14°C
Ve vysoké rychlosti motorkáři „oslepnou“. Expert: Mají nulové zorné pole
Velikost zorného pole motocyklisty s integrální přilbou je sice 110 stupňů, jenže se zvyšující se rychlostí se rychle zužuje. Při rychlosti výrazně překračující 130 kilometrů v hodině se blíží nule a jízda tak připomíná průjezd tunelem. Řidič ostře vnímá pouze omezený výsek silnice, vše ostatní jako by neexistovalo. Situaci zhoršuje i řešení složité dopravní situace a nevyježděnost.
Řada rychle jedoucích motorkářů spoléhá na to, že je jen tak něco nevyvede z rovnováhy. Zapomínají ale na tunelové vidění, tedy zákonitost v podobě zužujícího se zorného pole v závislosti na zvyšující se rychlost jízdy. Zatímco jeho zorné pole s integrální přilbou v nulové rychlosti je zhruba 110 stupňů, při jízdě rychlostí výrazně překračující povolený maximální dálniční limit se blíží nule.
„Jízda vysokou rychlostí skutečně připomíná jízdu v tunelu. Řidič ostře vnímá omezený úsek silnice, vše ostatní jako by neexistovalo,“ řekl Blesk.cz dopravní expert Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský. Navíc v nenadálé situaci, kterou musí řešit motocyklista jedoucí v jedné stopě, může docházet k dalšímu zúžení zorného pole. Čím větší množství informací je třeba v daný okamžik zpracovat, k tím většímu zúžení zorného pole dochází.
„Hodně ovšem záleží na vyježděnosti konkrétního řidiče. Nadprůměrně ohroženi bývají začátečníci,“ vysvětluje šéfinstruktor projektu Učme se přežít Vladimír Mašek. Na prahu své jezdecké kariéry preferují získávání vizuálních informací především fixací pohledu na konkrétní předměty či vozovku před sebou. Tolik potřebné periferní vidění se u nich zlepšuje postupně, s najetými kilometry.
Zkušení řidiči s tunelovým viděním počítají
„K optimálnímu vizuálnímu vnímání při řízení vozidla dochází až po ujetí zhruba 50 tisíc kilometrů, a to v různých dopravních podmínkách. I to je jednou z příčin zvýšené nehodovosti začátečníků,“ varuje Budský. Zkušení řidiči motorek s úženým zorným polem totiž počítají.
„Předvídavá jízda není výrazem jezdecké nezralosti, ale naopak řidičské zkušenosti. Odpovědnosti vůči sobě samému i ostatním,“ míní Budský s tím, že se nevyplácí ani podceňování stavu zraku. Některé z výzkumu naznačují, že nedostatky ve zrakových funkcích se podepisují na vzniku až 7 procent nehod. „Polovina osob s poruchami zorného pole si nebývá svého nedostatku vědoma,“ uzavřel.
Jen za loňský rok si nehody zapříčiněné nepřiměřenou rychlostí vyžádaly 36 životů a 144 těžkých zranění motorkářů. Pro ostatní účastníky silničního provozu je hůře viditelný, brzdná dráha jeho stroje je ve srovnání s osobními automobily delší a při řešení složitých situací snáze ztratí kontrolu nad svým motocyklem.
Témata:
Související
