Neděle 5. prosince 2021
Svátek slaví Jitka, zítra Mikuláš
Zataženo, déšť se sněhem 2°C

Rodiče popíjejí, děti prudí a servírky jsou chůvy? Španělsko řeší legalitu barů jen pro dospělé

Autor: El País, mav - 
16. října 2021
18:25

Mají se děti brát do barů? Jakou odpovědnost za ně mají rodiče mít? Existuje pedofobie čili strach z dětí? Takové otázky vždy vyvstanou, když se některý podnik rozhodne zakázat vstup dětem, píše španělský deník El País.

Debatu o dětech rozvířila restaurace Balicana v Bilbau, když se prohlásila za zónu prostou dětí. „Připomínáme, že náš lokál je rezervován exkluzivně dospělým,“ stojí na webové stránce podniku. 

Balicana si tím vysloužila kritiku spotřebitelského sdružení FACUA, které upozorňuje, že zákaz nepřípustně diskriminuje lidi pro jejich věk a porušuje zákon – ten praví, že nezletilí v doprovodu odpovědných dospělých do barů a restaurací smějí. FACUA také vyzývá veřejnost, aby hlásila jiné provozovny takto diskriminující děti.

Tyto restaurace argumentují, že přítomnost dětí narušuje atmosféru, zvyšuje hluk či že na ně často rodiče dostatečně nedohlížejí.

„Města i bary se mají přizpůsobovat jim, ne naopak. Stejně, jako se místa adaptují lidem s handicapy, přidávají třeba rampy pro vozíčky, tak se musejí adaptovat, aby se tam děti mohly rozvíjet a relaxovat, obojí je pro ně velmi důležité,“ prosazuje Berna Iskandarová, novinářka zaměřená na mateřství, rodičovství a práva dětí. A jedním dechem dodává: „Když budeme budovat prostory k dětem přátelštější, budou si je lépe užívat jak děti, tak dospělí. Cíl je jasný: Musíme se ze současné společnosti zaměřené na dospělé přeorientovat na společnost zaměřenou na děti.“

Dřív bývalo víc otevřených prostor, připomíná pro El País novinářka, děti víc chodily ven, a tak se domů na jídlo vracely vyběhané, odpočaté. Stále víc času však tráví uvnitř a nevybíjejí energii. Plus se jim rodiče dostatečně nevěnují.

Dítě bez dozoru bude prodávno do otroctví?

Nedávno se podobné případy jako v Bilbau řešily i v Murcii, Salamance a Vigu. „Každé dítě bez otcovského/mateřského dozoru se stává majetkem baru a bude prodáno do otroctví,“ vyvěsil ceduli provozovatel baru Venus v Murcii. Ve skutečnosti má Manuel M. Villalba děti rád a samozřejmě šlo o vtip, rýpnutí na dospělé: „Rodiče popíjejí, zatímco jejich potomstvo prudí ostatní,“ řekl El Paísu. Ceduli měl v baru asi rok, než ji někdo sebral. Na sociálních sítích se pak rozjely debaty, část lidí bar hájila, část odsuzovala.

„Když jsem dělala servírku, někteří rodiče si mysleli, že jim taky dělám chůvu,“ komentovala María Ángeles Cámaraová. „Prcka mi nechali u baru a sami si šli na terasu,“ uvedla.

Livingstone bar v Salamance také nevyvěsil přímý zákaz, jen dílčí omezení jako „zákaz vstupu s hračkami“ či „nepřebalujte děti na WC“. Zatímco šéf baru Venus se i po twitterové bouři rozhodl ceduli vrátit, byť už bez slova otrok, Livingstone se na Facebooku omluvil a zákazy sundal.

„Společnost se celkově točí kolem dospělých,“ kritizuje Esther Vivasová, socioložka a autorka knihy Neposlušná máma. „Na dětství má velmi pokrytecký pohled. Na jedné straně ho velebí, například roztomilé poslušné děti, jaké vídáme v reklamách. Zároveň se otáčí zády k potřebám dětí a skutečnosti, že se chovají jako děti. Když se začnou smát, běhat a být nepříjemné, chceme hotely, bary a prostory bez dětí.“

Hotelů jen pro dospělé se ve Španělsku najde relativně dost. Podle Španělského svazu hotelů (CEHAT) je adult-only asi pět procent z nich. Cestovatelský portál Tripadvisor registruje v zemi 3316 hotelů a dalších ubytovacích zařízení, požadavek „jen pro dospělé“ zúží nabídku na 249 podniků.

