Neděle 13. října 2024
Svátek slaví Renáta, zítra Agáta
Oblačno, déšť 13°C

Druhý nejčastější trestný čin? Neplacení výživného. Češi dluží 13 miliard

Češi dluží na výživném 13 miliard korun.
Češi dluží na výživném 13 miliard korun.  (Autor: Shutterstock.com)
Autor: ula - 
24. května 2016
12:01

V Česku je druhým nejrozšířenějším trestným činem neplacení výživného. Odborníci se domnívají, že na vině je zákon a také vysoké náklady na vymáhání, které si rodič, který pečuje o dítě sám, nemůže dovolit. Pokud dojde na exekuci, vymáhání trvá roky, než dítě dostane to, co mu podle zákona patří.

Asi 400 000 dětí žije v neúplných rodinách, 93 % ve výhradní péči matky.  Z toho jedna třetina na hranici chudoby. Důvodem je většinou skutečnost, že druhý rodič neplatí zákonem přiznané výživné, nebo platí nepravidelně, nebo platí jen malou část.

Podle odborníků z Asociace neúplných rodin je na vině zákon, který dlouhodobě nerespektuje skoro 40 % partnerů s povinností výživného, díky čemuž je neplacení alimentů druhý nejčastější trestný čin v Česku. Podle statistik Policie České republiky bylo v roce 2015 zjištěno 12 089 případů. Asociace neúplných rodin upozorňuje, že situace je alarmující.

Vysoké náklady odrazují od vymáhání

Podle Asociace je neplacení výživného způsobeno především nízkou vymahatelností zákonné povinnosti. Matky často odradí samotné vysoké vstupní náklady na právní zastoupení a následné zálohy na náklady exekuce. Úspěšnost exekucí je velmi malá – asi 5 % u soudních vykonavatelů a 40 % u soudních exekutorů. I díky tomu dluží Češi na výživném až 13 miliard korun.


„Výše průměrného dluhu na dítě dosahuje částky 80 000 korun. Tato částka se navíc neúročí,“ uvádí Petr Sýkora, předseda Asociace, a dodává: „Průměrná délka vymáhání dluhu exekutorem je dva roky, teprve poté matka dostane to, co jí ze zákona náleží. Realita však bývá leckdy jiná a matka často peníze v plné výši neuvidí nikdy.“

Zálohové výživné pomůže dlužníkům?

Kvůli zdlouhavým exekucím a nákladům se do vymáhání výživného nepustí 40–50 % matek a otců. Asociace i z toho důvodu varuje před takzvaným „zálohovým výživným“, kdy by v určitých případech výživné hradil stát. Situace by totiž paradoxně pomohla spíše dlužníkům.


„Je třeba spíše pomoci posílit možnosti vymáhání výživného pro matky a otce a odstranit největší psychologické a ekonomické bariéry, které jim momentálně brání,“ uvádí Sýkora. Podle něj je třeba zároveň výrazně zvýšit motivaci vymoci výživné ze strany exekutorských úřadů.

Rostoucí počet úspěšných exekucí dlužníků na výživném a zvýšení priority, se kterou se jim budou exekutoři věnovat, totiž výrazně změní způsob, jak se dlužníci ke svému závazku staví. Tedy že neplacení výživného je pro ně v současnosti v podstatě jednodušší než spolupráce a domluva s partnerem.

Zobrazit celou diskusi