Chovatelé prasat: Část vepřového se dováží nelegálně. Jak tomu máme konkurovat?
Část vepřového masa je do Česka nejspíše dovážena nelegálně. Jen tak je možné vysvětlit cenový rozdíl až o 15 korun na kilogram mezi zahraničním a českým vepřovým. V rozhovoru pro Blesk.cz to řekl Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat. Podle něj státní dotace zachraňují tuzemské chovatele před nejhorším, tedy zavíráním dalších chovů.
Produkce vepřového masa v ČR, která obnáší více než polovinu celkové výroby masa v zemi, klesla loni o 3,5 procenta na 227 739 tun. Cena padá kvůli embargu na evropský dovoz do Ruska, ale české výrobce ničí i zahraniční konkurence a dotace jednotlivých evropských zemí. Část vepřového je ze zahraničí navíc pravděpodobně dovážena nelegálně.
Pane Stibale, jaký měli čeští chovatelé prasat loňský rok?
Na počátku týdne vydal Český statistický úřad informaci, že produkce vepřového masa se snížila o 3,5 % a zároveň stoupl jeho dovoz. Oboje je bezpochyby důsledkem vývoje cen jatečných prasat. Zatímco v roce 2014 prodávali chovatelé kilogram prasete v průměru za 43,20 Kč, v roce 2015 to bylo jen 37,90 Kč. Příjmy tedy klesly řádově o 14 procent a náklady zůstaly víceméně beze změny. Je samozřejmé, že tak nikdo nemůže delší dobu podnikat. Proto někteří chovatelé končí s chovem. Soběstačnost ČR ve výrobě vepřového je přibližně na úrovni 50 %, polovina je tedy z dovozu.
Od loňska platí nové označování vepřového. Vedlo to ke zvýšené poptávce po českém vepřovém?
Označování masa je věc, od které jsme si hodně slibovali. Češi jsou zvyklí vepřové maso kupovat a je základním pilířem jejich jídelníčku. Doufali jsme, že když si lidé budou moci vybrat, dají přednost tuzemskému masu – obzvlášť za situace, kdy ze všech stran zní požadavek na české potraviny. Nyní se zdá, že efekt označování není v podstatě žádný.
Jak si to vysvětlujete?
Velkou roli určitě hraje fakt, že velká část spotřeby je ve výrobcích. U nich žádná povinnost označování není a ani by nebyla jednoduše proveditelná. Druhým důvodem je obchodní politika některých maloobchodních řetězců. Stává se, že na tuzemské produkty dávají vyšší marže. A podle ceny se rozhoduje velká část spotřebitelů.
Proč je vepřové maso z dovozu levnější?
Je těžko pochopitelné, že je mnohem levnější maso dovážené ze zemí, kde jsou ceny prasat stejné jako u nás nebo jen mírně nižší. Dovezené maso je přitom levnější třeba o 15 Kč na každém kilogramu. Je ekonomickou záhadou, jak se toho dá docílit, když navíc musíte počítat i s náklady na přepravu. Dá se předpokládat, že přinejmenším část tohoto masa přichází nelegální cestou.
Nelegální cestou? Co to znamená?
Že z takového masa z dovozu nejsou odváděny daně (především DPH). V této souvislosti je ale podle mého názoru mnohem horší, že se tak zároveň toto maso vyhýbá veterinárnímu dohledu, který má zajistit nezávadnost a kvalitu masa.
Jakou roli hrají dotace jednotlivých zemí?
Zatímco u ostatních potravin existuje takzvaná společná zemědělská politika, v případě vepřového a drůbeže to neplatí. Každá země si definuje a zajišťuje dotace z vlastních prostředků. Jde do určité míry o soutěž v dotacích a země, která v ní vyhraje, vyváží maso do ostatních zemí.
Dotace ale získávají i čeští chovatelé…
Je pravda, že v současnosti dosáhly dotace rekordních úrovní – to je výsledek celoevropské krize chovu prasat. Velká část dotací tak přitéká z rozpočtu společné zemědělské politiky. Navíc je třeba upřesnit toto: chovatelé dostali v loňském roce jen část prostředků, která byla přibližně stejná, jako bývá každoročně. Druhá část, která tvoří onu mimořádnou záchrannou částku, by měla přicházet v průběhu prvního pololetí roku 2016. Na začátku jsem mluvil o tom, že stavy prasat klesly. Je třeba říct, že pokud by dotace nebyly, byl by pokles mnohem větší. V podstatě by se jednalo o likvidaci chovu. Takhle sice došlo k poklesu produkce, dalšímu snížení soběstačnosti a nutnosti dovozu, ale rozhodující chovy prozatím fungují.
Přesto k zastáncům dotací nepatříte…
Osobně nejsem velkým přítelem dotací, jen pokřivují celý výrobní řetězec a zvýhodňují ty administrativně šikovné proti těm šikovným ve výrobě. Bohužel si neumím představit současnou Evropu, jak ruší dotace. Je to podobné jako kdysi se studenou válkou – protože oni to dělají, my musíme také – a víc. To míří ke spirále, která nevede k ničemu dobrému. Je ale velmi obtížné tento začarovaný kruh rozetnout.
Odhadnete, jaký rok mají čeští chovatelé prasat před sebou?
Na tuhle otázku je velmi složitá odpověď. Celý problém chovu prasat vlastně vznikl proto, že Evropa ztratila – v rámci sankcí a protisankcí – možnost vyvážet na ruský trh. Celá krize je tedy vlastně výsledkem politických rozhodnutí. Evropská komise se snaží celou situaci napravit – vyhlásila mimořádný záchranný balíček, otevřela dotované skladování a samozřejmě jedná s Ruskem. Nedá se však odhadnout, k jakým koncům tato jednání povedou a zda se otevře třeba alespoň část ruského trhu. Proto je nesnadné odhadnout, jaký bude letošní rok.
Naše kuchyně je postavená na vepřovém. Proto by mělo být levné. Ale ne za cenu dotací. V cenách vepřového je studená válka. EU = jeden velký cenový bordel. Navíc se ukazuje, že sankcemi proti Rusku jsme si vstřelili vlastní branku.