Skupina Barceló má po světě 17 hotelů pro lidi nad 17 let, polovinu z nich ve Španělsku. Vždy ale v destinacích, kde provozuje i jiné, přístupné dětem. První takto funguje od roku 2011. „V té době jsme vyhodnotili, že jistý segment naší klientely hledá klid. Zpravidla jsou to luxusní hotely pro náročné hosty, větší důraz se klade na gastronomii a další služby,“ popsal El Paísu mluvčí skupiny Álvaro Pacheco.

Hranolky nevedeme

„Většina našich hostů jsou páry mezi 35 a 50 lety, které na víkend nechávají děti u příbuzných,“ říká Agustín Gómez, který před pár lety na venkově otevřel gurmánský hotýlek s restaurací La Gastrocasa; nabízí i kulinářské kurzy. „Menu chystáme podle toho, co každý den koupíme, základem jsou ryby a plody moře. Přizpůsobujeme se, když mají zákazníci alergie, ale hranolky nepodáváme, jestli si rozumíme,“ naráží na oblíbený dětský pokrm. 

„Často nám hosté říkají, že když nechali doma svoje děti, nechtějí se potýkat s dětmi cizími,“ dodal Gómez.

„Není možné zakazovat vstup dětem jen proto, že jsou děti. Vkus klientely vše neospravedlňuje, někteří zákazníci by mohli žádat, aby dovnitř nesměli žádní černoši nebo aby veškerý personál byly ženy v bikinách,“ kritizuje praxi Rubén Sánchez, mluvčí spotřebitelského sdružení FACUA.

Generální tajemník svazu hotelů Ramón Estalella připomíná, že omezení se na dospělé hosty je omezující i pro hotely – 60 % turistů ve Španělsku představují rodiny s dětmi. „V informacích uvádíme, že je to hotel doporučený hlavně dospělým a že není zařízený pro děti. Ale když otec trvá na tom, že přijede? Zakazovat mu to nebudete, ovšem bude to pro něj od první minuty nepohodlné,“ uvedl Estalella pro el Diario. Některé online rezervační systémy ovšem ubytování dětí v takových podnicích vůbec neumožňují.

„Španělsko má bohatou nabídu hotelů po celé zemi, s možnostmi pro každého,“ soudí Emilio Gallego ze Španělského svazu hotelnictví. „Když se pár společností rohodne zaměřit na dospělou veřejnost, nevidím to jako problém, když jich je daleko méně než hotelů specializovaných na rodiny,“ řekl El Paísu.

Právnička Eva Giménezová souhlasí, že přímý zákaz dětí je diskriminace. Ale podniky podle ní mají v rámci svobody podnikání jiné možnosti, aniž by explicitně děti diskriminovaly: Mohou směřovat svou reklamu na specifickou klientelu, nenabízet dětská menu či postýlky a přistýlky zdarma. „Třeba lze zakázat křik v bazénu. Když dítě křičí, můžete ho vyhodit, stejně jako dospělého,“ dodává Giménezová s tím, že a priori dávat do rovnítka děti a křik není fér.

„Pedofobie existuje od počátku věků,“ tvrdí novinářka Iskandarová. „Děti jsou nejzranitelnějšími členy společnosti a nemohou se samy bránit. Mezi dospělými panuje skutečná nevědomost, co se týče potřeb našich nejmenších dětí, které mají naplňovat očekávání neodpovídající jejich věku. Dětství je fází intenzivního vývoje, kdy mají experimentovat.“

Drink bez roušky, ale do školy s rouškou

Socioložka Vivesová k tomu dodává, že některým lidem děti zkrátka vadí: „Prostě proto, že jsou děti. Žijeme ve společnosti absolutně zaměřené na produktivitu, trh a ekonomický zisk, v níž jsou závislí lidé na obtíž. To je hlavní příčinou pedofobie,“ řekla El Paísu.

Děti se musejí chovat jako dospělí, přizpůsobovat systému, který je trestá. Za pandemie koronaviru je podle socioložky diskriminace ještě markantnější. „Za krize byly nejvíc trestanými členy společnosti, týdny zavřené doma, nemohly se socializovat s vrstevníky. I nyní, kdy na drink s přáteli smíte bez roušky, musí do školy každé dítě roušku nosit, včetně přestávky. Je to flagrantní diskriminace a důkaz, že pedofobie existuje.“

Video Gastronomický zážitek pro čtyřnohé mazlíčky. Vezměte je do psí restaurace. Vybírat mohou z menu, dostanou i dezert - Kateřina Lang

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa