Komentář O. Höppnera: Masakr na norském ostrově ve tvaru srdce

Jde bezesporu o jednu z největších tragédií Norska, ale i v rámci celého světa jde o čin zcela ojedinělý. Počet obětí šíleného blonďáka se zatím zastavil na 84.

Čas

Hrůzná událost nese velmi zvláštní rysy, které ji odlišují od podobných masových vražd. Především je tu časová souvislost s bombovým atentátem v centru hlavního norského města Osla, k němuž došlo dvě hodiny předtím, než šílený Anders zastřelil prvního táborníka.

Spáchala oba činy jedna osoba? Nebo Breivika, obchodníka se zeleninou, inspiroval dým, který stoupal z vládních budov? První exploze otřásla městem v 15.26 h. Ostrov Utoya je vzdálený od centra Osla, kde Breivik byl v době atentátu, asi 40 km, tedy včetně přívozu asi hodinu cesty.

Mozaika

Oba činy jsou v jednom ohledu zcela protichůdné a ano, jako by se doplňovaly: Zatímco při výbuchu v budovách v Oslu byly lidské ztráty minimální, masakr na ostrově byl mimořádně krvavý s ohromujícím množstvím obětí.

Jako by se chtěl původce výbuchů ve městě obětem vyhnout a načasoval bomby na pátek podvečer,  kdy se vládní budovy vyprázdnily a úředníci odjeli na víkend. Atentát v Oslu, navzdory sedmi obětem, nese rysy symbolického, politicky motivovaného činu.

Plán

Je zvláštní, že policie zatím nedokázala určit epicentrum výbuchu, tedy místo, kde bomba explodovala. Je i možné, že šlo o více explozí ve stejném okamžiku. To by napovídalo tomu, že byl atentát dokonale naplánovaný.

Masakr na ostrově Utoya neměl žádnou symboliku. Ve vrahově vzkazu na internetu  "Jeden člověk s vírou zmůže víc, co sto tisíc lidí s pouhými zájmy“ se jen těžko hledá politický motiv. Jeho oběti byli mladí lidé, sympatizující s Norskou dělnickou stranou, která není nijak kontroverzní, jde o levicovou, liberární stranu.

Breivikovo řádění na ostrově vypovídá spíše o tom, že žádný plán připravený neměl.

Krev

Nevšedním a zřejmě nejhrůznějším rysem masakru je fakt, že se odehrál na ostrově. Agentury přesně neuvádějí, kolik bylo na Utoye v době střelby lidí. Z leteckého záběru (ostrov tvarem připomíná srdce) lze ale spočítat asi dvě stě stanů. Hrubý odhad tedy je, že bylo na ostrově asi 500 lidí a Breivik zastřelil nebo postřelil každého pátého táborníka.

V pátek v podvečer vrah vystoupil s přívozu na ostrově a začal zabíjet. Obcházel ostrov a střílel táborníky jednoho po druhém, ve stanech, v hlavní budově, na stromech. Když se někdo pokusil uplavat, Breivik ho zastřelil ze břehu (na pevninu to je asi 150 metrů).

Sebevražda

Pokud měl šílený střelec záměr zmasakrovat úplně všechny, pak si to načasoval hodně špatně. Když ho policie zatýkala, byla skoro tma. Takhle skutečnost svědčí spíše o tom, že se Breivik rozjel vraždit z náhlého impulsu, zřejmě hned poté, co Oslem otřásl výbuch.

Tohle je úplně nejdivnější rys celého případu: Že Breivik přežil, že nakonec nezastřelil sám sebe a policie ho dostala živého.

Náhoda

Možnost, že oba atentáty spáchal Breivik, není příliš pravděpodobná. Vše nasvědčuje spíše tomu, že výbuchy v Oslu byly pro Breivika impulsem.

Lze předpokládat, že bude při výslechu tvrdit: „Odjel jsem na ostrov Utoya potrestat premiéra za to, že nedokázal ochránit město.“ Podle zpráv z tisku měl být toho dne večer norský premiér Jens Stoltenberg na ostrově, ale nakonec tam nejel.

K atentátům v Oslu se zatím nikdo nepřihlásil. Verze amerických médií, že za ním stojí Pomocníci globálního džihádu je vysoce nepravděpodobná.