Expert o „svícení“ chodců na silnici: Minimum je páska na kotníku či zápěstí
Politici naservírovali občanům nové téma. Lidé na silnicích mimo obce musí povinně začít „svítit“. Ale zatímco světlomety u auta jsou poměrně jasně definované, jaká móda teď pomůže lidem? Blesk.cz oslovil odborníka na silniční bezpečnost Romana Budského. Podle něj je minimum reflexní páska na kotníku nebo zápěstí, hodí se ale i celá vesta. Rozhodně ale nepomůže bílá barva.
Během posledních deseti let umíralo 6 z 10 chodců. Vůbec nejtragičtějšími měsíci jsou říjen až březen. Sněmovnou ale nyní prošla novela zákona, která by jim měla zajistit větší bezpečí. Na silnici mimo obec totiž budou muset nosit reflexní prvky. Za tmy je tak řidiči uvidí na desetinásobně delší vzdálenost než bez nich. Při jejich nákupu by si ale lidé měli kontrolovat jejich certifikaci.
„Užitím oděvního prvku dojde k významnému zviditelnění chodce, přičemž tím automaticky dochází k větší bezpečnosti pro všechny účastníky silničního provozu. Pro chodce to znamená pořízení jakéhokoliv reflexního oděvního doplňku, pokud již oblečení prvek má, je to dostačující,“ vysvětluje ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Bílá barva nehodám nezabrání
Zahraniční průzkumy ukazují, že většina chodců si nepřipouští, že nejsou vidět. Přitom čtvrtina řidičů přiznává, že si chodce jdoucího v tmavém po okraji vozovky vůbec nevšimla.
Ani bílé oblečení nelze považovat za řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit.
Jak reflexní prvky nosit?
Po zásluze jsou za účinné řešení problému „neviditelnosti“ chodců za snížené viditelnosti považovány reflexní doplňky. Kvalitní reflexní materiály jsou až 1 500x jasnější než běžné oblečení v bílé barvě.
„Minimální plocha by podle mého názoru měla odpovídat reflexní pásce, která se dá koupit a dává se buď nad zápěstí, nebo nad kotník,“ uvádí dopravní expert z Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský.
Pokud pak někdo pravidelně chodí například do práce za tmy po nějaké okresní cestě, tak je podle něj dobré mít i reflexní vestu, která viditelnost chodce znásobí i například za mlhy nebo deště. Umístěny by pak měly být blíže ke středu vozovky.
„Pokud jdeme proti automobilům, tak to dáváme na pravou ruku a pravou nohu, když jdeme po levé straně,“ vysvětluje Budský. Na pohybující se světélkující body reagují zhruba 3x dříve než na reflexní plošky staticky umístěné na trupu.
Lidé podle něj ale zapomínají na to, že na úzké silnici může někdo předjíždět a v podstatě pak chodci najíždí na záda. „Pokud nemá reflexní prvek i na svých zádech, může ho řidič lehce přehlédnout a srazit. Měl by být proto viditelný i pro protijedoucí auta,“ upřesňuje Budský.
Pozor na rozdíl mezi reflexní a fluorescenční barvou
Zahraniční experti se shodují na tom, že za nejlepší barvy reflexních doplňků lze považovat červenou, červenooranžovou a oranžovou. V úvahu připadá i zářivě žlutá popřípadě žlutá se zelenkavým odstínem. Oblíbenou barvou je i bílá, jenže ta moc bezpečná prý není.
„Je u ní riziko, že chodec může splynout s bílým vodorovným dopravním značením, negativní roli sehrává i bílá barva veřejného osvětlení či světlometů protijedoucích vozidel,“ varuje Budský. Důležitá je totiž nejen viditelnost chodce, ale i jeho kontrast vůči okolí, kde se pohybuje.
Při nákupu reflexních prvků by se pak lidé měli zeptat, zda má takový výrobek nějaký certifikát. I mezi nimi totiž lze najít velice levné napodobeniny, u kterých barvy nejsou reflexní, ale jen fluorescenční. „Tyto barvy jsou výborně vidět za denního světla, ale za tmy se chovají jako každé jiné nereflexní barvy. Je proto lepší kupovat skutečně kvalitní věci,“ dodává Budský.
V Estonsku i na Slovensku klesl počet usmrcených chodců
O účinnosti reflexních prvků se přesvědčili už i v zahraniční. Například v Estonsku klesá počet zabitých chodců úměrně s tím, kolik z nich nosí reflexní prvky.
„V roce 2002 používalo reflexy 38 procent chodců, počet usmrcených za tmy činil 27. V roce 2013 už používalo reflexní doplňky 79 procent chodců (děti pak až v 90–95 %), počet usmrcených klesl o rok později na šestnáct,“ uvádí Tým silniční bezpečnosti s tím, že dvanáct z nich nebylo označeno.
Na Slovensku byla povinnost používat reflexní doplňky zavedena v r. 2009, celkový počet usmrcených chodců v daném roce oproti roku 2008 prudce poklesl z 204 na 113, v roce 2014 se pak jednalo o 58 případů.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.