Vpadne Putin na Ukrajinu? A kdy? Tání tanky nezastaví, olympiáda by mohla

Jak soudí experti, Rusko má na výběr z palety možností útoků, a to v libovolné chvíli – od bleskových leteckých úderů usilujících o rapidní dominanci po pozemní invazi po široké frontě. Do oblastí blízko ukrajinských hranic, včetně Běloruska, už ruská armáda přesunula velké množství vojenské techniky, ale zatím se jeví, že nejsou připraveni veškeří vojáci, kteří by k pozemní invazi byli zapotřebí.

„V tuto chvíli má Rusko připravenou spoustu techniky podél své hranice s Ukrajinou,“ uvádí Janes, agentura pro globální bezpečnostní informace. „Zkracuje to dobu, kterou by zabralo tu oblast naplnit dalšími silami, pokud se rozhodnou bojovat, neboť veškerá těžká technika už tam je.“

Vojáky pak lze dopravit celkem rychle, do tří dnů, třeba vlaky nebo letecky. Celková operace může být podle Janes připravená nanejvýš do dvou týdnů.

Vysoce postavený ukrajinský zdroj CNN v úterý uvedl, že velitelé ozbrojených sil i tajných služeb neustále analyzují satelitní snímky od Američanů i dalších západních zdrojů, aktuální obrázky mají každou hodinu. Stále to podle nich v průběhu týdne nevypadalo, že by se Rusko stavělo do útočných pozic a chystalo na skutečný boj. Nebezpečí tu je, ale ne bezprostřední, uvedl zdroj – a totéž řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj americkému protějšku Joeu Bidenovi.

„Stokrát denně můžeme říkat, že invaze je na spadnutí, ale na místě to situaci nezmění,“ mírní také paniku ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ruská vojska jsou nablízku od roku 2014, ale stále se neshromáždila patřičná síla pro invazi.

Biden slibuje, že Putinovi Ukrajinu nedaruje. Odradí ho, nebo donutí k invazi?

Podle britského novináře a geografa Tima Marshalla by pokyn k útoku přišel před jarním táním. „Nejlepším obdobím na invazi je zima, neboť mechanizované divize potřebují tvrdou zmrzlou půdu,“ uvedl pro CNN.

Sam Cranny-Evans, analytik britského think tanku RUSI, nesouhlasí: „Rusko má dlouhou historii bojů prostě tehdy, kdy mu to vyhovuje. Nejsou žádné skutečné známky, že by mu vadilo bahno. Obrněná bojová vozidla, zejména pásová, mají obecně dobrou pohyblivost i na velmi měkké půdě,“ dodává s tím, že navíc Ukrajina má slušnou síť silnic.

Olympiáda a mír?

O čas se však možná hraje ještě jiným způsobem. Za pár dní totiž začínají zimní olympijské hry v Číně. K těm se pojí tradice olympijského příměří.

„Hry svedou dohromady sportovce ze všech částí světa na největší mezinárodní sportovní událost coby prostředek prosazování míru, vzájemného porozumění a dobré vůle mezi státy a národy,“ uvedl předseda Generálního shromáždění OSN Abdulla Šáhid v dodatečném apelu po příměří. To má začít sedm dní před zahájením olympijských her, čili od pátku 28. ledna, a trvat ještě sedm dní po zakončení her paralympijských, tedy do 20. března.

Z olympijských ideálů a mírových idejí si Vladimir Putin zjevně moc nedělá – však do Gruzie (do separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie) vpadly ruské tanky začátkem srpna 2008, zrovna během letních olympijských her v Pekingu, jak připomíná komentátorka CNN Frida Ghitisová.

