Jak Hurvínek vyhrál válku. Chá chá!
Konečně tečka za dlouholetým sporem o práva na loutky Spejbla a Hurvínka. Jak se ale legendární postavičky měnily v průběhu minulého století?
Vrchní soud udělal ve čtvrtek tečku za dlouholetým sporem o práva na loutky Spejbla a Hurvínka. Legendární postavičky přiřkl nynější ředitelce jejich divadla Heleně Štáchové. Dřevěná loutka Hurvínka poprvé zakoulela očima před dlouhými 80 lety a svými kukadly si okamžitě získala publikum. Drzé dítko, šourající se po pódiu v dřevácích, i jeho věrní průvodci Spejbl, bábinka, Mánička i Žeryk baví děti dodnes. A to přesto, že se v historii několikrát změnili. Původního Hurvínka by totiž dnešní děti možná ani nepoznaly.
Proměny loutek Hurvínek Prostořeký klučina se na scéně poprvé objevil 2. května 1926. Za svůj život prošel dvěma výraznýma proměnama. Krátce po jeho vzniku mu zkrátili dlouhý nosík. Další změna pak přišla v roce 1964. "Hurvínek i Spejbl měli ze začátku takřka lidské proporce. Jejich hlavy byly malinké, ale správné vůči tělu, stejně jako u člověka," vysvětluje ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. "Aby byly loutky z jeviště vidět, musely se v 60. letech zvětšit a změnit jejich proporce." Hurvínek se Spejblem tak poněkud přibrali, zaoblili se a zvětšila se jim hlava. "Od té doby prošli už jen několika drobnými úpravami. Šlo například o navázání nití nebo řešení ručiček," dodává Štáchová. Hurvínek se Spejblem postupně změnili i oblečení. Hurvínek se od bílé košilky propracoval až ke svým dnešním kalhotkám a kšandám. Jen kombinaci tmavomodrých kalhot a zelených šlí vystřídaly šedé šortky a kšandy ve vínové barvě. Spejbl Legendární taťulda je o šest let starší než Hurvínek. K tomu ho původně nevázal ani žádný příbuzenský vztah. O tom, že "Hurvajs" bude jeho syn, rozhodli vlastně až diváci. Rodinné poměry ve Spejblově rodině jsou tak trošku zmatené. Hurvínek má sice příjmení Spejbl, ale zase nemá žádnou maminku. I Spejbl stejně jako Hurvínek v roce 1964 nabral na vázě, zakulatil se a jeho hlava se zvětšila. Mánička Hurvínkova kamarádka se na scéně poprvé objevila v roce 1930. Mánička nemá ani příjmení ani rovněž nemá maminku. Od roku 1967 ji mluví současná ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Než se divadlo rozhodlo pro loutku podle návrhu Zdeňka Juřeny, vystřídala Mánička pět tváří. Paní Kateřina Hovorková (bábinka) Nejmladší loutka vstoupila na scénu v roce 1971 jako ženský protějšek Spejbla. Paní Kateřina byla nejprve mondénní intelektuálkou, po několika reprízách se ale proměnila ve věčně udivenou staromódní bábinku. Paní Kateřinu od začátku interpretuje Helena Štáchová. Žeryk Žeryk se stejně jako Mánička poprvé objevil na scéně v roce 1930.
Spejbl s Hurvínkem před soudem Spor mezi Městským ústavem sociálních služeb v Plzni, dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy, a Helenou Štáchovou trval dlouhých osm let. O co šlo? Plzeňský ústav chtěl docílit toho, aby Štáchová nemohla používat ochranné známky na obě loutky. Ty si před deseti lety nechal zaregistrovat její zemřelý manžel, Skupův nástupce Miloš Kirschner. Právnička ústavu totiž tvrdila, že autorem loutek je právě Skupa, podle jehož návrhu je řezbáři vyřezali. Právníci Štáchové ale oponovali, že Skupův náčrtek byl nepoužitelný, protože řezbáři na výrobu takových loutek neměli nářadí. A navíc by se prý loutky podle Skupova návrhu děti bály. Pokud by ústav vyhrál, muselo by mu divadlo platit. Kolik přesně ale není jisté. Zatímco Helena Štáchová tvrdila, že několik set tisíc ročně, právnička ústavu uváděla tři procenta z tržeb divadla. Do Plzně by navíc směřovaly i peníze z prodeje spotřebních předmětů.
