Židovské spící miliardy: Záhada drásá pozůstalé, krouží i kolem Ransdorfa
Je to jedna z největších záhad švýcarského bankovnictví. V tamních bankách leží horentní sumy, s kterými nikdo nehýbe. Jedná se o takzvané spící peníze, které zůstaly po židovských obětech holocaustu. Spekuluje se, že právě o taková konta se zajímal i europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM), který byl ve Švýcarsku zadržen kvůli nesrovnalostem v dokladech při pokusu o výběr stovek milionů euro.
Tradiční švýcarská neutralita přiměla tisíce lidí v době druhé světové války schovat své úspory právě do tamních bankovních domů v domnění, že tam budou finance v bezpečí. V bezpečí byly, a to v až takovém, že k velkému množství těchto kont dosud nemají pozůstalí přístup.
Problém je v tom, že řada židovských klientů švýcarských bank zahynula během nacistického holocaustu a peníze zůstaly v trezorech. Z nich není jednoduché peníze dostat, pozůstalí museli například předložit úmrtní list dotyčného, což v těchto případech nebylo možné. Dokládaly se také informace o příbuzenském vztahu.
„Fungovalo to tak, že musíte prokázat, že jste potomek zemřelých, tak to bylo ve švýcarském bankovnictví vždycky. Ale to není nic nového, to je všeobecně známá věc, takže kdybyste zjistil, že tam máte po pradědečkovi nevybrané konto, tak musíte znát celý rodokmen a musíte mít číslo a přístup. Tak to bylo, jak je to dneska po mnoha letech, to nevím,“ vyjádřil se pro Blesk.cz profesor David Jan Novotný, spisovatel zabývající se židovskou tematikou.
V roce 1996 byla dokonce ustavena mezinárodní komise, která měla za úkol prověřit tento spící majetek. Časopis Time uvedl, že tehdy bylo identifikováno přes 50 tisíc účtů, které si za války založili pravděpodobně evropští Židé.
Předcházely tomu hromadné žaloby, které proti švýcarským bankám podaly židovské organizace zastupující na 300 tisíc rodin. Tvrzení švýcarských bankéřů, že pro výběr pozůstalých peněz jsou zapotřebí těžko dohledatelné dokumenty, tehdy dokonce eskalovala k napětí mezi USA a Švýcarskem, vyhrožovalo se i vzájemným bojkotem produktů. Výsledkem byla dohoda, na základě které měly švýcarské banky vyplatit židovským organizacím 1,24 miliardy dolarů.
Spící stovky milionů dolarů
Neznamená to však, že by už ve švýcarských bankách žádné spící peníze nezůstaly. Britský Guardian před dvěma lety uvedl, že v tamních bankách „spí“ oficiálně 445 milionů dolarů nevyzvednutých aktiv, podle některých odborníků může být ale toto číslo reálně mnohem vyšší, může jít prý až o miliardy dolarů.
O spících penězích zavražděných Židů se hovoří také v souvislosti se čtvrtečním zadržením komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa v bance v Curychu. Tam byl zadržen spolu s třemi Slováky kvůli podezření ze zločinu finančního charakteru. Lidové noviny na základě zdrojů blízkých policii uvedly, že jednou z verzí, s níž vyšetřovatelé pracují, je právě snaha dostat se k takovýmto financím.
Podle časopisu Respekt zmínil tuto možnost i šéf KSČM Vojtěch Filip, který upozornil, že se některé výbory Evropského parlamentu zabývají právě problematikou spících účtů z období druhé světové války. Podle Filipa prý KSČM zjišťovala, zda neměl Ransdorf v tomto smyslu stranický úkol, ale ukázalo se, že nikoli.
