Čtvrtek 27. ledna 2022
Svátek slaví Ingrid, zítra Otýlie
Zataženo, déšť se sněhem 4°C

Kauza šéfky Huawei a „výměna vězňů“ Číny a Kanady: Nastává nová éra střetů supervelmocí?

Autor: CNN, mav - 
6. října 2021
15:12

Kanada propustila manažerku čínské technologické firmy Huawei, zadržovanou na základě zatykače z USA. Čína okamžitě poslala domů dva Kanaďany, které vyšetřovala ve věci špionáže. Znepokojující známka, že přichází nová éra konfrontace supervelmocí, konstatuje CNN.

Meng Wan-čou (49) je finanční ředitelkou Huawei a dcerou zakladatele a generálního ředitele telekomunikačního gigantu, Žen Čeng-feje. 1. prosince 2018 ji zatkli Kanaďané, když přiletěla na vancouverské letiště, na základě zatykače z USA. Skoro tři roky pak strávila v domácím vězení – ve Vancouveru má dva drahé domy, později se přes den mohla pohybovat po městě, střežená elektronickým náramkem.

Američané ji obvinili, že se snažila obcházet jejich sankce proti Íránu. Konkrétně tím, že vydávala společnosti Huawei a Skycom za dvě oddělené firmy, ačkoli Spojené státy je považují za jednu. Díky tomu pro Huawei zajistila přístup na íránský trh navzdory sankcím. Peking nadále tvrdí, že jsou tato obvinění vykonstruovaná, Meng se cítí nevinnou, ovšem připustila, že nesprávně vykládala vztah Huawei k íránské dceřiné společnosti. Americká prokuratura dala Meng svým způsobem podmínku, v prosinci 2022 prý stíhání ukončí.

Sotva došlo k této dohodě, Peking oznámil propuštění dvou uvězněných Kanaďanů, bývalého diplomata Michaela Kovriga a obchodníka Michaela Spavora. Oba dva v Pekingu zatkla čínská policie devět dní po zatčení Meng. Oba byli formálně obviněni ze špionáže 19. června 2020. Spavora pak soud odsoudil k 11 letům vězení, a to 10. srpna 2021 – den před důležitým soudním stáním Meng na druhé straně planety.

Kanadský vládní speciál a charterový let Air China s osvobozenými se prakticky potkaly nad Pacifikem. Oba Michaelové se v noci na sobotu vrátili do Kanady, ve stejnou dobu Meng triumfálně přistála v Šen-čenu, kde sídlí Huawei.

Rozuzlení krize rozhodně nepřispělo k rozptýlení dojmu, že Peking Kanaďany zatkl, aby je mohl použít při vyjednávání – třebaže čínská státní média uvádějí, že byli oba propuštěni ze zdravotních důvodů, poté, co „vlastní rukou“ sepsali přiznání svých provinění.

Velkolepé přivítání ředitelky

Návrat Meng se stal velkolepou propagandistickou událostí. Na šenčenském letišti jí přichystali červený koberec a vítaly ji zástupy vlastenců se státními vlajkami, v terminálu se skandovaly patriotické slogany a zpívaly písně. I na šenčenských mrakodrapech se obrazovky rozsvítily vřelými uvítáními.

Přílet přenášela státní média, CCTV nabízela šestihodinový stream. Zatímco červnový start trojice tchajkonautů k nové čínské kosmické stranici sledovalo na internetovém kanále CCTV 38 milionů lidí, tento zdánlivě rutinní let přes Pacifik přilákal 83 milionů zhlédnutí.

„Coby obyčejná Číňanka, která zažívala tyto těžké časy, jsem celou dobu cítila vřelost a starost strany, státu i lidu,„ pronesla na letištní ploše do mikrofonů milionářka, která se při odbavení ve Vancouveru prokázala nikoli čínským, nýbrž hongkongským pasem a jejíž děti v Kanadě chodily do školy.

Už v průběhu svého letu do Číny zveřejnila na sociálních sítích dlouhé prohlášení, které rázem celé přečetla televizní moderátorka. „Bez mocné vlasti bych dnes neměla svobodu,“ stálo v něm například.

Pro domácí publikum byl ředitelčin návrat prezentován jako příběh diplomatického vítězství a znamení rostoucí politické váhy lidové republiky. Meng je podle Pekingu nevinnou obětí politické persekuce, kterou se Spojené státy snaží brzdit čínské technologické firmy.

„Ta situace se tu předvádí, že čínská vláda čelí USA, aby dostala zpátky svou občanku; Peking se postavil utiskovateli a utiskovatel couvl,“ komentuje pro CNN Jeremy Daum, právní expert z Yaleovy univerzity specializující se na Čínu. Samozřejmě čínská média neinformují o ředitelčině přiznání, že v kauze mlžila.

„Je to velmi zkreslená prezentace, ale žádné překvapení,“ dodává Jean-Pierre Cabestan, expert na čínskou politiku z Baptistické univerzity v Hongkongu. „Skrývají část pravdy – tu část, která neslouží čínským zájmům a image vlády.“

Ve světě naopak aféra – a jak ji Peking prezentuje – čínské pověsti uškodila. Podle četných hlasů komunistická vláda přestala vůbec předstírat, že zatčení a propuštění dvou Kanaďanů s kauzou Huawei nijak nesouvisí a že se neštítí brát si politická rukojmí pro účely vyjednávání a výměny či prostě odplaty.

„Můžeme očekávat braní zahraničních obchodníků jako rukojmí coby součást čínské diplomacie,“ věří rovněž Drew Thompson, politolog Národní univerzity v Singapuru.

„Všichni jsme mysleli, že Čína tu výměnu schová nějakým fíkovým listem, nějaký čas vyčká,“ neskrývá své udivení Donald C. Clarke z Univerzity George Washingtona. „Jednou z možných interpretací je, že Čína očekává do budoucna zadržování rukojmí a posiluje svou vyjednávací pozici, tedy se předvádí jako důvěryhodný aktér – když nám dáte, co chceme, rukojmí ihned propustíme. Když únosci nevěříte, že rukojmí skutečně vrátí, asi jim nedáte velké výkupné.“

„Je to scénář, který může ochladit obchodní, kulturní, mediální i lidské vztahy mezi USA a Čínou a prohloubit nebezpečnou mentalitu studené války,“ varuje Stephen Collinson, zpravodaj CNN z Bílého domu.

Jenže právě Bílý dům, jak dodává, jistou troškou k takové situaci přispěl, totiž minulý prezident Donald Trump. Několikrát naznačil, že by stíhání Meng mohl dát na jednací stůl při domlouvání obchodní dohody s Pekingem.

Genocida a olympiáda

Kauza každopádně zhorší kanadsko-čínské vztahy, tradičně měly země významný vzájemný obchod. V roce 2017 mělo podle průzkumu Pew Research Center o Číně negativní mínění 40 % Kanaďanů; letos už 73 %. „Vztahy s Kanadou na dlouhou dobu otrávili, jejich image dostal velkou ránu,“ komentuje postup čínských komunistů Clarke.

O něco dříve kanadský parlament velkou většinou hlasů přijal usnesení vyzývající mezinárodní společenství k přesunu zimních olympijských her z Číny někam jinam. „Čínská lidová republika aktuálně provádí genocidu na Ujgurech a dalších turkických muslimech,“ citovala CNN vysvětlení.

K mezinárodní konfrontaci po výměně vězňů skutečně došlo, totiž k prudké přestřelce v závěrečných hodinách pondělního Valného shromáždění OSN, informovala CNN.

„Kanada dodržovala zákon a dva kanadští občané za to těžce zaplatili,“ prohlásil ve svém projevu ministr zahraničí Marc Garneau. „Nadále budeme vystupovat proti způsobu, jakým se s těmito dvěma dobrými lidmi zacházelo.“ Kanada podle něj jednala v rámci domácího i mezinárodního práva, když Meng zadržela po žádosti o vydání do USA.

Později si vzal slovo Liou Jang z čínské delegace v OSN: „Skutečným účelem bylo překvapit čínské technologické podniky, zadržovat pokrok čínské vědy a technologie.“ Huawei čelí v USA sankcím, i v řadě dalších západních zemí se nemůže podílet na budování mobilních internetových sítí 5G.

Přes média pak diplomatická přestřelka ještě pokračovala. Kanadská delegace dále trvala na dodržování zákona a dodala, že proces s Meng byl transparentní, ředitelka prý pak dokonce soudu poděkovala. „Dva kanadští občané se netěšili podobné transparentnosti, úctě, řádnému procesu nebo justiční nezávislosti,“ pronesli Kanaďané.

„Fakta nelze popírat a zákonům nelze vzdorovat,“ reagoval pak ještě Liou. „Historie bude mít poslední slovo.“

Video Sinolog Jiří Hudeček o represích v Číně v souvislosti s koronavirem. 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa