Migranti u hranic Polska: Byznys pašeráků, zrádné bažiny a proražený plot. Mrtví přibývají

Mnozí z těch, kteří se přes Bělorusko snaží dostat do zemí EU, přišli z Blízkého východu a Afghánistánu. Někteří jsou také z Afriky. Evropská agentura pro pohraniční stráž Frontex za září (nejčerstvější dostupná data) uvádí jako TOP 5 zemí původu Irák, Sýrii, Afghánistán, Turecko a Írán. Od léta počty lidí snažících se překročit východní hranici EU pomalu narůstají. Některé se pohraničníkům podaří zachytit, jiní jim proklouznou a pokračují do západní Evropy.

Méně nebezpečné, než moře

Není to pro ně zdaleka tak nebezpečná cesta jako pro ty, kteří se snaží překonat Středozemní, případně Egejské moře. Stačí si koupit letenku do Minsku a na několikahodinovou cestu k polské, litevské nebo lotyšské hranici si najmout auto, připomíná BBC.

I tak ale několik lidí zemřelo mj. na podchlazení, když se jim dlouho hranici překonat nedařilo. Objevily se i další zdravotní obtíže. Podle agentury AP je již devět mrtvých. AFP píše o jedenácti mrtvých.

Prolomený plot a útěk do Polska

Skupina zhruba 50 migrantů v sobotu večer překonala polskou bariéru na hranici s Běloruskem a dostala se do Polska. Informovala o tom dnes podle agentury DPA polská policie. Dodala, že následně bylo zadrženo 22 Iráčanů.

Na jiném místě se podle policie o přechod pokusila větší skupina migrantů, ale neúspěšně. Migranti házeli na policisty kameny a jednoho z nich zasáhli do helmy. Agentura DPA uvedla, že policista utrpěl lehké zranění.

Polská policie v pohraničí v sobotu zadržela rovněž čtyři osoby podezřelé z převaděčství, které se pohybovaly společně s migranty. Šlo o dva Gruzínce, jednoho Poláka a jednoho Syřana, napsala DPA. U hranic s Běloruskem je nyní na 15 000 polských vojáků. Migranti se přes tuto hranici snaží dostat už několik měsíců, v posledním týdnu se jich tam ale nahromadilo několik tisíc.

Lukašenko navázal na Erdogana

Ještě před půl rokem taková cesta nebyla možná, běloruská vláda migraci bránila. „Houfy migrantů jsme tu chytali – teď na to zapomeňte, chytejte si je sami,“ pronesl však diktátor Alexandr Lukašenko v reakci na sankce, které na něj uvalila Evropa – kvůli nefér prezidentským volbám a později též kvůli únosu letadla s disidentem Ramanem Pratasevičem.

Pak se podmínky pro vstup do Běloruska zjednodušily. „Věděl jsem, že to bude totéž, co se roku 2015 stalo s Tureckem,“ řekl reportérům BBC Murád, který v severoiráckém Irbílu zprostředkovává letenky a víza Iráčanům, Syřanům a dalším migrantům.

Před šesti lety se rozhořel spor mezi EU a Ankarou právě o zachytávání migrantů, kteří do Evropy chtěli například kvůli občanské válce v Sýrii či konfliktu s organizací Islámský stát. Pro Turecko to znamenalo ohromný nápor a prezident Recep Tayyip Erdoğan také přestal migranty zadržovat. EU nakonec couvla a přislíbila Turecku pomoci šesti miliardami eur (cca 150 mld. Kč).

V létě se po sociálních sítích začaly šířit zvěsti, že podobně Evropě hrozí Lukašenko. Murád kontaktoval známé v Bělorusku a ptal se jich na nová vízová pravidla. „Je to teď jednoduché,“ potvrdili mu. A tak rozjel byznys.

Ženy a děti vojáci tlačí přes plot. Lukašenko tlak stupňuje, migranti zvažují cestu skrz Česko

Napřed stačilo, když Iráčanům, Syřanům a dalším poslala elektronickou pozvánku běloruská cestovní kancelář. Když se ale rozšířily podvody, začalo být pro koupi letenky nutné vízum. Trvá to déle, ale o velkou komplikaci se nejedná, běloruské úřady ochotně udělují sedmidenní turistická víza.

První takové známky přišly už v březnu. „Začalo to jako náznaky od běloruské vlády, že je ochotná zjednodušit udělování víz pro ‚turisty‘ z Iráku,“ řekl BBC náměstek litevského ministra vnitra Kestutis Lancinskas.

