České cestovky v krachu: Na vině pandemie i semafor? Expert o auditu i vyhlížení mládeže

Od začátku pandemie bylo jasné, že nejspíše nejpostiženějším oborem bude cestovní ruch. Kvůli rychlému šíření koronaviru byly loni uzavřeny hranice většiny států a cestování se tak stalo na čas téměř nedostupné – především to turistické. A bity byly jak cestovní kanceláře, které zprostředkovávají zájezdy do zahraničí, tak i ty příjezdové, které v ČR poskytovaly zahraničním turistům program, ubytování nebo i celý zájezd. 

Desítky úpadků

Do problémů se dostala řada českých cestovních kanceláří. Podle dat z ministerstva pro místní rozvoj muselo od 1.1. 2020 k 6. 9. 2021 na 20 podniků vyhlásit úpadek. Dalších 31 ukončilo činnost a 217 činnost přerušilo, jak informuje Blesk Zprávy Vilém Frček z odboru komunikace MMR. Některé cestovní kanceláře se také transformovaly do cestovní agentury, jak učinila například Firo Tour.  

FIRO tour před krachem? Do hry vstoupila pojišťovna, zoufalé klienty už vyplácí

V současnosti je na českém trhu 620 cestovek a z toho 17 je nově vzniklých. Ani ty ale nemají jisté postavení na trhu, jak zmínili zástupci Asociace cestovních kanceláří (ACK) na nedávné tiskové konferenci. Nadále totiž trvá pandemie, cestovních ruch se zcela nerestartoval a vedle toho je podle ACK nastaven nevlídný systém pro vycestování do ČR jak pro cizince, tak i pro Čechy, kteří se z dovolené vrací. 

Chybí nám mládež i senioři z autobusů

Současný nedostatek zahraničních turistů se navíc projevuje podle expertů i v jiných oborech. Výrazné ztráty pociťují muzea, divadla či atrakce. Tyto služby navíc nadále čelí velkým ztrátám i přesto, že se pomalu vrací individuální cestovatelé. Bývají totiž zaměřené na skupiny a organizované zájezdy, které jsou doposud pasé. ACK tak předpovídá, že může výpadek přispět ke zdražování mnoha služeb. 

„Co se týče podílu skupinové turistiky, tak toto číslo trvale klesalo i před pandemií (...) Odhadem se ale podílí na 30-40 % celkového objemu turistů,“ uvádí pro Blesk Zprávy majitel cestovní agentury Karel Výrut, který zprostředkovává ve velkém právě skupinové zájezdy. Dodává ale, že musíme přemýšlet i o tom, odkud skupiny přijížděly. Například z Izraele k nám odhadem z 99 % mířily právě jen organizované zájezdy, u Polska je to cirka 50% podíl.

Tyto povětšinou „autobusové“ zájezdy se stále plně nerozjely. Podle Výruta za to z části může i fakt, že není jednoduché naplnit 50místný autobus tak, aby celá skupina byla např. proočkovaná a tím i bezinfekční a schopna se účastnit společných akcí a nečekat v izolaci. „Velká Británie? Nejezdí. Německo také nejezdí. Slováci asi přijedou, Ukrajinci snad také. U Itálie je pak cítit antipatie k Česku. Funguje zde takový zpomalovací mechanismus, protože Česko nemá po jarní epidemiologické situaci dobrou pověst,“ uvedl během tiskovky Výrut. 

Podle Výruta jsou agentury zaměřené na příjezdový cestovní ruch se zákazkami prakticky na nule. Musely dokonce propustit 70 % lidí. Tím se podle expertů mnoho kvalifikovaných lidí, kteří často umí i několik světových jazyků, vrhne na méně kvalifikovaná místa. Podle ACK tyto agentury generovaly ročně obrat kolem 6 miliard korun a loni propad tržeb činil 95 %. 

Blesk Zprávy se doptávaly, které lokality dostaly pomyslnou největší ránu. Očekávanou destinací je v tomto Praha, ale také Český Krumlov, Krkonoše i Šumava. „Celkově západní a jižní Čechy. A všechny města UNESCO. Byli závislí na autobusových zájezdech. Podívejte se například na strukturu německých zájezdů na jaře a na podzim. Samé skupinové zájezdy, častokrát pořádané malými agenturami,“ dodává k tématu Michal Veber, výkonný ředitel ACK.

Papež: Cestovatelská mapa potřebuje audit

A jak tedy vrátit do Čech turisty? Podle zástupců asociace by výrazně pomohlo, kdyby se ustanovil přehledný a jednotný systém pravidel, který by byl konstantní. Místopředseda ACK Jan Papež v tomto ohledu spílal vládě za cestovatelský semafor. „Mapa by měla projít auditem, nezávislým auditem. Ať to klidně udělá Sněmovna. Mohlo by dojít k tomu, co je třeba v Německu. Tam jsou dvě barvy, černá a červená barva,“ řekl Papež Blesk Zprávám.

Současná cestovatelská mapa, která určuje podmínky pro cestu do Česka podle barev, obsahuje čtyři kategorie. Zelenou, oranžovou, červenou a tmavě červenou. Během tiskové konference Papež zmínil, že nerozumí tomuto rozdělení i proto, že poslední dvě kategorie mají stejné podmínky. 

Přehledně pro cestovatele: Evropa se zbarvila do tmavě červené

Papež kritizoval ministerstvo zdravotnictví, že již přes rok žádá vysvětlení, podle jaké metodiky se státy do mapy řadí. Blesk Zprávy oslovily ministerstvo s obdobným dotazem a s otázkou, zdali se kategorie budou promázávat. Ostatně nedávno zcela zmizela černá kategorie. Prozatím ale rezort neodpověděl. ČTK nicméně připomíná, že ministerstvo hájilo mapu tím, že země jsou do kategorií řazeny na základě dat, kterými se řídí celá EU. 

Vedle kritiky cestovatelské mapy a nepřehledných podmínek pro vstup do země, především pro neočkované, zazněla na tiskové konferenci i kritika na pomoc cestovnímu ruchu. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) však cestovní kanceláře a agentury získaly mnohem vyšší podporu než mnohá jiná odvětví. V dotacích dostaly 1,6 miliardy korun, v úvěrech a zárukách 697 milionů korun, dodává MMR v tiskové zprávě.

Dle asociace ale podpory již skončily, ačkoliv boj ještě není u konce. Podle Výruta je také dobré zmínit, že u programu COVID dostávaly agentury s obratem kolem miliardy 50 tisíc korun. 

MMR ale připomíná i další úlevy. Například zákon Lex voucher či podporu tuzemského ruchu formou poukazů do lázní.