A není to jediný případ: „Než závěrečný ceremoniál roku 2014 ukončil ruské zimní olympijské hry v Soči, proruští demonstranti na ukrajinském Krymském poloostrově už byli v ulicích. Za pár dní neidentifikovaní ‚zelení mužíčci‘, maskovaní vojáci v uniformách bez označení, zahájili nejnestoudnější porušení mezinárodního práva od ruského prezidenta Vladimira Putina: anexi území jiného státu,“ napsala komentátorka. Se samotným vpádem na Krym tehdy Putin čekal, aby neodlákal pozornost od olympiády, kterou se chtěl předvést světu. Jiná teorie naopak říká, že pozornost odvést chtěl, totiž od podezření na masivní korupci kolem ohromných nákladů na pořádání her, mimochodem historicky první zimní olympiády v subtropech.

Nyní by to ale mohlo být jinak, hostitel nadcházejících her Si Ťin-pching se totiž stal důležitým Putinovým spojencem. „Nebyl by nadšený, kdyby si Putin vybral právě tuto chvíli na invazi Ukrajiny,“ uvedla Wendy Shermanová, náměstkyně amerického ministra zahraničí. A jak podle CNN připomněla, Putin plánuje zahájení olympiády osobně sledovat – na rozdíl od Joea Bidena a dalších západních vůdců, kteří hry bojkotují kvůli čínské genocidě Ujgurů a dalších národnostních či náboženských menšin. Přitom ruští sportovci kvůli rozsáhlému trestu za masivní dopingové skandály nebudou v Pekingu soutěžit pod ruskou vlajkou a místo hymny jim v případě výhry zahrají Čajkovského.

Ruská invaze na Ukrajinu? Česko může být další, hrozí i migrační vlna, varuje expert

Agentura Bloomberg dokonce uvedla, že podle nejmenovaného diplomatického zdroje Si Ťin-pching přímo v prosinci Putina požádal, ať během olympiády na Ukrajinu nevpadá. „Ta zpráva je zcela vycucaná z prstu,“ reagoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí. „Chce očerňovat a rozkližovat čínsko-ruské vztahy, ale také záměrně narušovat a podrývat zimní olympijské hry v Pekingu.“ Rovněž Kreml zprávu popřel coby fake news a snahu rozdmýchávat napětí.

Shermanová soudí, že zřejmě ani Putinovi spolupracovníci netuší, co prezident plánuje. „Ale vidíme všechny známky, že použije vojenskou sílu, asi tak do poloviny února. Ale také myslím, že má prezident i jiné plány. A netuším, zda se už finálně rozhodl,“ sdělila náměstkyně.

Boje se bojí

Co by mohly znamenat ty alternativní plány? „Důležité je si uvědomit, že Rusko se docela obává kontaktního boje,“ uvádí politolog Cranny-Evans, analytik britského think tanku RUSI. „Viděli jsme to v Čečensku, v Afghánistánu, v Gruzii i při jeho tajných nasazeních na Ukrajině – že vojenské ztráty skutečně vytvářejí politický tlak.“

Místo přímého boje by se Rusko mohlo uchýlit k alternativním, hybridním metodám: Rozsáhlé špionážní kapacity mu umožňují útočit na klíčovou ukrajinskou infrastrukturu, například vojenské základny, elektrárny, mosty…  „Cílem je buď předejít kontaktnímu konfliktu, nebo formovat bojiště, aby v případě boje bylo příhodnější pro ruské síly,“ dodává Cranny-Evans. Zatím podle něj Rusko jen nepokrytě předvádí, že má kapacity na invazi, ale dává si načas s umístěním těch posledních figur. Možná si Kreml nechává prostor pro vyjednávání, kterým by svých cílů dosáhl raději než bojem. Například dosadit do Kyjeva proruského či aspoň neutrálního prezidenta.

Ukrajina poslala své vojáky hlídkovat do radioaktivního Černobylu: Bojí že Rusové zaútočí právě tam!

„Připravujeme se na různé scénáře,“ konstatoval ministr zahraničí Kuleba. „Už ale pozorujeme scénář destabilizace Ukrajiny, ten už se provádí – šíření paniky, tlak na finanční systém Ukrajiny, kyberútoky proti Ukrajině.“