Katasrofální vysychání Amazonie
Oblast Amazonie v Brazílii trpí největším suchem za posledních 40 let. Řeky přestávají být splavnými
Amazonie v Brazílii trpí největším suchem za posledních 40 let. V Amazonském deštném pralese vysychají jezera. Řeky, jež jsou v oblasti často jediné dopravní tepny, přestávají být splavnými. Na více místech se nedostává pitné vody a šíří se rovněž malárie. Do vesnic odříznutých od okolního světa byla během tohoto víkendu zaslána už druhá vlna pomoci. Tuny potravin a léků se dováží na malých vojenských člunech. V polovině října vyhlásil brazilský stát Amazonas kvůli poklesu vody v tamních řekách stav nouze. Potraviny proto musely být distribuovány letecky. Ve městě Maniquiri navíc trpělo 14.000 místních obyvatel zápachem z hromadně uhynulých ryb. "Katastrofa se svými rozměry vyrovná vyschnutí jednoho moře," tvrdí rakouský expert Thomas Lackner z organizace Global 2000, která v Amazonii uskutečňuje rozvojové projekty pro původní obyvatelstvo. Brazilský meteorolog Edvardo Souza se domnívá, že příčinou sucha je prudké oteplení Atlantského oceánu. To vyvolává nezvykle teplé vzdušné proudy, které nad Amazonskou pánví zabraňují tvoření srážek. "Vysychání amazonské oblasti je širší, katastrofální příznak celosvětové změny podnebí. Zvláště neblahé je, že odumíráním deštného pralesa dále narůstají koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, což vyvolává další klimatické změny," varuje Andreas Baur z organizace Global 2000.
