Agrese za volantem zabíjí: Řidiči se dostávají až do „silniční zuřivosti“

Autor: Daniela Soukalová - 
5. května 2016
06:12

Kvůli agresivnímu chování řidičů zemřelo v minulém roce celkově 276 lidí, což je zhruba 42% obětí dopravních nehod za rok. Přitom například v Německu může být řidič i trestně stíhán. Němci totiž mají paragraf na útok motorovým vozidlem – to může být považováno i za zbraň. V Česku nic podobného definováno není. Podle průzkumu může agresi u řidiče nastartovat už například váhavá jízda jiného účastníka silničního provozu.

„V sousedním Německu, kde i – u nás běžné – problikání dálkovými světly auta před námi je považováno za projev agrese. Na druhou stranu, v případě, že někdo na někoho vědomě najíždí a snaží se ho například vytlačit ze silnice, může být obviněn z trestného činu. Podle některých právníků dokonce z pokusu o vraždu, protože auto je zbraň. Záleží pak ale na dané situaci a posouzení příslušným soudem,“ varuje vedoucí Besip Martin Farář.

V případě pouhého pokusu o vraždu hrozí pachateli deset až patnáct roků. Při těžkém ublížení na zdraví, znovu zdůrazňuji i ve stádiu pokusu, tři až deset let. A u obecného ohrožení je tam sazba tři až osm roků. „Přitom k samotné nehodě agresivním způsobem jízdy ani nemusí dojít. Opravdu lze některé situace posoudit tak, že by k takovému obvinění mohlo dojít,“ upřesnil Farářova slova advokát Jan Černý.

V České republice zákon vyžaduje ohleduplnost a agresivní jízda není v předpisech definována. Nicméně díky velké medializaci případů takzvaných pirátů silnic agresivní řidič přestává být anonymní. „Stejně tak tresty ukládané za ohrožení ostatních účastníků silničního provozu agresivní jízdou jsou často dostatečnou výstrahou,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. 

Agresivita stojí až za 40 % všech dopravních nehod. „Lze ji definovat jako úmyslné chování, jež zvyšuje riziko dopravní nehody nebo konfliktu mezi účastníky silničního provozu a jehož příčinou je zlost či pocit nepřátelství, případně netrpělivost anebo snaha o úsporu času. Negativně se podepisuje všudypřítomný pocit nedostatku času a stres násobený častými dopravními zácpami,“ míní dopravní expert Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský.

Co řidiče rozčílí nejvíc?

Podle průzkumu provedeného EOS Gallup Europe nejvíce irituje evropské řidiče například bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících vozů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli, změna pruhů bez použití blinkrů, nebo váhavá a nejistá jízda jiného řidiče. 

Svou roli v něm ale sehrávají nejen provokující vnější faktory, ale i vrozené dispozice nebo naučené chování. Někteří navenek slušní a spořádaní jedinci se prý agresivními stávají při řízení vozidla, které jim dává pocit moci, jejž postrádají na svém pracovišti či v rodinném životě. Extrémním projevem je tzv. silniční zuřivost (road rage), naštěstí se jedná o velmi řídký fenomén, který ovšem mívá za následek extrémní projevy násilí.

Někteří řidiči mají tendenci definovat se za strážce veřejného pořádku a trestat některé poklesky ostatních – vybržďováním, blokováním předjížděcího pruhu, trvalým svícením dálkovými světly, používáním výhrůžných gest.

 Jeden agresivní řidič zaseje zuřivost mezi další

„Agresivní řidič svým jednáním nejen zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody, ale také negativně působí na psychiku svých obětí. Může tak vznikat kaskádový efekt, kdy jeden rizikový jedinec vybudí agresi v řadě dalších lidí. Ostatně 51 % obyvatel EU přiznává, že v poslední době projevili vůči ostatním agresivitu. V ČR se jedná o 42 procent,“ varuje Budský. 

Prevencí jsou především kvalitní vzdělávání účastníků silničního provozu, jako je například dopravní výchova na základních školách či zavedení institutu takzvaného řidičského průkazu na zkoušku a účinný sankční systém. Zahraniční zkušenost jednoznačně dokazuje, že například zavedení záznamníků jízdy do vozidel může snížit jejich nehodovost až o 20 %, umístění radarů na kritických místech snižuje nehodovost o třetinu. 

„S agresivními řidiči je třeba aktivně pracovat. Nepostačí je jen pokutovat či udělovat jim trestné body. Je potřeba zapojit psychology a zaměřit se na to, aby rizikové osoby byly s to poznat příčiny svého agresivního chování a aby si byly schopny včas uvědomovat možné dopady svého jednání,“ uzavřel Budský.

Takhle to vypadá v praxi – řidiče vytlačil do svodidel náklaďák:

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi