Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Opium na každém kroku: Jak Tálibán (ne)řeší drogový problém Afghánistánu

Autor: ksi, Die Welt - 
24. října 2021
09:00

Pěstování drog je v Afghánistánu jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu. Reportéři serveru Welt byli v polích a hovořili s lidmi, kteří žijí z opia a marihuany. Tálibán už jednou pěstování zakázal, teď je to ale jiné.

V poledním vedru se krčí asi deset mužů ve stínu posledního zbývajícího hrobu na zchátralém hřbitovním areálu v Mazáre Šaríf. Někteří kouří pervitin z malých skleněných dýmek, jiní bafají heroin nebo opium na hliníkové fólii. Panuje tu uvolněná nálada. Ale rauš náhle končí, když se objeví ozbrojení bojovníci Tálibánu.

Islamista pažbou pušky udeří jednoho z uživatelů drog a ještě do něj kopne. „Tálibán nás bije neustále,“ říká statný a vysoký Núralláh, sotva bojovník se zářivě červeným šátkem zase zmizí. „Podívejte se sem,“ vybízí sedmatřicetiletý stavební dělník. Ukazuje oteklou ruku a napuchlou levou tvář. Pak si vyhrne rukáv košile. Paže je pokryta červeno-modrými skvrnami. „V minulosti se tu scházelo denně více než tisíc lidí,“ říká Núralláh. „Od doby, kdy se k moci dostal Tálibán, to skončilo. Každý se bojí, že bude zbit a zatčen.“

Radikálním islamistům moderní drogová terapie nic neříká. Řídí se zastaralým přesvědčením, které zákazy, a především drakonické tresty považuje za všeléky. Je třeba bojovat proti nemravnosti a zlu, které odrazují od zbožného života. Alkohol a všechny drogy jsou považovány za „harám“, tedy islámem zakázané.

Není tedy divu, že mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid slíbil „zákaz pěstování máku“ krátce po převzetí moci. Mudžáhid chtěl tímto prohlášením zabodovat zejména u západních zemí. Koneckonců, Afghánistán je největším producentem opia na světě a dodavatelem surovin pro výrobu 95 procent heroinu v Evropě.

Protidrogové úřady by určitě měly méně práce, kdyby v Hindúkuši ve skutečnosti mák nerostl. Ale není to tak jednoduché. Opium je jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů Afghánistánu. Podle OSN se pěstování máku podílelo na celkové ekonomice osmi až jedenácti procenty. V závislosti na výnosu sklizně se roční příjem pohybuje mezi 26 až 46 miliardami Kč. Mák roste na celkem 224 tisících hektarech půdy a odhaduje se, že z jeho produkce žije 120 tisíc až 400 tisíc lidí. Zkrátka velký byznys.

Tálibán už jednou pěstování opia zakázal, během svého prvního emirátu (1996–2001). V té době však zákaz jen přispěl ke všeobecné nespokojenosti, a proto islamisté nechtějí tuto chybu znovu opakovat. Je tu však ještě jeden, mnohem důležitější bod: I pro Tálibán je produkce opia a heroinu vysoce výnosná.

Podle zprávy americké vládní komise pochází 60 procent ročního příjmu Tálibánu z obchodování s drogami. Odhady se pohybují mezi 100 a 400 miliony dolarů (2,2 – 8,8 miliardy Kč) ročně. Islamisté mohou sice navenek hlásat ctnost a zbožný život, pokud však jde o peníze, na morálce už tolik nezáleží. Dokonce ani puritánský Tálibán nehodí lukrativní obchodní model přes palubu. Oznámili sice zákaz opia, není však jasné, kdy vstoupí v platnost.

„Než budeme moci zastavit pěstování máku, potřebujeme pro zemědělce alternativní rostliny,“ říká mulla Núr Ahmad Sájid, jenž je mluvčím Tálibánu v Kandaháru, hlavním městě islamistů, které leží ve středu jedné z nejdůležitějších oblastí pěstování máku. „K provedení změny potřebujeme pomoc ze zahraničí,“ zdůrazňuje muž s dlouhým plnovousem a černým turbanem na hlavě.

