Druhý nejčastější trestný čin? Neplacení výživného. Češi dluží 13 miliard

Češi dluží na výživném 13 miliard korun.
Autor: ula - 
24. května 2016
12:01

V Česku je druhým nejrozšířenějším trestným činem neplacení výživného. Odborníci se domnívají, že na vině je zákon a také vysoké náklady na vymáhání, které si rodič, který pečuje o dítě sám, nemůže dovolit. Pokud dojde na exekuci, vymáhání trvá roky, než dítě dostane to, co mu podle zákona patří.

Asi 400 000 dětí žije v neúplných rodinách, 93 % ve výhradní péči matky.  Z toho jedna třetina na hranici chudoby. Důvodem je většinou skutečnost, že druhý rodič neplatí zákonem přiznané výživné, nebo platí nepravidelně, nebo platí jen malou část.

Podle odborníků z Asociace neúplných rodin je na vině zákon, který dlouhodobě nerespektuje skoro 40 % partnerů s povinností výživného, díky čemuž je neplacení alimentů druhý nejčastější trestný čin v Česku. Podle statistik Policie České republiky bylo v roce 2015 zjištěno 12 089 případů. Asociace neúplných rodin upozorňuje, že situace je alarmující.

Vysoké náklady odrazují od vymáhání

Podle Asociace je neplacení výživného způsobeno především nízkou vymahatelností zákonné povinnosti. Matky často odradí samotné vysoké vstupní náklady na právní zastoupení a následné zálohy na náklady exekuce. Úspěšnost exekucí je velmi malá – asi 5 % u soudních vykonavatelů a 40 % u soudních exekutorů. I díky tomu dluží Češi na výživném až 13 miliard korun.


„Výše průměrného dluhu na dítě dosahuje částky 80 000 korun. Tato částka se navíc neúročí,“ uvádí Petr Sýkora, předseda Asociace, a dodává: „Průměrná délka vymáhání dluhu exekutorem je dva roky, teprve poté matka dostane to, co jí ze zákona náleží. Realita však bývá leckdy jiná a matka často peníze v plné výši neuvidí nikdy.“

Zálohové výživné pomůže dlužníkům?

Kvůli zdlouhavým exekucím a nákladům se do vymáhání výživného nepustí 40–50 % matek a otců. Asociace i z toho důvodu varuje před takzvaným „zálohovým výživným“, kdy by v určitých případech výživné hradil stát. Situace by totiž paradoxně pomohla spíše dlužníkům.


„Je třeba spíše pomoci posílit možnosti vymáhání výživného pro matky a otce a odstranit největší psychologické a ekonomické bariéry, které jim momentálně brání,“ uvádí Sýkora. Podle něj je třeba zároveň výrazně zvýšit motivaci vymoci výživné ze strany exekutorských úřadů.

Rostoucí počet úspěšných exekucí dlužníků na výživném a zvýšení priority, se kterou se jim budou exekutoři věnovat, totiž výrazně změní způsob, jak se dlužníci ke svému závazku staví. Tedy že neplacení výživného je pro ně v současnosti v podstatě jednodušší než spolupráce a domluva s partnerem.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

zdenek43 ( 24. května 2016 14:17 )

A teď k těm případům, kdy otec zaplatí. Ano jsou takové. To jsou většinou otcové (častěji však matky, neboť procento neplatících matek je mnohem vyšší nežli je tomu u otců) – lumpové, kteří na svoje děti skutečně nijak nemyslí a nezajímají se o ně a teprve soud jim připomene, že také nějaké děti mají a když už pro ně nic nedělají, tak by aspoň mohli zaplatit. Ti peníze zjevně mají, ale dávají přednost svým přítelkyním, rekreacím, výletům atd. --Pak je ovšem druhá skupina otců (vzácněji matek), mnohdy velmi pečlivých, starostlivých, jimž osud dětí leží velmi na srdci a třeba se z nějakého vážného důvodu – často zaviněného bývalou manželkou – dostali do svízelné finanční situace a přes veškeré úsilí prostě zaplatit nemohou. Už to, že je soud hodí automaticky do jednoho pytle s lumpy, co se o děti nikdy starat nechtěli, jim velmi ubližuje a pokud je na ně vyvinut ten nejsprostší nátlak, jakého jsou naše feministické soudy schopny, reagují obvykle právě naopak, než by se čekalo. Řeknou si : tak si mě zavřete, ale pak už ode mě neuvidíte ani korunu. Je samozřejmě otázkou, pro koho jsou u nás zákony tvořeny – zda stát u svých občanů automaticky předpokládá ty nejhorší úmysly ( a v trestním právu tak hrubě porušuje právě presumpci neviny, na níž civilizované trestní právo stojí a bez okolků ji nahrazuje presumpcí jakési kolektivní viny), anebo zda se zákony tvoří pro ty slušné a připustí se, že s určitou tolerancí je možné, že se s nevinnými sveze i pár grázlíků, kteří by jinak trest docela zasluhovali. Již staří Římané na tuto otázku dávali jednoznačnou odpověď, když považovali za největší selhání justice odsouzení nevinného. Daleko horší selhání než když zjevná lumpárna zůstane výjimečně nepotrestána.

zdenek43 ( 24. května 2016 14:15 )

Neplacení alimentů bylo coby trestný čin zavedeno do zákoníku komunistického Československa na návrh Lubomíra Štrougala v r. 1962. Nikdy předtím a také nikde jinde v civilizovaném světě o podobném trestném činu nikdo neslyšel. V Evropě nic takového neexistuje. Tento paragraf v podstatě nahradil exekuční řízení řízením trestním a přeměnil je ve státem posvěcené organizované vydírání, zhmotněné do věty : Když nezaplatíš, tak Tě zavřem´ ! Tento paragraf byl ve své době odrazem materialistických změn v chápání rodinného práva ze strany vítězících komunistů, kterým šlo o rozvrat tradičních rodinných hodnot, na kterých ale evropská kultura stojí dodnes. Tento rozvrat rodiny šíří i dnes posttotalitní česká justice a dostává náš stát do naprosté izolace od zbytku Evropy, zejména té vyspělejší.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud