Ochranka to zpackala a teď: Kolem Klause udělali zeď...Blesk se k němu ale dostal!

Středa, pět hodin odpoledne. Prezident Václav Klaus se svým německým protějškem Joachimem Gauckem vcházejí do lidického památníku. Obklopeni muži v černém, se sluchátky na uších.

Pozor, chvátající muž!

Bodyguard v čele výpravy se rozhlíží do všech stran. Znenadání registruje pohyb po své pravé ruce a zastavuje se. A to až do chvíle, než se z delegace oddělí jeden z jeho kolegů a přebírá si podezřele chvátající osobu. Vzhledem k tomu, že jde o opožděného novináře, žene ho před státníky na místo.

U památníku ochránci hlavy státu také nezaváhají. Tři se rozestavují za každým prezidentem, další postávají nedaleko, ostatní monitorují zbylé prostranství památníku. „Přeber si ho, ten v kapuci,“ nabádá zhruba čtyřicetiletý bodyguard svého kolegu a přitom ukazuje na asi pětadvacetiletého muže s foťákem.

Kytka? To je pro mne?

Je patrné, že ochranka se má po minulém průšvihu na pozoru. Podaří se proto předat prezidentovi kytici, kterou mu Blesk přivezl? „Pane prezidente,“ voláme z davu postávajících lidí na Václava Klause. Ten napřed nereaguje. Otáčí se až na druhé zavolání a s úsměvem se dívá na kytici. "Ta je pro mne?" ptá se potěšerně a bere si ji z rukou redaktorky Blesku. Zatímco ta neměla problém se přes ochranku k hlavě státu dostat, fotograf už tolik štěstí neměl. Bodyguardi mu zastoupili cestu.

Husák: Je to na hov..

„Couvej, couvej, vím, že to je na hov..o, ale s tím nic neuděláme, couvej,“ vytlačil pak dokonce fotografa Blesku z blízkosti hlavy státu při odchodu s milým úsměvem na rtech Vladislav Husák. Coby šéf ochranné služby si evidentně vzal nad celou akcí osobní dozor.