad, protože ekologické škody stejně budeme muset odstranit, ale je možné to odkládat do budoucna,“ popsal Mládek první možné opatření. 

Příprava na jednání s hornickými odbory ... pic.twitter.com/q1Lgi3HQ6h

— Jan Mládek (@jan_mladek) 11. března 2016

Druhé opatření připravuje jeho rezort. Spočívá v tom, že by propouštění pracovníci dostávali kompenzaci po dobu tří, resp. pěti let ve výši sedm, resp. osm tisíc korun, aby byl dle Mládkových slov dopad propouštění změkčen.

Propuštění havíři v návrhu vyjmenovaných těžebních společností by tak mohli dostávat měsíčně 8000 korun a ostatní zaměstnanci 7000 korun. Ti, kteří pro firmu dělali méně než čtyři roky, by tuto podporu měli tři měsíce. Za každý další odpracovaný rok by se doba prodloužila o čtvrt roku. Maximálně by trvala tři roky. Lidé nad 50 let by dávku mohli dostávat pět let. Výdaje na příspěvky pro 4100 zaměstnanců OKD by do roku 2021 činily asi 1,2 miliardy korun.

Podobné nařízení o příspěvcích vydala vláda už před 15 lety při útlumu hnědouhelného hornictví. Tehdy se dávka 5280 korun vyplácela maximálně 30 měsíců.

Zeman vzkazuje z Lán: Mynář frajeřil, Bakala je gauner a podvodník

„Já bych chtěl zdůraznit, že ČR se dokonce ani nepotřebuje koukat na zahraniční zkušenosti, protože my jsme občas na sebe málo hrdí. Tato země měla po roce 89, kdy jsme z minulého režimu zdědili 100 tisíc zaměstnanců v uhelném hornictví, 30 tisíc v uranovém hornictví. A většina toho problému byla vyřešena bez větších sociálních a politických otřesů. Ne že by občas nebyla nějaká demonstrace a nebo dokonce i stávka, ale v zásadě to proběhlo docela hladce a není důvod se domnívat, že bychom nezvládli ani tuto etapu,“ dodal Mládek.

Jako jeden z úspěchů zmínil to, že v severních Čechách díky posunutí limitu těžby u dolu Bílina byla pro nemalou část lidí zaručena dlouhodobá budoucnost.

Horníci uspěli ve sněmovně. Do penze budou moci dřív, bude to stát 12 miliard

OKD prý zatím o definitivním uzavření žádného dolu nerozhodla

V Praze se přitom v pátek sešli odboráři z Odborového svazu hornictví, geologie a naftového průmyslu. Situace kolem černouhelné společnosti OKD, která má existenční problémy a chystá se mimo jiné zavřít Důl Paskov, se diskutovala samozřejmě v první řadě.

Kromě asi 12 000 pracovníků v OKD jsou ohroženy další tisíce míst v návazných profesích. Horničtí odboráři na konci února rozšířili stávkovou pohotovost z Dolu Paskov na celou OKD. Společnost OKD se však zatím nerozhodla o definitivním uzavření žádného dolu. Na sjezdu hornických odborů to řekl výkonný ředitel OKD Antonín Klimša.

„Nebylo rozhodnuto o jakémkoliv definitivním, nenávratném uzavření jakéhokoliv dolu OKD a nebude tak učiněno, dokud nebudou jasné rozpočty a vyrovnaná bilance hospodaření společnosti pro další období,“ uvedl Klimša. Podle něj se vedení společnosti snaží připravit „modely, které umožňují vyvážené hospodaření pro příští období“.

Mládek se kvůli OKD sejde s Babišem

OKD patří společnosti New World Resources (NWR), jež má nového majitele – skupinu Ad Hoc Group (AHG). Sdružuje tři nadnárodní investiční společnosti, dosavadní věřitele firmy. Společnost NWR opustil podnikatel Zdeněk Bakala. Na NWR totiž převedla všechny své akcie společnost CERCL Mining, která Bakalovi z poloviny patří.

Mládek přitom v pátek potvrdil, že dřívější majitel NWR požadoval, aby vláda dala firmě 150 milionů eur za to, že získá zaměstnání pro 5000 lidí na pět let. Podle něj stát s firmou nyní žádnou dohodu nemá.

Ministr průmyslu se kvůli situaci kolem OKD chystá příští týden sejít s ministrem financí Babišem.

„Máme jakousi dohodu s panem ministrem Babišem, že se podíváme i na tu možnost, jestli je možné jednat s novými vlastníky z Ad Hoc Group. V okamžiku, kdy přinesou nějaký důkaz o vlastnictví. Ale rozhodně se nenecháme vydírat nějakými termíny, že máme nějakou smlouvu mít už do konce března a další do konce dubna, už závaznou. Pokud to myslí vážně, tak reálně mluvíme tak o létu,“ upozornil Mládek.