Tlak na aerolinky

Letenka nemusí být vůbec drahá. Pravidelné spoje má Bělorusko s řadou blízkovýchodních měst, včetně Istanbulu, Dubaje, Bejrútu či Damašku. Zajišťují je třeba běloruské aerolinky Belavia, ruský Aeroflot nebo Turkish Airlines. Kromě toho server FlightRadar24, který průběžně monitoruje leteckou dopravu, ukazuje, že několik soukromých firem za uplynulý týden vypravilo charterové lety z Bagdádu či Dubaje do Minsku. Vyhledávač letenek Kiwi ukazuje, že se z Bagdádu do Minsku dá (se dvěma přestupy) v příštích dnech letět pod pět tisíc korun.

EU proto zvažuje trestat státní i soukromé aerolinky, které se na převozu migrantů podílejí. Zatím se v srpnu podařilo přimět iráckou vládu, aby zakázala pravidelné lety do Běloruska. Pro migranty to maximálně znamená menší logistickou komplikaci. A zrovna na společnost Belavia dnes EU prakticky žádnou páku nemá, do evropského prostoru už nesmí v rámci sankcí za vládní únos letadla RyanAiru s disidentem Pratasevičem.

Převaděči za statisíce

Cestovní agentury příliš nezastírají, že jde o jednosměrnou, a rozhodně ne turistickou cestu. Přesto takové nenabízejí tak úplně oficiálně, spíš po sociálních sítích či zprávami přes mobilní aplikace. Nelegální je až překračování hranice. S tím pomáhají převaděči. Murád prý s takovými nepracuje, avšak radí svým klientům, ať si nějakého najdou až v Minsku, bude to levnější a spolehlivější. Před jeho kanceláří se ale reportéři BBC scházejí s místním zprostředkovatelem, který se zjevně s Murádem zná.

„Půjdete neznámými lesy, v cizí zemi. Číhají na vás lupiči, sleduje vás mafie. Jsou tam divoká zvířata, musíte překročit řeky a močály. Vrháte se do neznáma, i když máte GPS navigaci,“ vykresluje zprostředkovatel nástrahy. Jediným rizikem nejsou běloruské pořádkové síly: „Věc usnadňují, pomáhají lidem.“ Přesto doporučuje angažovat protřelého pašeráka; takové služby podle něj vyjdou na v přepočtu 200-260 tisíc korun.

Lukašenkův obchod s lidmi: Migranti zkusili „protrhnout“ polskou hranici, u plotu živoří i děti

Bělousko popírá, že by migraci usnadňovalo, ale výpovědi migrantů to rozporují. Iráčana Abbáse na chvíli běloruští pohraničníci zastavili – ale jen proto, že chtěli památku. „Pořídili si s námi selfie a ukázali nám cestu,“ popsal pro BBC.

Několik desítek migrantů vzali vojenským náklaďákem přímo k vhodnému místu u hranice. „Pak nás voják požádal, ať počkáme, aby se mohli ujistit, že je cesta do Polska otevřená,“ popsal pro BBC mladý Kurd Idrís. „Myslím, že nám dokonce přestříhal ostnatý drát.“

Pak pro Idríse nastal nejhorší úsek cesty – polské bažinaté lesy. Kráčeli sotva dvacet kilometrů, ale vyčerpávajícím terénem. Konečně dorazili ke smluvenému místu u obce Milejczyce, kde čekal další kontakt s autem. Po EU už to byla snadná cesta. Z Irbílu odletěli 25. září, v Německu byli 10. října; většinu toho času strávili prodlevami a neúspěšnými pokusy v Bělorusku.

Tato skupina měla štěstí, tisíce jiných uvázly u polské hranice, kde je pohraničníci a vojáci zadržují – a ti běloruští jim podle některých zpráv dokonce brání v návratu.

Migranti se skrývají v lesích u hranic Polska v tenkém svetru. A brečí. Místní zkouší, co se dá

„Běloruský prezident se rozhodl otevřít hranice s EU,“ vysvětlil Idrís, kterého by dřív tato trasa do Evropy nenapadla. Do Běloruska odletěl se skupinou vrstevníků z Kobanî v Sýrii, cestovali přes severní Irák. Idrís po cestě na mobil natáčel videa a posílal je BBC.

Vedle nákladů na převaděče ho prý cesta stála 110 tisíc korun – letenka, hotel v Minsku, vízum. Jiná skupina Iráčanů, jež přiletěla do Minsku začátkem listopadu, platila zhruba 65-90 tisíc korun za osobu, zjistila BBC. Lidem ze zničených zemí to pořád připadá jako nadějná investice. Jak říká Idrís: „V Sýrii nemám žádnou budoucnost.“