Zatím je však stále nejasné, zda a v jaké formě se emirátu dostane mezinárodní podpory. Rada bezpečnosti OSN přikládá podmínky k případným finančním příspěvkům, které Tálibán nechce plnit. Tyto požadavky zahrnují zastupitelskou, demokratickou vládu a záruky pro vzdělávání, ženská a lidská práva.

Opium jen pro vyvolené

Vše tedy prozatím zůstává při starém. Afghánští farmáři pokračují v pěstování máku a Tálibán vydělává miliony. To však neznamená, že islamisté schvalují opium všude a pro každého. Chtějí určovat, kdo bude z obchodu s drogami profitovat. Například v Mazáre Šarífu je mák zakázán, jak informoval jeden z místních farmářů. „Každého, kdo vysadí mák, Tálibánem potrestá,“ říká vyděšeně. Proč tomu tak je, se muž neodváží odpovědět.

V provincii Mazáre Šaríf převažují Tádžikové, jedna z mnoha etnických menšin v Afghánistánu, jak píše server Welt. Severní soused Tádžikistán podporuje odpor proti novým islamistickým vládcům. Navíc je jeho hlavní město Dušanbe sídlem afghánské exilové vlády bývalého viceprezidenta Amrulláha Sáliha, jenž pochází z údolí Pandžšír, poslední kapsy odboje proti Tálibánu.

Naopak v Kandaháru vše probíhá jako obvykle. Region zůstává jednou z centrálních oblastí pěstování drog. Zde si je Tálibán jistý, že zisk padne do správných rukou. Hnutí bylo v Kandaháru založeno v roce 1994 a od té doby se v druhém největším městě země těší bezvýhradné podpoře.

Cesta na venkov trvá jen asi dvě hodiny. Na kamenitých svazích míjíte bavlníková a kukuřičná pole, ale také obrovské marihuanové plantáže. Co ví jen málo lidí: Afghánistán je jedním z největších producentů hašiše na světě. Nekonečné řady načervenalých květů máku zatím vidět nejsou, pěstuje se na podzim.

Ve vesnici Sangawat prodávají místní farmáři opium přímo na trhu. Z návštěvy německého novináře nemají velkou radost. Kovové žaluzie před výlohami se po jeho příchodu okamžitě zavírají. Desítky kilogramů surového opia leží ve skladech. Zabalené do průhledné plastové fólie vypadají jako tmavě hnědé fotbalové míče. V Evropě by stály stovky tisíc eur.

Krátce poté se ulice zaplní rozzlobenými lidmi. „Zmiz a přestaň to tu fotit,“ křičí náčelník vesnice Džánán. „Vypadni odsud.“ Teprve po dlouhých diskuzích a několika skleničkách zeleného čaje se situace uklidňuje. „Nechceme žádnou pozornost, rozumíš,“ vysvětluje s mrknutím Džánán.

Symbióza Tálibánu a zemědělců

Po celá desetiletí vesničané nerušeně žili z pěstování marihuany a především z opia. Poté, co Tálibán oznámil zákaz, se však mák náhle stal citlivým problémem. Zemědělci s islamisty vždy dobře obchodovali. Tálibán již mnoho let ovládá venkovské regiony kolem Kandaháru a tím i obchod s drogami, píše server Welt.

„Ano, Tálibán tu byl odjakživa,“ potvrzuje náčelník vesnice, který ale nechce prozradit, kdo kupuje jeho opium. „Kupující přijdou a opium odvezou,“ říká. „Nevím, odkud pocházejí, kam jdou a co s ním dělají.“ Znovu mrkne a usměje se.

Dilema tohoto pětačtyřicátníka se rychle vyjasňuje. „Opiem vyděláváme desetkrát tolik, než kolik bychom měli z bavlny, obilí a čehokoliv jiného,“ vysvětluje. „Kdybychom měli alternativy, přestali bychom mák pěstovat, ale to chce peníze. Sami to nezvládneme,“ volá také po mezinárodní pomoci.

Zejména dnes je zájem o změnu poměrně malý. Může za to exploze cen, kterou způsobil Tálibán oznámením zákazu pěstování opia. Džánán a ostatní farmáři ze Sangawatu dostávali v přepočtu okolo tisíce korun za kilo surového opia. Dnes je to trojnásobek. Zvláště proto, že sklizeň z Kandaháru je známá svou kvalitou.

Video  Co je hnutí Talibán?  - Videohub
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi